Vláda není spokojena se stavem čerpání evropských dotací

Se stavem čerpání evropských peněz vláda není spokojena. Do poloviny roku Evropská komise Česku proplatila přes 76 miliard korun, tedy asi 13 procent z celkově přidělených 580 miliard korun na programové období 2014 až 2020.

Foto: kalhh, Pixabay / CC0Foto: kalhh, Pixabay / CC0 "Na jedné straně nemáme třeba dostatek prostředků na obnovu kulturních památek, ale na druhé straně posíláme absurdně peníze na projekty typu Produkce zdravých ryb nebo Výzkum zdravého stárnutí," uvedl premiér premiér Andrej Babiš (ANO). Analytici upozornili, že čerpání je nedostatečné a Česku hrozí překotné dočerpávání dotací jako v roce 2015.

Evropská komise Česku povolila přesunout polovinu evropských dotací původně určených na podporu vysokorychlostního internetu do jiných programů. Jde zhruba o osm miliard korun, které nově půjdou hlavně do regionů postižených těžbou uhlí, tedy do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje.

 

Průměrná cena nových bytů v Praze v 1. pololetí vzrostla o 24 pct

Ilustrační foto: Pixabay / CC0Ilustrační foto: Pixabay / CC0 Průměrná cena nových prodaných bytů v Praze v prvním pololetí meziročně vzrostla o 24 procent na 94.000 korun za metr čtvereční. V porovnání s koncem prvního čtvrtletí se zvýšila o 6,2 procenta. Vyplývá to z údajů developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group. Ceny nových bytů se začaly výrazně zvyšovat od konce pololetí roku 2015. Za poslední tři roky vzrostly téměř o 70 procent.

"Poptávka je v současnosti i přes rostoucí ceny stále silná. Je to dáno snahou zájemců o hypotéku získat úvěr ještě před zavedením přísnějších doporučení ze strany ČNB, která začnou platit od října. Vyšší prodeje tak očekáváme i ve třetím čtvrtletí, pak ale bude podle všeho následovat pokles," uvedl majitel Central Group Dušan Kunovský.

 

Hodnota bankovek a mincí v oběhu poprvé překonala 600 miliard korun.

Foto: Klára StejskalováFoto: Klára Stejskalová Celková hodnota bankovek a mincí v oběhu ke konci minulého týdne poprvé překonala 600 miliard korun. Uvedla to Česká národní banka. Celkově je mezi lidmi více než dvě miliardy kusů bankovek a mincí. Nejvíce je tisícikorun a korun.

Pokud by se všechny bankovky v oběhu položily podélně jedna za druhou, vznikl by pás o délce 72 tisíc kilometrů. Součet hmotnosti všech mincí, které jsou aktuálně v oběhu, je přes 9900 tun, informovala národní banka.

 

Cena zboží v e-shopech se může měnit několikrát denně

Foto: Mediamodifier, Pixabay / CC0Foto: Mediamodifier, Pixabay / CC0 Velcí internetoví obchodníci v Česku stále častěji používají dynamické naceňování zboží. U stejného zboží může být každý týden jiná cena. Ceny mění každý den třeba i někteří prodejci ojetých aut. Rozdíly pak můžou být v řádech tisíců korun. Pokud bude stejných typů aut v Česku na prodej víc, půjde cena dolů - naopak pokud bude jediné, může si autobozar dovolit cenu navýšit.

Speciální software pro takové prodejce vyvíjí česká firma Aures Laboratories. Její šéf, Stanislav Gálik, vysvětluje, o kolik se ceny zboží v prodeji ojetých aut díky dynamickému naceňování, můžou měnit.

Stanislav Gálik, foto: Adam Kebrt, archiv ČRoStanislav Gálik, foto: Adam Kebrt, archiv ČRo "Jsou to jednotky procent. Někdy dokonce desetiny procenta, ale u auta za 200 tisíc korun to může být tisícovka dvě, někdy 5 tisíc korun. To, co dělají roboti, by jinak musel dělat nějaký matematický genius - a to srovnávat celý trh s celým skladem, s celou poptávkou a na základě toho říct každý den, kolik by ta věc měla stát."

O tento software od českých programátorů mají teď zájem velké automobiilky v Indii, v Jihoafrické republice nebo Rusku. S cenami zboží si ale "hrají" i velké e-shopy v Česku.

Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky se díky dynamickému naceňování plus minus srovnají ceny stejného zboží na trhu a zákazníci pak vybírají podle služeb, které daný obchodník nabízí. Třeba podle rychlosti doručení a ceny dopravy. Vedoucí analytického oddělené společnosti Deloitte Veronika Bauer dodává, že dynamické naceňování pomáhá českému trhu dostat se ze slevové spirály.

 

Čechům se daří platit dluhy včas

Foto: NoHoDamon, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0Foto: NoHoDamon, Flickr, CC BY-NC-ND 2.0 Lidí s dluhy po splatnosti je nejméně za 10 let. Nejhůře lidé splácí na Ústecku, ale ani tam to není nejhorší. Češi jsou teď druhými nejsvědomitějšími dlužníky v Evropě. Nejlépe splácí Němci, Češi jsou hned na druhém místě. Hospodářství roste, krize skončila a tak se daří lépe splácet. Daniel Hůle z Člověka v tísni upozorňuje i na vliv přísnější legislativy, která odstranila problematické poskytovatele úvěrů.

"Trh teď funguje líp, ale musíme si uvědomit, že máme 4,7 miliónu běžících exekučních řízení. Pořád nám narůstají. Je to nejvíc v Evropě na počet obyvatel. Máme jednu exekuci na dva obyvatele. Je to důsledek doby minulé. Dnes už těch nespravedlivých a špatných úvěrů vzniká výrazně méně. Ale nevyrovnali jsme se s tím, že tady v posledních patnácti až dvaceti letech byl tak brutální systém, který umožňoval vydělávat na korunových pohledávkách, a udělat z nich desetitisícové pohledávky."

Situace je lepší i v oblastech, které bývaly problémovější kvůli vysoké nezaměstnanosti. Třeba Ústecký nebo Moravskoslezský kraj. Co by mohlo pomoct zbrzdit negativní dopady zadlužování, doplňuje investiční analytik Broker Consulting Martin Novák:

"Neustálý tlak na růst finanční gramotnosti. Když to řeknu hodně jednoduše: nepodepisuji závazek, kterému nerozumím, nebo který mi někdo nevysvětlil."

 

Výdaje na dávky hmotné nouze klesají, jsou nejnižší za šest let

Foto: Jiří Langr, ČT24Foto: Jiří Langr, ČT24 Výdaje na dávky v hmotné nouzi čtvrtý rok za sebou výrazně klesají a jsou nejnižší za posledních šest let. Ubývá také těch, kteří pomoc od státu dostávají. Loni lidem v tísni úřady práce vyplatily zhruba 7,36 miliardy korun. Částka je tak o víc než třetinu menší než v roce 2014. Letos se vydávaná suma dál snižuje - za prvních pět měsíců ve srovnání se stejným loňským obdobím klesla o 28 procent. Vyplývá to ze zpráv o vyplacených dávkách, které zveřejňuje ministerstvo práce.

V Česku se vyplácejí tři dávky v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení uvádí, že vyhodnotí změny v dávkových systémech z minulých let. Chce se zaměřit i na dávky pro chudé.

 

V Česku je akutní nedostatek některého stavebního materiálu

Foto: annca, Pixabay / CC0Foto: annca, Pixabay / CC0 Dodací lhůty u stavebního materiálu jsou i několik měsíců. Největší problém je teď sehnat cihly. Chybí ale taky panely, izolace nebo stavební skla. V porovnání s loňským rokem se podle stavařů na materiál čeká i dvakrát tak dlouhou dobu. Termíny dokončení a kolaudace staveb se proto často výrazně posunují. V některých stavebninách tak zavedli pořadníky, v jiných naopak materiál dávají jen stálým klientům.

Na vině je podle prodejců stavební boom, který z velké části způsobily levné hypotéky v posledních letech. Některé stavební firmy už proto nepřijímají další zakázky. Prodejci teď varují, že nejproblémovější doba odvětví teprve čeká - a to na podzim, kdy stavební sezóna vrcholí.

 

Za pivní turistikou po českých regionech vyráží stále víc lidí

Foto: Lenka ŽižkováFoto: Lenka Žižková České pivovary i restaurace lákají návštěvníky na pivní turistiku. Dovolenou spojenou s degustací vyhledávají nejen domácí turisté, ale taky cizinci. Po republice proto přibývá podniků, které na pivu staví celý svůj byznys plán. Po celé republice je dnes více než 400 minipivovarů. Vznikají hlavně v turisticky atraktivních místech - jako je Praha a celý Středočeský kraj. Pivovarnictví si ale našlo svoje místo i v typicky vinařském kraji. V posledních letech se totiž desítky malých pivovarů objevily i na jižní Moravě.

Pivovary návštěvníky lákají například na speciální pivní stezky. Třeba do takzvané Krušnohorské pivní stezky je zapojených sedmnáct českých a taky německých malých pivovarů. Kromě degustací lákají hospodští i na pivní muzea nebo kurzy vaření, dodává předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček:

Karel Havlíček, foto: ČT24Karel Havlíček, foto: ČT24 "Turistika, která je spojená právě s návštěvou nějakého malého pivovaru, začíná zažívat mimořádný boom. Ty menší pivovary se to snaží spojovat s půjčovnou kol, vodní turistikou, s restaurací a ubytováním."

Na pultech obchodů se objevují třeba i pivní čokolády, zákusky nebo taky pivní zmrzlina. Přestože spotřeba piva v Česku loni mírně klesla, stále patříme k jeho největším konzumentům. Každý vypil v průměru 138 litrů - tedy meziročně o pět litrů méně. Na spotřebu má vliv mimo jiné i počasí. V letošním roce navíc pivovary investovaly do chuťových variant nealkoholických piv a pivních mixů.