Vláda chce po vědě a výzkumu praktické výsledky

24-11-2005

Nejvíce peněz na vědu a výzkum v přepočtu na obyvatele dávají v Evropské unii Švédsko a Finsko. Česká republika sice ve srovnání se zeměmi západní Evropy stále pokulhává, mezi deseti novými členskými zeměmi unie jí ale patří druhé místo za Slovinskem. Vyplývá to ze studie statistického úřadu Eurostat. A mělo by být ještě lépe. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Výdaje na vědu a výzkum rostou v Česku o deset procent ročně a země tak v pomyslném unijním žebříčku šplhá vzhůru. Podle výhledu výdajů, který v létě schválila vláda, by mělo do roku 2008 směřovat do výzkumu a vývoje o téměř deset miliard korun více než letos.

"O naší prosperitě nebude rozhodovat výše daní nebo jiné věci. Bude o ní rozhodovat technická vyspělost a schopnost přenášet výsledky výzkumu a vývoje do praxe."

Říká vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Právě schopnost přenášet výsledky výzkumu do praxe je ale podle něj zásadní. Proto také nárůst finančních prostředků bude směřovat přednostně do projektů, které vznikají ve spolupráci vědců s podniky. Martin Jahn zároveň odmítá kritiku, že podceňuje základní vědecký výzkum.

Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, foto: AutorVicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, foto: Autor "To je strašné nedorozumění a mě mrzí, že se mi to nepodařilo za ten rok a půl vysvětlit. Nikdy jsem nebyl nepřítelem základního výzkumu. Poukazoval jsem pouze na to, že se u nás vynakládá na základní výzkum v poměru k aplikovanému mnohem víc, než v zahraničí, a že je potřeba ten poměr změnit. Osobně rozlišují výzkum na dobrý a špatný. Dobrý základní výzkum samozřejmě také potřebujeme. Myslím si ale, že i v základním výzkumu je třeba mít přece jenom určité priority a soustředit se na obory, které mohou české ekonomice do budoucna přinášet větší prosperitu."

V tomto ohledu s vicepremiérem plně souhlasí i ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

"To není tak, že by vláda dávala méně na základní výzkum než na aplikovaný. Je to tak, že nárůsty, prostředky, které přidáváme poměrně výrazným způsobem do výzkumu a vývoje, směřují více do aplikovaného výzkumu. Podíl je ale stále takový, že základní výzkum má větší část toho krajíce než aplikovaný. Ve světě je obvyklý poměr třetina základního ku dvěma třetinám aplikovaného. Myslím, že to není v tuto chvíli nutné řešit nějakým revolučním způsobem. Na druhé straně my potřebujeme mít praktické výsledky chytrých českých hlav promítnuté do českých produktů, abychom posílili výkonnost ekonomiky."

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, foto: AutorMinistr průmyslu a obchodu Milan Urban, foto: Autor Mohlo by se to tedy v nadsázce vykládat i tak, že Česko dnes potřebuje spíše Edisony než Einsteiny. To ovšem znamená, že by se měl činit také soukromý sektor. Jak vyplývá ze zprávy World Investment Report 2005, kterou zveřejnila Konference OSN pro obchod a rozvoj, investicemi do firemního výzkumu a vývoje se mohou v Česku pyšnit především velké nadnárodní společnosti. Společnosti se zahraničním vlastnictvím vůbec financují v Česku téměř polovinu firemního výzkumu. To je nadprůměrný podíl, který nás prý řadí na páté místo na světě. Firmy v čistě českých rukách naproti tomu v investicích do výzkumu stále zaostávají. Podle Martina Jahna už ale dochází k pozitivnímu zlomu.

"České podniky prošly určitou fází. Ty větší se musely restrukturalizovat, zbavit se zbytečných zátěží z minulosti. Do současné doby ještě vycházely z komparativní výhody levné pracovní síly, ale tu už začínají ztrácet. Jsou to firmy, které se ozdravily, mají dobrý management a ten vidí, že investice do výzkumu a vývoje jsou základem jejich přežití. Myslím, že tato filosofie se bude šířit i do dalších firem. Podle mě dochází v současné době k velkému zlomu vnímání výzkumu a vývoje ze strany českých firem."

Optimismus místopředsedy vlády Martina Jahna sdílí i ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

"Je evidentní trend, že na výzkumu se čím dál více podílejí menší a střední podnikatelské subjekty, tedy české subjekty."

Hlavním handicapem českých firem v oblasti vědy a výzkumu je přirozeně nedostatek volného kapitálu. Od minulého roku se ale situace začala pomalu zlepšovat díky programům, které firmám umožňují čerpat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Daleko více ale firmám od letošního roku pomáhá stát. Podniky dnes mají možnost odečíst od základu daně sto procent výdajů na vědu a výzkum. Dosud takové odpočty nebyly vůbec možné. Jde bezesporu o významný motivační prvek právě pro malé a střední podniky, i když ho jistě přivítají i velké firmy se zahraniční účastí.

"Myslím, že v České republice je dost lidí typu Bill Gates a že mají teď mnohem lepší podmínky k tomu, aby se mohli projevit."

Připomíná Martin Jahn. Do vědy a výzkumu jde nyní v Česku z veřejných a soukromých zdrojů asi 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Průměr Evropské unie činí kolem dvou procent. Nejvyspělejší země, například Spojené státy a Japonsko, vydávají zhruba tři procenta. Kdy se přiblížíme výdajům, které dávají na vědu a výzkum třeba skandinávské státy? Podle Martina Jahna takto otázka nestojí.

"Já bych je nechtěl dohánět ve výší veřejných výdajů, ale spíše ve schopnosti české ekonomiky přenášet inovace do praxe. Tady nejde o závod, kdo vyplatí více na výzkum a vývoj. Je to také o efektivitě těchto výdajů. Kdybychom je my do příštího roku zdvojnásobili, a to by technicky šlo, tak vědecká infrastruktura nebude schopna ty peníze pojmout. Myslím tedy, že to postupné navyšování prostředků odpovídá našim podmínkám."

24-11-2005