Systémy penzí a sociálních služeb nebudou bez reformy udržitelné

Reforma důchodů a sociálních služeb bude nutná. Až půjdou do penze tzv. Husákovy děti, tedy lidé narození v 70. letech, mohl by deficit penzijní soustavy ročně dosahovat v dnešních cenách téměř 200 miliard korun. Na konferenci o finančních dopadech stárnutí to řekli zástupci ministerstev financí a práce.

Foto: Filip Jandourek, ČRoFoto: Filip Jandourek, ČRo Život se prodlužuje a přibývá seniořů. Jak uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, v současné době je téměř každý pátý občan starší 65 let, v roce 2030 to bude každý čtvrtý a v roce 2050 každý třetí. Budeme mít 3,5 milionů obyvatel starších 65 let. To vytváří nároky na penze. Odchod do důchodu se zatím každý rok zvyšuje, minulá vláda rozhodla o jeho zastropování na 65 letech. Před pěti lety byl důchodový systém ve schodku 50 miliard, teď je díky vysoké zaměstnanosti v malém přebytku.

"Problém s financováním nastane kolem poloviny 30. let, kdy do penze půjdou početné ročníky 70. let a kdy dojde po roce 2030 k zastropování věkové hranice, která je nástrojem reagujícím na prodlužování života. V nejhorších letech by systém mohl generovat deficity až čtyři procenta HDP, což je v dnešních cenách skoro 200 miliard korun," řekl Zbyněk Štork z ministerstva financí, kde se zabývá mimo jiné analýzami udržitelnosti důchodového systému.

Podle ministryně Maláčové je prodlužující se délka života výborným signálem. "Nicméně společnost se musí na tuto zásadní demografickou změnu připravit. U nás jsou tyto přípravy bohužel stále na začátku. Když se podíváme na vlastní udržitelnost našeho důchodového systému, často se mluví o tom, zda budeme do budoucna schopni financovat jej. V současné době Česká republika na starobní důchodce vydává 7,4 % HDP. Průměr EU 28 je 10,2 %, to znamená, že prostor v porovnání s průměrem ostatních evropských zemí pro navyšování stále ještě je. Samozřejmě s tím souvisí otázka dotačních příjmů důchodového systému tak, aby byl stabilizován."

Výdaje na sociální služby mohou v půlce století vzrůst ze 45 na 580 miliard

Jana Maláčová, foto: ČT24Jana Maláčová, foto: ČT24 Výrazně rostou i náklady na sociální služby. I tady se čeká zlom v polovině století. "Celý systém, který stojí na dotacích od státu či krajů a příspěvcích na péči, je neudržitelný. Pokud se nepřijme razantní reforma v nejbližších letech, systém se zhroutí," řekl ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce David Pospíšil. Dodal, že pokud by se sociální služby a příspěvek nereformovaly a nepřiteklo do péče víc peněz - a to hlavně od lidí, po roce 2050 by se výdaje z rozpočtu zvedly na 580 miliard korun. Nyní činí asi 45 miliard.

Podle ministerstva práce by řešením mohly být nové odvody na péči. Stejně jako u sociálního pojištění by zaměstnanec poskytoval třetinu pojistného a zaměstnavatel dvě třetiny. Pracovníka by to měsíčně stálo asi 250 korun, upřesnil Pospíšil. Na zajištění minimálního rozsahu služeb by měl nárok každý bez ohledu na odvedenou sumu, tedy podobně jako u zdravotní péče. Lidé či jejich rodiny by se měli nejspíš také víc podílet na úhradě pobytu v domovech pro seniory z majetku, který člověk za život nashromáždil.

Výhledově, kolem roku 2030, bude chybět zhruba 40 tisíc pečujících osob. Dle odhadu OECD je v České republice více než 80 % veškeré péče poskytováno neformálně rodinnými příslušníky. Více než 30 % z nich poskytuje péči přes 20 hodin týdně. To má dopad i na jejich finanční situaci, opět sohledem na výši jejich penzí.