Sucho se může podle vědců v budoucnu odrazit v poklesu ekonomiky

Foto: N. Müller / Pixabay CC0

Sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohly ovlivnit české hospodářství. Hrubý domácí produkt (HDP) by se mohl propadnout až o 1,6 procenta. Podle vědců z Centra pro vodu, půdu a krajinu by pokles činil až 80 miliard korun. Další dopady by byly na zdraví obyvatel, životní prostředí a náhrady z pojištění.

Foto: N. Müller / Pixabay CC0

Podle vědců by v případě opakujícího sucha musela zmírnit svou výrobu průmyslová odvětví závislá na dostatku vody. Jde například o výrobu papíru nebo textilní průmysl. Například pro výrobu jednoho kilogramu papíru je zapotřebí 300 litrů vody.

Foto: sourabhkrishna806 / Pixabay CC0
Vědci použili data z více než 150 průmyslových odvětví a vypracovali dva scénáře. Jeden počítá s poklesem dešťové, povrchové a podzemní vody o 25 procent, druhý o 50 procent. Podle černého scénáře by se mohlo stát, že Česko nebude ve vodních zdrojích soběstačné a bude muset vodu importovat z okolních států. V některých městech světa už musí takovou situaci řešit, říká ekonom Petr Procházka z Centra pro vodu, půdu a krajinu.

"Například v Kapském Městě v Jižní Africe, kde žijí asi 4 milióny obyvatel nebo indickém Čennaí, kde žije 7 miliónů obyvatel, už k tomu došlo, a voda se tam musí dovážet."

V Česku by taková situace v dalších desetiletích mohla nastat třeba ve městech, kde je situace s vodou nejhorší, říká Petr Procházka.

"Poslední výzkumy ukazují, že ve městě méně prší než mimo město. Souvisí to se zelení. Česká města nemají dostatek zeleně. Dále je tam otázka vsakování vody. Je to tak, že velká část vody, která spadne do města, odteče."

Letos i loni sužovalo sucho zemědělce

Foto: Gerhard Gellinger / Pixabay CC0
Loni se Česko potýkalo s následky sucha i veder. Teploty se podle Českého hydrometeorologického ústavu držely po většinu měsíců nad dlouhodobým průměrem. Sucho a horko působily potíže zemědělcům i obcím. Pocítil je i soukromý zemědělec Miroslav Hak.

"Letos průběh hodnotím možná ještě horší než loni. Květen byl takový vlhčí, ale červen, červenec byly suché a kruté vůči zelenině."

Vědci nechtěli odhadovat, v jak daleké budoucnosti by mohlo k černým scénářům dojít.

Chybí odborníci, kteří se zaměřují na řešení sucha

Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička,  foto: archiv Petr Sklenička,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0
Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička řekl, že klimatické změny jsou zatím rychlejší než současná adaptační opatření, na nichž Česko pracuje. Do opatření proti suchu v krajině je podle jeho názoru třeba v příštích 30 letech investovat až 500 miliard korun, a podpořit také výuku příslušných odborníků.

"Zkrátka tady nejsou kapacity projekční. Kdo chce v současné době postavit rybník, tak ví, že se čeká fronta u projektantů a docela dlouhá. Musíme začít vzdělávat lidi typu závlahářů, které tu vůbec nemáme, protože 30 let jsme se nevěnovali závlahám. Dále se jedná o vodohospodářské stavby, čili ČVUT i naše univerzita musí přitlačit na vzdělávání právě těchto oborů."

Vědci připomněli, že ČR disponuje jedněmi z nejmenších vodních zdrojů na obyvatele a zároveň má jeden z nejmenších podílů přítoků vody z okolních zemí, a to méně než pětiprocentní. Je tak závislá na srážkách. V budoucnu bude možná nesoběstačná, ohrožena jsou podle vědců zejména velká města.

Například náklady sucha v EU za posledních 30 let přesáhly podle vědců více než tři biliony korun a v některých oblastech Španělska v posledních letech kleslo HDP až o tři procenta.