Slepička, která snáší zlatá vajíčka

Současný spor mezi ODS a ČSSD o prodej části státního podílu v energetickém gigantu ČEZ budí dojem, že už jde spíše o otázku politické prestiže. Něco jiného je, zda ČEZ, jako největší český podnik - navíc strategický - postupně zcela zprivatizovat či nechat v něm státu většinový podíl. Názory odborníků zjišťoval Zdeněk Vališ.

O privatizaci ČEZu se hovoří už řadu let. Na rozdíl od minulosti jsou dnes politici v tomto ohledu opatrnější. Přece jen si už asi jsou vědomi toho, že za různými ´dobrými radami´ ze zahraničí nebyly v minulosti pouze čisté úmysly, ale stály za nimi v pozadí velcí západoevropští konkurenti ČEZu. Předprivatizační hru potenciálních kupců prohlédla už Zemanova vláda a 70procentní státní podíl ve společnosti nakonec neprodala. Mimochodem, v době, kdy sílily zahraniční tlaky na privatizaci ČEZu, se hodnota jeho akcií pohybovala kolem 60 korun, zatímco dnes je to skoro 900 korun. Už z toho je zřejmé, že nyní by si každá česká vláda rvala vlasy při vzpomínce, o kolik peněz přišla státní kasa. Současná vláda Mirka Topolánka samozřejmě nezamýšlí prodat celý státní podíl v ČEZu. Šlo by jen o část akcií. Majoritní podíl státu ve společnosti by zůstal zachován. Výnos z jejich prodeje by měl podle ministra financí Vlastimila Tlustého pokrýt zhruba 30 miliardovou ´díru´ ve státním rozpočtu.

"Na základě analýz jsme dospěli k závěru, že v příštím roce nemůže být nic jiného spolehlivým příjmem státního rozpočtu, než akcie ČEZu. A to prostě proto, v jakém stádiu jsou ostatní státní majetky, případně privatizovatelné podniky."

Sociální demokracie se postavila proti prodeji akcií ČEZu a místo toho navrhla prodej akcií Letiště Praha. To zase odmítá ODS. Zatím došlo ke kompromisu. Ministr Tlustý připustil, že se budou hledat ještě jiné zdroje příjmu. Případný prodej akcií ČEZu by kabinet s ČSSD konzultoval. Při prvním čtení ve sněmovně pak ČSSD souhlasila s návrhem státního rozpočtu. Případná částečná privatizace ČEZu ale přitahuje také pozornost expertů. Určité pochybnosti má například Tomáš Gatěk ze společnosti Patria Finance.

Letiště Praha
"Stát by si měl říci, na co výnos z prodeje z prodeje společnosti bude použit. Pokud to bude pouze na smazání části dluhu nebo státního deficitu, bylo by možná lepší se podívat na způsob, jakým k deficitu dochází, čili se zaměřit spíše na strukturální problémy než na jednorázové prodeje určitých společností."

Rovněž prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek říká, že by komora měla výhrady, kdyby výnos z prodeje akcií ČEZu měl být použit na neinvestiční výdaje rozpočtu.

"Diskuse o tom, zda použít výnosy z privatizace na jednorázové záležitosti typu zlepšení infrastruktury, jsou oprávněné. Neoprávněné a špatné by bylo, a to by se i Hospodářská komora postavila proti, kdyby výnosy z privatizace ČEZu měly být použity na běžné výdaje státního rozpočtu."

To vláda asi nechce. Peníze by měly být použity na financování dopravní infrastruktury či na likvidaci ekologických škod. Sociální demokracie uvádí proti privatizaci ČEZu několik důvodů. Především je to prý ale z dlouhodobého hlediska pro Česko nevýhodné, protože cena ČEZu dál poroste. Zároveň sociální demokraté tvrdí, že vláda udělala dvě chyby. Stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban upřesňuje.

"Dopředu oznámila, jaký má být výnos, a oznámila, že zahájí proces šetření ČEZu z hlediska zneužívání jeho dominantního postavení na trhu. Jestli chci něco prodávat, tak nebudu snižovat cenu akcií tím, že zahájím procesy, které nepochybně ke snížení ceny akcí mohou vést."

Petr Nečas
Vývoj cen akcií ČEZu na trhu ale takové obavy nepotvrzuje. Ani odborník na energetiku, ředitel společnosti A.D.L. Dean Brabec si nemyslí, že by ze strany vlády šlo o netaktický krok, když oznámila výši částky, kterou chce získat.

"Myslím, že je to jistý signál investorům. Nicméně hodnotu ČEZu si dnes můžeme odvodit od akciových trhů. Myslím, že ČEZ je natolik atraktivní, zajímavá společnost, že se investoři budou předhánět ve svých nabídkách získat část ČEZu. Myslím, že to nebylo úplně na škodu."

Otázkou ovšem dál zůstává, jak naložit v budoucnu s celým státním podílem v ČEZu, zda největší firmu střední Evropy kompletně privatizovat nebo v ní ponechat alespoň 51procentní vliv státu. Jak řekl před časem Radiu Praha místopředseda ODS Petr Nečas, výnos z privatizace ČEZu by mohl být použit na důchodovou reformu. Strana zelených si zase od privatizace údajného molochu slibuje vznik skutečně tržního prostředí v energetice. Zaznívají rovněž názory, že údajná větší konkurence by přinesla snížení cen elektřiny. Odpůrci prodeje majoritního podílu státu naopak uvádějí, že ČEZ je z hlediska ekonomických i politických zájmů České republiky strategický podnik. Ztráta spolehlivé energetiky by mohla být pro stát osudná. Je důležité sledovat, jak je rozdělen evropský trh. Žádný nový vlastník přece nepůjde se svým kapitálem s cílem zvelebovat českou energetiku a činit rozhodnutí strategicky vhodná pro Českou republiku. A konečně, peníze, které vydělá soukromá společnost neskončí ve státním rozpočtu, ale v rukou zahraničního investora. Má se tedy stát zbavovat slepičky, která snáší zlatá vajíčka? Podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka jde o principiální otázku, zda totiž má stát vlastnit obchodní subjekty.

"Principiálně a dlouhodobě vždy lépe hospodaří soukromý vlastník než podnik ve státním vlastnictví. Je ale otázky, kdy je vhodné načasování zbavit se podílu v tak strategickém a stěžejním podniku, jako je ČEZ. Myslím, že při těch úvahách je dobré se podívat i na jiné oblasti energetiky, například na v nedávné minulosti uskutečněnou privatizaci v oblasti plynárenství. A tam je možné vyhodnotit rizika, případně přínosy, které taková privatizace přinese, včetně dopadů na energetický trh."

Rovněž Dean Brabec ze společnosti A.D.L. si nemyslí, že by bylo dobré s privatizací ČEZu spěchat.

"Je třeba udělat studii, která by zkoumala, zda je lepší privatizovat nebo ponechat státu příjmy v podobě dividend. Kdybych měl říci svůj osobní názor ze zkušeností z toho, jak funguje energetika v České republice, zatím bych se příliš nesnažil privatizovat společnost ČEZ a vyčkal bych. Myslím si, že hodnota ČEZu poroste. ČEZ bude mnohem atraktivnější na prodej jakoukoli formou za dva tři roky."

Dean Brabec říká, že je přežitým názorem stále označovat ČEZ za ´molocha´. Za poslední roky se významně změnil a zefektivnil. Zároveň ale Dean Brabec upozorňuje, že naděje na nějaké snížení ceny elektřiny po případné privatizaci ČEZu jsou dosti naivní.

"Nemyslím, že by takovému efektu došlo. Podíváme-li se na cenu energií v okolních zemích, vidíme, že je mnohem vyšší než v České republice. Každý jiný vlastník, stejně jako dnes stát, by se choval obdobně, snažil by se této situace využít a generovat marži, kterou může. Pokud by se tedy našel jiný vlastník ČEZu, určitě by to nevedlo ke snížení cen elektřiny na českém trhu."

Stát ostatně už nyní navzdory majoritnímu podílu v ČEZu nemůže v podstatě ceny elektrické energie kontrolovat, protože trh je liberalizovaný. Cena evropské elektřiny je přitom vázána na vývoj cen zemního plynu a samozřejmě ropy. Z dlouhodobého hlediska je tedy zdražování elektřiny nevyhnutelné. Trh ovšem může takový trend brzdit. Pozici ČEZu usnadňuje to, že kontroluje některé tuzemské distribuční společnosti. Konkurenci pro ČEZ na druhou stranu jsou Jihočeská energetika, Jihomoravská energetika a Pražská energetika, které ovládají zahraniční vlastníci. K očekávané cenové válce, tedy ke snížení ceny elektřiny, ale stejně nedošlo a je zřejmé, že nedojde. ČEZ mezitím úspěšně expanduje do zahraničí. Získává pozice v Bulharsku, Rumunsku, Polsku. Dean Brabec soudí, že expanze firmy bude dál pokračovat.

"Jsem přesvědčen, že se dál bude dařit expanze ČEZu. Myslím, že má dobře zmapovány okolní trhy. Navíc se dnes stal už tak silným hráčem, že má dobrý prostor pro další růst. Také prostředky, které generuje, mu umožňují investice. Ve srovnání s některými velkými zahraničními energetickými společnostmi je na tom ČEZ už dnes lépe."

Pak je ale opět nutné položit si otázku, zda nyní existují rozumné důvody ČEZ privatizovat, když je tady podnik, který se umí dobře řídit, úspěšně soutěží na mezinárodním trhu a snáší státu zlatá vajíčka.