Rusnok: Nelze vyloučit další zvýšení sazeb v letošním roce

V případě, že koruna bude setrvávat na slabších úrovních a v české ekonomice budou přetrvávat tlaky na růst cen, nelze vyloučit další zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. Po jednání bankovní rady to uvedl guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok.

Ilustrační foto: hywards, FreeDigitalPhotos.netIlustrační foto: hywards, FreeDigitalPhotos.net Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta.

"Prostor pro dřívější zvyšování úrokových sazeb, než jaké předpokládala předchozí prognóza, vytvořila zejména odchylka ve vývoji kurzu koruny daná globálními vlivy. Současně k němu přispěly i více proinflační faktory v domácí ekonomice," uvedl Jiří Rusnok.

Tuzemské banky po zvýšení úrokových sazeb neplánují zdražování spotřebitelských úvěrů. V případě hypotečních úvěrů mírný růst vesměs připouštějí a až na výjimky nepředpokládají vyšší úročení vkladů. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími bankami.

Premiér Babiš chce rozhodnout o financování nového jaderného bloku letos

Premiér Andrej Babiš chce, aby rozhodnutí o financování nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany, která patří firmě ČEZ, padlo do konce letošního roku. Řekl to v rozhovoru s agenturou Reuters. ČEZ podle agentury odmítá investovat do nových elektráren bez určité formy státní podpory. Minoritní akcionáři se navíc bojí, že pokud by výstavbu nového bloku platil ČEZ, poškodil by je pokles ceny akcií. ČEZ proto navrhl svoji transformaci, která by znamenala, že by se jaderné a konvenční zdroje oddělily od distribuce a takzvané nové energetiky.

ČEZ, ve kterém drží 70 procent stát, provozuje dvě jaderné elektrárny, v Dukovanech a Temelíně. Obě se na celkové spotřebě elektřiny v Česku podílejí ze 38 procent. Životnost jaderných reaktorů v Dukovanech by měla skončit kolem roku 2035. To podle Babiše znamená, že je třeba urychlit přípravu na nahrazení těchto bloků. Podle Babiše je ČEZ dostatečně velký na to, aby mohl postavit nové jaderné reaktory bez toho, aby byl rozdělen.

Soud zamítl reorganizaci strojírny Královopolská RIA, firma jde do konkursu

Foto: Královopolská RIAFoto: Královopolská RIA Brněnské strojírny Královopolská RIA jdou do konkursu. Krajský soud v Brně zamítl reorganizační plán firmy. Podle údajů v insolvenčním rejstříku jsou pohledávky strojíren 1 miliarda a 500 milionů korun. Podle generálního ředitele společnosti Ctirada Nečase je rozhodnutí soudu překvapením, protože ještě v polovině července souhlasilo s reorganizačním plánem 93 procent věřitelů.

Soud ale plán zamítl kvůli připomínkám společnosti Sev.en EC, se kterou je Královopolská ve sporu kvůli dostavbě elektrárny Chvaletice. Sev.en EC je jedním ze dvou věřitelů, kteří s reorganizací nesouhlasili.

Třinecké železárny nechtějí koupit ArcelorMittal Ostrava

Společnosti Moravia Steel a Třinecké železárny (TŽ) nepodají závaznou nabídku na koupi ostravské huti ArcelorMittal Ostrava (AMO). ČTK o tom informovala mluvčí TŽ Petra Macková Jurásková. Skupina ArcelorMittal chce koupit italskou ocelárnu Ilva a prodej ostravské huti je součástí kompenzačního balíčku. Skupina chce slezský podnik prodat do konce roku.

Koupi ArcelorMittalu Ostrava doporučoval Třineckým železárnám také prezident Miloš Zeman, podle kterého by podniky měly pokud možno zůstat ve vlastnictví domácího kapitálu. Závaznou nabídku ke koupi ale třinecká společnost nakonec nepodala.

Akciová společnost ArcelorMittal Ostrava ročně vyrábí více než dva miliony tun oceli pro stavebnictví a strojírenství. Je největším výrobcem silničních svodidel v Česku. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než 40 zemí světa. ArcelorMittal Ostrava a její dceřiné společnosti mají téměř 7000 zaměstnanců.

Průměrná týdenní pracovní doba v ČR mírně klesá

Ilustrační foto: Tomáš Adamec, ČRoIlustrační foto: Tomáš Adamec, ČRo Průměrná týdenní pracovní doba v ČR mírně klesá, loni se snížila na 41,1 hodiny proti 42 hodinám v roce 2003. Vyplývá to ze studie Raiffeisenbank, podle které úřední snížení pracovní doby není nástrojem pro snížení nezaměstnanosti, ale naopak může přispět k poklesu ekonomiky. Banka studií reagovala na kampaň za kratší pracovní dobu, kterou na jaře spustily odbory. Ty požadují zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně na 37,5 hodiny při zachování stávajícího příjmu. Pracovní týden trvá dnes v Česku standardně 40 hodin týdně, respektive 42,5 hodiny s přestávkami.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula chce změnu prosadit během následujících čtyř let. Uvedl, že v řadě podniků se již kratší pracovní dobu podařilo prosadit. Podle údajů odborů zhruba 77 procent firem, kde ČMKOS působí, kratší pracovní dobu zavedlo. Přesto je Česko, co se týče délky pracovní doby, nadále nad evropským průměrem, tvrdí odboráři.

V Česku je aktuálně více než 300 tisíc neobsazených pracovních míst

V Česku je více než 300 tisíc neobsazených pracovních míst. Firmy se situaci na pracovním trhu snaží řešit i zaměstnáváním lidí z ciziny. Už téměř dva roky jim v tom pomáhá vládní Režim Ukrajina. Příchod ukrajinských pracovníků do Česka prospívá nejen firmám, ale třeba i českým důchodcům, uvádí Hospodářská komora.

V současnosti pracuje v Česku prostřednictvím Režimu Ukrajina více než 13 tisíc pracovníků. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je to přesto jen kapka v moři chybějících zaměstnanců:

„Není to řešení dlouhodobé. Dlouhodobé řešení spočívá v plnění našich domácích úkolů. Souvisejí s reformou vzdělávacího systému, s reformou pracovního trhu a mnoha dalšími věcmi."

Kvůli překlenutí současného akutního nedostatku pracovníků chce Komora jednat s vládou o tom, aby navýšila kvóty a aby Ukrajinců mohlo do Česka přijít víc. Podle Vladimíra Dlouhého jsou přitom ukrajinští pracovníci přínosem nejen pro firmy, ale i pro celou českou společnost. Aktuální analýza Hospodářské komory uvádí, že stát získá ročně na daních a odvodech, které jsou navázané na zaměstnávání pracovníků z Režimu Ukrajina, víc než dvě miliardy korun.

Odbory ale mají na zaměstnávání Ukrajinců kritický pohled. Problémem jsou příliš nízké mzdy, říká Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů:

"Není pravdou, že by ukrajinští zaměstnanci měli stejnou mzdu za stejnou práci, jak hovoří Hospodářská komora. Dokazují to taky data Českého statistického úřadu, že ten rozdíl je opravdu v řádech několika tisíc korun. Nedávno jsem měl v rukou inzerát jedné velké IT společnosti, která nabízela práci správce počítačové sítě za 20 tisíc hrubého měsíčně v třísměnném provozu."

Takové inzeráty podle Středuly nízkou mzdou cílí právě na ukrajinské pracovníky, protože český zaměstnanec za tak málo peněz pracovat nebude.

Extrémní horko komplikuje práci stavařům

Ilustrační foto: skeeze / Pixabay, CC0Ilustrační foto: skeeze / Pixabay, CC0 Na většině míst Česka překračují teploty 30 stupňů Celsia. Ze slunečného počasí profitují hlavně provozovatelé koupališť, restaurace se zahrádkou nebo taky prodejci klimatizací. Na druhé straně jsou ale profese, u kterých je teplo nežádoucí. To je případ stavařů. V horku totiž může beton popraskat. Některé firmy proto zavádějí delší odpolední pauzy a protahují pracovní dobu do večerních hodin.

Problémy mají i farmáři, kteří prodávají čerstvou zeleninu a ovoce. Zboží totiž osychá a rychleji se kazí. Podobně jsou na tom třeba i zahradnictví nebo květinářství. Kvůli horku musí častěji zavlažovat. Vedlejší náklady tak v horkých dnech výrazně narůstají. Češi také vyrazili na nákupy klimatizací. Obchodníci hlásí až dvojnásobný nárůst.

Podle ovocnářů se letos urodilo mnohem víc jablek, švestek i hrušek

Ovoce je letos dostatek. Podle odhadů Ovocnářské unie by se mohlo sklidit až o pětinu víc ovoce oproti dlouhodobému průměru. Zákazníci by se proto mohli dočkat nižších cen. Zatímco v loňském roce se v sadech sklidilo zhruba 119 tisíc tun ovoce - což byla dokonce nejnižší sklizeň od roku 1990 - letos by to mohlo být až 180 tisíc tun. Odhaduje to alespoň Ovocnářská unie. Podle jejího předsedy Martina Ludvíka je přesto letošní rok specifický a to tím, že je extrémní teplo a sucho.

"To způsobilo poměrně rekordní nástup sklizně, který je v řadě oblastí o dva až tři týdny rannější, takže my jsme oproti zvyklostem v tuto chvíli již po sklizni například i meruněk, třešní a višní, což jsou druhy, které se běžně ještě koncem července sklízejí."

Podle Ludvíka se vůbec nejvíc urodilo jablek. Právě ta patří mezi hlavní ovocné druhy v Česku. U nich by mohla sklizeň vzrůst až o 48 procent. Víc je ale i švestek nebo třeba hrušek. Vinaři sklízejí už i víno na burčák.