Rozpočet skončil v přebytku, opozice kritizuje nízké investice

Hospodaření státu v roce 2018 skončilo v přebytku 2 miliardy a 900 miliónů korun. Jde tak o druhý nejlepší výsledek od roku 1996. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 50 miliard. Za lepším výsledkem je podle ministerstva i ekonomů především dobrý výkon ekonomiky, který se projevil v lepším než plánovaném výběru daní a sociálního pojištění. Klesl i státní dluh. Podle opozice je přebytek rozpočtu způsoben faktory, které kabinet nemohl ovlivnit.

Alena Schillerová, foto: ČTK / Ondřej DemlAlena Schillerová, foto: ČTK / Ondřej Deml Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že v přebytku byly také veřejné peníze.

"Veřejné finance, to je hospodaření státního rozpočtu, rozpočtu krajů, měst, obcí, veřejných institucí a veřejných fondů, končí za rok 2018 v plusu, a to 1,6 procenta hrubého domácího produktu. To je unikátní číslo."

Člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel vysvětlil, proč se výsledek hospodaření tak výrazně liší oproti plánu.

"První faktor, který tam hraje roli, je rychlejší růst daňových příjmů, to je dáno zejména vysokým tempem růstu mezd. A další věci, které v tom mohou hrát roli, jsou různé platby z EU, které často hotovostní plnění rozpočtu poměrně znepřehlední."

Podle opozice je stále nízká úroveň investic

Petr Fiala, foto: Prokop Havel, archiv ČRoPetr Fiala, foto: Prokop Havel, archiv ČRo Podle opozičních stran vláda Andreje Babiše (ANO) nemyslí v době ekonomického růstu na investice a reformy. Rozpočtu podle nich nahrálo například proplacení evropských projektů z let 2007-2013. "Je škoda, že aktuální růst využívá vláda místo na potřebné změny státní správy, kvality vzdělávání nebo investic do dopravní infrastruktury na obědy zdarma, jízdné téměř zdarma a podobně," uvedl například předseda ODS Petr Fiala.

Jak dodal poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti), růst příjmů státního rozpočtu je tažený nízkou nezaměstnaností a růstem mezd ve firmách i ve státní správě.

"Nepříjemné je, že stále máme nízkou úroveň investic. Je to stále hluboko pod deseti procenty, přestože je tam nějaké zlepšení. O něco lépe se dařilo čerpat peníze z EU, ale pořád jsou tam velké rezervy."

Miroslav Kalousek, foto: Luboš Vedral, archiv ČRoMiroslav Kalousek, foto: Luboš Vedral, archiv ČRo Poslanci Miroslavu Kalouskovi z TOP 09 vadí, že kabinet nevytváří v rozpočtu rezervy na příští ekonomickou krizi. Stát podle něj loni utratil víc, než kolik podle zákona o rozpočtu měl, i když je rozpočet v přebytku.

"Vláda utratila o 36,5 miliardy víc, než jí Poslanecká sněmovna svým zákonem dovolila. Vláda utrácí doleva, doprava, nemyslí na zítřek, a kašle na zákony."

Příští rok očekávají analytici menší příjmy

Podle analytiků bylo už v průběhu roku jasné, že se pokladnu daří lépe plnit. Jak dodal analytik Komerční banky Jakub Matějů, vláda tak mohla popustit uzdu i na výdajové straně. Výdaje tak proti předchozímu roku vzrostly o 9,5 procenta a o 1,8 procenta překonaly rozpočtové plány. Rostly zejména výdaje na sociální dávky včetně důchodů. Rozběhly se i veřejné investice. Hlavně výdaje na investiční projekty se spolufinancováním z fondů EU se proti loňsku téměř zdvojnásobily. Zbývá doufat, že se vykázané investice přetaví v nové kilometry železničních tratí, dálnic, či do vyšší kvality vzdělávání, dodal Matějů.

Foto: Miloslav Hamřík, Pixabay / CC0Foto: Miloslav Hamřík, Pixabay / CC0 Analytik Raiffeisenbank František Táborský očekává, že v příštím roce příjmová strana státního rozpočtu už nebude tak příznivá vzhledem ke zpomalující ekonomice a rostoucím úrokovým sazbám. Na druhou stranu si nemyslí, že poleví tlak na další zvyšování platů státních zaměstnanců. Očekává i vyšší výdaje na obranu. Schválený rozpočet na tento rok počítá se schodkem 40 miliard korun.