Odbory chtějí uzákonit 5 týdnů dovolené

Odbory chtějí do pěti let zkrátit pracovní týden v Česku o půl hodiny denně. Oznámila to Českomoravská konfederace odborových svazů. Češi totiž podle ní za rok odpracují až o 400 hodin víc než Němci.

Odboráři, foto: ČTK / Michal KrumphanzlOdboráři, foto: ČTK / Michal Krumphanzl Do chystané novely zákoníku práce chtějí navíc prosadit pět týdnů dovolené. Odborový předák Josef Středula věří, že to nebude problém:

"Pomocným argumentem bude, že v mnoha firmách je už dohodnutá pěti týdenní dovolená. A z tohoto pohledu se dá usuzovat, že bude daleko menší problém ji zavést. To znamená, aby pět týdnů bylo pro všechny, protože si myslíme, že pět týdnů není žádná velká hodnota. Navíc dovolenou určuje zaměstnavatel."

Odbory také budou pro příští rok požadovat růst mezd o 7 až 9 procent a zvýšení minimální mzdy na 13 700 Korun. Se zaměstnavateli začnou o svých požadavcích vyjednávat na podzim. Hospodářská komora ale považuje požadavek odborů za zbytečný - mzdy by se totiž podle ní měly příští rok přirozeně zvýšit o 8 %, říká za komoru Ladislav Minčič:

"Odboráři se možná vlamují do otevřených dveří. Mzdy jsou hnány nahoru napětím na trhu práce, velkou poptávkou po pracovní síle, nedostatkem pracovních sil."

 

Schůzka odborářů a ministra zdravotnictví kvůli zvyšování platů skončila krachem

Foto: archiv ČTFoto: archiv ČT Na růstu platů zdravotníků se odbory a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za hnutí ANO neshodli. Odboráři požadovali zvýšení o deset procent pro všechny, protože jim to slíbila minulá vláda. Vojtěch s tím ale nesouhlasí. Zdravotníkům totiž nechce přidávat plošně. Podpořit chce třeba zdravotní sestry a mladé lékaře.

"Dali jsme nabídku 7 procent všem sestrám, 7 procent mladým začínajícím lékařům, a 2 procenta ostatním, s tím, že předpokládáme, že tito zkušení lékaři budou odměněni osobním motivačním příspěvkem. To nebylo akceptováno. Odbory řekly: buď deset procent plošně všem, nebo se bavit nechceme."

Odbory trvají na plošném zvýšení výdělků kvůli chybějícím zdravotníkům a vytížení těch stávajících.

 

České domácnosti bohatnou rychleji, než se zadlužují

Petr Teplý, foto: archiv University KarlovyPetr Teplý, foto: archiv University Karlovy Za posledních 10 let celkové bohatství českých domácností stouplo téměř o čtyřicet procent. skoro na 11 bilionů korun. Vyplývá to ze zprávy České bankovní asociace. Podle ní domácnosti bohatnou rychleji, než se zadlužují, říká jeden z autorů zprávy Petr Teplý z Vysoké školy ekonomické:

"Z naší analýzy vyplynulo, že české domácnosti do bank ukládají celkově více peněz, než si z ní berou v podobě půjček. České domácnosti jako celek bohatnou rychleji, než se zadlužují, což je dobrá zpráva. Nicméně je toto třeba brát s rezervou, protože existují mezi domácnostmi značné majetkové a příjmové rozdíly."

Vklady domácností u bank na konci minulého roku převyšovaly úvěry o 772 miliard korun.

Nejvíce peněz drží domácnosti na běžných a spořicích účtech, zatímco termínované vklady jsou zejména od poslední krize v závěru minulé dekády výrazně méně populární. Nárůst peněz držených na běžných účtech svědčí především o konzervatismu části českých domácností a o tom, že si chtějí držet finanční rezervu pro nenadálé potřeby.

 

V srpnu nezaměstnanost stagnovala na 3,1 procenta

Úřad práce, foto: Filip Jandourek, archiv ČRoÚřad práce, foto: Filip Jandourek, archiv ČRo V srpnu hledalo práci zhruba 230 tisíc lidí - to bylo pro poslední prázdninový měsíc nejméně od roku 1997. Podle Úřadu práce oproti červenci nezaměstnanost stagnovala na 3,1 procenta. Podniky ale poptávaly víc zaměstnanců - celkem 313 tisíc. Nejméně lidí bez práce bylo v Jihočeském a Pardubickém kraji, naopak nejvíce v Ústeckém a Moravskoslezském - říká mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková:

"Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou, Jindřichův Hradec a Praha - Východ. Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná, Most a Ostrava - Město."

Podle průzkumu poradenské společnosti Randstad Workmonitor změnil práci během posledního půl roku zhruba každý sedmý zaměstnanec. Proč jsou lidé ochotnější měnit práci, vysvětluje analytik trhu práce Tomáš Ervín Dombrovský:

"Lidé si věří v tom, že mohou změnit práci, a jít za lepšími podmínkami, případně se jim daří dosahovat lepších podmínek i ve stávajícím zaměstnání. Na druhou stranu je třeba říct, že nijak nevybočujeme z toho, co je v Evropě obvyklé. V některých zemích je fluktuace i mírně vyšší. U nás zhruba 20 procentní fluktuace za rok je pořád relativně únosná."

Nejčastěji místo podle průzkumu změnili pracovníci v zemědělství nebo taky v hotelnictví.

 

Rusnok: ČNB by letos mohla ještě dvakrát zvýšit úroky

Jiří Rusnok, foto: Filip Jandourek, archiv ČRoJiří Rusnok, foto: Filip Jandourek, archiv ČRo Česká národní banka (ČNB) by do konce letošního roku mohla ještě dvakrát zvýšit své úrokové sazby. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Bankovní rada ČNB začátkem srpna zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Podle Rusnoka by se další zvýšení úroků mohlo uskutečnit již tento měsíc. Tento názor potvrzují i nejnovější údaje o hospodářském růstu, inflaci a vývoji mezd, píše Reuters. Meziroční růst spotřebitelských cen v ČR v srpnu zrychlil na 2,5 procenta z červencových 2,3 procenta. Inflace se tak nacházela výrazně nad dvouprocentním cílem ČNB, což bance poskytuje větší prostor ke zvyšování úrokových sazeb.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

 

Pobytové poplatky by se mohly vztahovat i na ubytování přes služby typu Airbnb

Foto: Reisefreiheit_eu, Pixabay / CC0Foto: Reisefreiheit_eu, Pixabay / CC0 Pobytový poplatek zřejmě budou platit i turisté ubytovaní v soukromí. Návrh zákona schválila vláda. Podle ministryně financí za hnutí ANO Aleny Schillerové má změna narovnat podmínky mezi hotely a soukromníky, kteří nabízejí krátkodobé ubytování přes služby typu Airbnb. Pravidla mají taky zjednodušit současný systém tří různých sazeb.

O konečném znění novely rozhodnou zákonodárci. Ministerstvo financí předpokládá, že nová pravidla začnou platit v roce 2020. Společnost Airbnb záměr vlády ve vyjádření pro Český rozhlas přivítala. Stejně tak Asociace hotelů a restaurací. Její prezident Václav Stárek uvedl, že novela odstraní hned několik nerovností, které mezi poskytovateli ubytování jsou. Důležité ale prý bude, jak s vybranými penězi naloží jednotlivé radnice. Obce by podle Stárka měly vybrané peníze využívat především k dalšímu rozvoji služeb pro turisty. Podle návrhu ministerstva financí by všechny změny měly začít platit od ledna roku 2020.

 

Sněmovna podpořila právo klientů směnáren odstoupit od smlouvy

Foto: Lenka ŽižkováFoto: Lenka Žižková Zákazníci směnáren by mohli získat právo do dvou hodin od výměny peněz odstoupit od transakce. V případě směnárenských automatů bude lhůta pro odstoupení až tři pracovní dny. Má to ochránit hlavně turisty před těmi směnárnami, které jim nabízejí nevýhodné kurzy. Opatření se však kvůli možným spekulacím má vztahovat jen na částky do 1000 eur. Počítá s tím vládní novela o směnárenské činnosti, kterou v prvním čtení podpořila Sněmovna.

Opatření navrhla loni Česká národní banka, která na činnost směnáren dohlíží. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že turisté se v povinně poskytovaných informacích neorientují nebo je nečtou, a proto se další posilování informační povinnosti směnáren nejeví jako účelné.

 

Sněmovna v prvním čtení podpořila vynětí velkoobchodu z regulace prodejní doby

Foto: Jaroslav MachFoto: Jaroslav Mach Na velkoobchod by se nemělo vztahovat omezení prodejní doby o vybraných svátcích, jak ho nařizuje platný zákon. Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh poslanců vládního hnutí ANO a opoziční ODS, kteří chtějí velkoobchod z působnosti zákona vyjmout. Vláda k návrhu zaujala neutrální postoj. Opoziční pravice chce celý zákon o regulaci prodejní doby zrušit.

Podle současného znění zákona se zákaz prodeje o vybraných svátcích vztahuje vedle maloobchodu i na velkoobchody s plochou nad 200 metrů čtverečních. Předkladatelé argumentují mimo jiné tím, že uzavření velkoobchodů ohrožuje zásobování těch obchodů, které můžou mít o stanovených svátcích otevřeno. Poslanci poukazují také na stravovací provozy, které potřebují z velkoobchodů především čerstvé nebo rychle se kazící potraviny.