Nové formy práce zavádějí spíše menší firmy

Velké podniky a instituce považují nové modely práce spíše za benefit. Menší firmy jsou pokrokovější. Zavádějí například příležitostnou práci, sdílení zaměstnanců, sdílení místa, práce přes platformy či na dálku. Tyto formy práce však zatím nemají téměř žádná zákonná pravidla. Ukázala to nová studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV). Je součástí mezinárodního projektu, který sledoval situaci v Česku, Bulharsku, Chorvatsku, Polsku, Rumunsku a Makedonii.

Foto: Pexels, Pixabay / CC0Foto: Pexels, Pixabay / CC0 "Je zřejmé, že nové formy zaměstnávání a jejich stále se rozšiřující využívání budou mít široký dopad na trh práce, na vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, na to, co budou zaměstnavatelé od svých zaměstnanců očekávat, a naopak," uvedli autoři. Vliv na proměnu pracovního trhu má rozvoj technologií, využívání sociálních sítí i změna hodnot. Podle studie je společnou charakteristikou nových forem práce flexibilita, která může představovat výhodu i hrozbu. Umožňuje lidem realizovat se, sladit práci s rodinou či optimalizovat příjmy, současně ale ztrácejí jistotu místa na neurčito. Zaměstnavatelé zas mohou rychleji reagovat na poptávku a zajistit si síly, pracovníci jim ale mohou také rychleji odejít ke konkurenci.

Jana Maláčová, foto: archiv MPSV ČRJana Maláčová, foto: archiv MPSV ČR Pro menší firmy jsou často zaměstnanci na běžný úvazek zátěží. Využívají proto příležitostnou či mobilní práci, sdílení pracovníků či spolupráci, a to "někdy i na hraně šedé zóny ekonomiky", uvádí studie. Velké firmy jako benefit nejčastěji umožní práci z domova či sdílení míst. Změny zavádějí hlavně proto, že to pracovníci vyžadují. Pro malé i velké zaměstnavatele jsou motivací pak i úspory za prostory a provoz.

Legislativa nové formy práce neupravuje

Česká legislativa žádnou z těchto nových forem zaměstnání neupravuje. Práci z domova se v zákoníku práce pokoušela neúspěšně upravit v minulém volebním období tehdejší ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Nynější šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD) chystá návrh na uzákonění pravidel sdíleného místa. Průkopníkem ve využívání nových forem je sektor informačních technologií. Následují vědecké a výzkumné instituce, vysoké školy, poradenské služby a neziskové organizace. Ve zdravotnictví, průmyslové výrobě a při práci na směny nejsou nové modely využitelné.

Studie zjišťovala i postoj zhruba 1400 zaměstnanců a 550 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Vlastní zkušenost s příležitostnou prací měla čtvrtina lidí, s prací z domova 16 procent a se sdílením místa 14 procent. Větší přehled i zkušenosti měli mladí do 30 let, vysokoškoláci a ti, kteří pracují v Praze. Pětina respondentů uvedla, že by novou formu práce nechtěla. Dvě pětiny by ji vzali. V Praze by se jí nebránilo dokonce 55 procent dotázaných. Autoři poukazují na to, že za konjunktury a nedostatku sil musí zaměstnavatelé pracovní podmínky a odměňování zlepšovat. Za krize by se ale situace mohla změnit a nové formy by se mohly zneužívat.

K práci a odměně na černo jsou Češi podle studie poměrně tolerantní. Každý pátý zaměstnaný uvedl, že by přijal práci bez smlouvy. Každý druhý by přistoupil na vyplácení části mzdy na ruku bez odvodů. Měně jsou k tomu ochotní vysokoškoláci a ženy.