Nová důchodová komise se zaměří na penze žen a náročných profesí

30-01-2019

Nová důchodová komise by se měla zaměřit na řešení problému nižších penzí žen a dřívější důchody pro pracovníky ve fyzicky náročných profesích. Věnovat by se mohla i otázce příjmů důchodového systému. Systém penzí by se totiž mohl po nástupu silné generace ze 70. let beze změn propadnout do výrazného deficitu.

Foto: silviarita, Pixabay / CC0Foto: silviarita, Pixabay / CC0

Jana Maláčová, foto: ČTK / Vít ŠimánekJana Maláčová, foto: ČTK / Vít Šimánek Důchodovou komisi předstvila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Své zástupce v ní mají sněmovní a senátní stranické kluby, odbory, zaměstnavatelé, akademici i neziskové organizace. Na tématech o nižších penzích žen a dřívějších důchodech pro náročné profese se shodly koaliční strany ANO a ČSSD.

Podle odborníků však tato témata reformu nepředstavují a kabinet by se měl zaměřit na to, odkud bude mít systém příjmy, jak vysoký bude poměr důchodu ke mzdě a kolik si na penzi budou muset lidé šetřit. Hrozí totiž, že by se systém penzí mohl propadnout do výrazného deficitu. Při zastavení důchodového věku na 65 letech by schodek mohl v roce 2060 činit 3,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních částkách by tak výdaje převýšily příjmy asi o 172 miliard korun. Vyplývá to z pojistně-matematické zprávy o důchodovém pojištění, kterou vydalo ministerstvo práce.

Dva modely důchodů

Věk nástupu do penze v Česku roste každý rok o pár měsíců, ve 30. letech se dostane na 65 let. Na této hranici ho vláda v minulém volebním období zmrazila. Život se postupně prodlužuje a tento trend bude podle demografů pokračovat. Zlom pro důchodový systém nastane ve 30. letech po nástupu početných ročníků tzv. Husákových dětí na odpočinek. Důchodový systém by měl být v plusu asi do roku 2028, a to díky výraznějšímu růstu mezd. Příjmy by se měly po celou sledovanou dobu pohybovat kolem 8,3 procenta HDP. Výdaje by se pro příští desetiletí měly ustálit mezi 8 a 8,5 procenta HDP. Od 30. let by se měla vydaná suma začít výrazněji zvedat. Roli bude hrát i stanovení maximálního limitu, či odsouvání důchodového věku.

Foto: Alexas_Fotos, Pixabay / CC0Foto: Alexas_Fotos, Pixabay / CC0 Resort propočítával dva modely, při kterých vycházel z nynějších podmínek. V první variantě je stanovena maximální výše důchodového věku 65 let, ve druhé postupné zvyšování nad 65 let. Propočty sahají do roku 2070. Pokud by se věk na 65 letech zastavil, v roce 2060 by se výdaje na důchody mohly dostat asi na 11,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Poté by měl podíl i počet důchodců začít zas klesat. Ve druhém scénáři by odsouvání důchodového věku růst výdajů zbrzdilo. Jejich podíl k HDP by se za 40 let dostal na 10,5 procenta. Podle prvního scénáře by měl poměr důchodu k průměrné mzdě postupně klesnout asi na 36 procent. Při odsouvání věku by bylo snižování menší, penze by tvořila asi 38 procent průměrné mzdy. Menší by bylo také riziko chudoby seniorů.

Důchodová reforma se řeší už od 90. let

Ilustrační foto: Scott Lewis, Flickr, CC BY 2.0 Ilustrační foto: Scott Lewis, Flickr, CC BY 2.0 Na neudržitelnost nynějšího systému upozorňovala ve své první zprávě před nedávnem také národní rozpočtová rada. Vysloužila si za to kritiku premiéra Babiše, odborů i zaměstnavatelů "za strašení veřejnosti". Podle Babiše je jasné, že vláda bude důchodovou reformu řešit a systém penzí beze změn v příštích 50 letech nezůstane. Kabinet loni prosadil změnu složení penze s posílením solidarity a oslabením zásluhovosti, která by měla růst výdajů mírně zbrzdit.

Reforma důchodů se řeší už od 90. let. S tím, že český důchodový systém potřebuje zásadní reformu, souhlasily v posledních dekádách prakticky všechny parlamentní strany. Nad konkrétní podobou takové změny se ale obecnou shodu najít nepodařilo a jediným zásadním opatřením, které vstoupilo do života, je postupné zvyšování důchodového věku.

30-01-2019