Kůrovec letos napadne až 15 milionů metrů krychlových dřeva

Současná kůrovcová kalamita v Česku je rekordní. Kůrovec letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů metrů krychlových dřeva. Loni to bylo šest milionů. Podle lesníků bude likvidace kalamity trvat roky a oproti těm dřívějších bude její zvládnutí složitější.

Kůrovec, foto: Rafal Konieczny, Creative Commons 3.0Kůrovec, foto: Rafal Konieczny, Creative Commons 3.0 Nejhorší je situace na severní Moravě, ve Slezsku. Stav se zhoršuje i na Vysočině a v jihozápadních Čechách. Postižené lesy lemují haldy vytěženého dřeva. Z některých lesů zbylo pár stromů.

Ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství Petr Zahradník označil současnou kůrovcovou kalamitu za nejhorší v historii českých zemí.

"Sucho a teplo permanentně pokračuje. Pak jsou tu další faktory jako nedostatek pracovníků v lese, chybí technika, propadl se trh s dřívím, ceny poklesly. Dříví dneska nikdo nechce, leží v lese, kůrovec se tam množí a dále vylétává."

Současná obří kůrovcová kalamita podle Zahradníka začala již v roce 2003, kdy bylo enormní sucho, na které navázaly v dalších letech orkány a pak opět suché roky. Lesní porosty se tak nedokázaly vzpamatovat.

Těžaře je potřeba v místech, kde je ještě co zachránit

Pružnou reakci na kůrovcovou kalamitu podle Zahradníka ztěžuje i stávající zákon o zadávání veřejných zakázek či omezené možnosti asanace kůrovcového dřeva chemickými prostředky u drobných vlastníků.

Pro rychlejší zvládnutí kalamity by se podle Zahradníka dala použít takzvaná rajonizace lesů. Oblasti, které kůrovec zlikvidoval z 80 až 90 procent, by se nechaly být a těžařské kapacity z nich by se soustředily do míst, kde je ještě co zachránit.

Podle Petra Zahradníka výrazně vzrostlo množství stromů, které museli lesníci kvůli kůrovci vytěžit.

"Před třemi čtyřmi lety to byla jedna pětina, v současné době se dostáváme na 70 až 80 procent úmyslné těžby. Ten nárůst je velice enormní."

Loni se v Česku vytěžilo přes 19 milionu metrů krychlových dřeva. Letos očekávaných až 15 milionů metrů krychlových dřeva napadených kůrovcem tak představuje přes 75 procent loňské těžby. Jen pro představu, je to vlak plně naložený dřevem dlouhý 5000 kilometrů. Kalamita přispívá i k přebytku dřeva na trhu a k propadu jeho cen. Státní podnik Lesy České republiky očekává propad zisku na 600 až 800 milionů korun z loňských 3 miliard 700 miliónů.

Kůrovec může ohrozit i Ždárské vrchy

Ilustrační foto: archiv Radia PrahaIlustrační foto: archiv Radia Praha Kůrovcová kalamita, která postihla významnou část smrkových lesů na Vysočině, ohrožuje i výše položenou Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy. Kůrovec zatím nejvíc ničí lesy oslabené suchem v nižších částech kraje. Ve Žďárských vrších zatím lesy plošně neschnou.

Co tedy s kůrovcem dál? Vědci zkoušejí například látku EDN, která se na stromy napadené kůrovcem aplikuje pomocí tzv. fumigace, tedy jako plyn. Stromy jsou přitom pod plachtou. Technologická agentura projekt podpořila částkou přesahující deset milionů korun.

Podle Jiřího Remeše z České zemědělské univerzity musí lesníci nové porosty založit tak, aby lépe odolávaly současné klimatické změně. Jako příklad uvedl využití douglasky tisolisté, která se podle něj již vysazuje Německu či Francii.

Lesníci by však podle předsedy České lesnické společnosti Pavla Draštíka neměli rezignovat ani na vysazování smrku, který dokáže les ochránit před vyschnutím a úhynem lesních ekosystémů. V minulosti se lesním odborníkům například podařilo dát do pořádku imisemi zdevastované lesy v Krušných horách či Krkonoších.