Karenční doba skončila. Nemocní dostanou peníze od prvního dne stonání

01-07-2019

Po deseti letech skončila v Česku takzvaná karenční doba. Od 1. července začala platit novela, podle které musí zaměstnavatelé lidem proplácet náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Zrušení karenční doby slíbila vládní koalice hnutí ANO a ČSSD ve svém programovém prohlášení. Zatímco odbory tento krok vítají, zástupci zaměstnavatelů ho kritizují.

Foto: Pixabay / CC0Foto: Pixabay / CC0 Zrušení karenční doby prosazovali hlavně sociální demokraté. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z této strany je to výborná zpráva pro všechny poctivě pracující v České republice. "Protože to bude znamenat, že pracující lidé nebudou trestání za to, že onemocní a nemusí mít strach, že nebudou moci na konci měsíce zaplatit svůj nájem nebo hypotéku."

Dosud platilo, že zaměstnavatel vyplácel 60 procent platu až od čtvrtého do čtrnáctého pracovního dne nemoci. Od patnáctého dne tuto zodpovědnost přebíral stát, což nadále zůstává. Nyní musí zaměstnavatelé lidem vyplácet 60 procent vyměřovacího základu už od prvního dne nemoci. Jako kompenzace se jim sníží o dvě desetiny procenta odvody na nemocenské pojištění.

Irena Bartoňová Pálková, foto: ČT24Irena Bartoňová Pálková, foto: ČT24 Podle Hospodářské komory to ale nedorovná výdaje, které firmy budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít.

"Zaměstnavatel tak bude mít kompenzaci ve výši zhruba 800 korun na rok na jednoho zaměstnance. Ta kompenzace tuto částku nepřevýší. To rozhodně bude hlavně pro malé firmy málo," řekla Českému rozhlasu viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

Konec karenční doby se dotkne především dělnických profesí. Podle analytika společnosti Capitalinked Radima Dohnala budou dopady na celkové náklady zaměstnavatelů citelné. "I když ušetří nějaký procentní bod na odvodu nemocenského pojištění, tak vyšší nemocnost a s tím spojený výpadek výroby a nutnost nahradit jinými zaměstnanci, to nedokáže převážit."

Zaměstnavatelé svůj souhlas se zrušením karenční doby podmiňovali tím, že se současně zavedou elektronické neschopenky. Obávali se růstu nemocnosti a zneužívání a díky elektronickému systému chtěli získat lepší kontrolu a přehled o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců. Senát ale v červnu schválil návrh ministryně Maláčové posunout start e-neschopenky na 1. leden 2020.

Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Pro řadu lidí představoval třídenní výpadek příjmů podle odborářů problém a pracovníci si museli na stonání brát dovolenou, nebo nemoci přecházeli.

Třídenní karenční doba se v Česku zavedla od roku 2008. Ústavní soud ji ale po půl roce zrušil s tím, že pokud lidé odvádějí pojistné, mají z něj dostávat nemocenskou. Znovu se karence obnovila od roku 2009, ale už s jinými pravidly. Zaměstnanci přestali odvody platit a zaměstnavatelům se snížily za to, že začali poskytovat náhrady výdělku v prvních dvou týdnech nemoci. Dávky ze systému nemocenské lidé dostávají až od patnáctého dne.

01-07-2019