K důchodové reformě má Jan Švejnar dílčí výhrady jako celek ji ale podporuje

09-06-2011

Česká politická scéna v těchto dnech žije důchodovou reformou a s ní spojenými změnymi v dani z přidané hodnoty. K tomuto tématu se vrátíme s předním českým ekonomem, členem Národní ekonomické rady vlády a neúspěšným kandidátem v posledních prezidentských volbách Janem Švejnarem. Více o jeho názorech uslyšíte v repríze dnešní ekonomické rubrice:

Důchodová reforma, jak ji na konci letošního února představila vládní koalice, počítala mimo jiné se sjednocením daně z přidané hodnoty prakticky u veškerého zboží a služeb na dvaceti procentech. Vláda navrhla, aby ve snížené desetiprocentní DPH zůstaly jen vybrané základní potraviny. Z příjmů DPH se pak měla financovat důchodová reforma. Do státního rozpočtu by tak přiteklo až 58 miliard korun. Ministr financí Miroslav Kalousek rezolutně prohlásil, že vláda na této úpravě bude trvat. Neuběhly ale ani dva týdny a vláda z této své představy ustoupila. Vedla ji k tomu kritika ze strany prezidenta Václava Klause, opozičních stran, mnohých ekonomů, ale nakonec i ze strany koaličního partnera Věci veřejné. Snížená DPH zůstane v příštím roce u všech dosavadních položek, zvýší se ale z deseti na čtrnáct procent. Od roku 2013 se pak DPH sjednotí u všeho na 17,5 procenta. Tato změna zaskočila i prof. Švejnara:

"Jako většina lidí jsem byl překvapen, protože ta reforma byla vypracována expertními skupinami, bylo to všechno celkem dobře připraveno. Nakonec všichni víme, že se musí udělat politické rozhodnutí, ale to politické rozhodnutí je takový kompromis, kde vlastně ani nevíme, jak se to bude profilovat. To se teprve musí propočítat. A je tam řada opatření, která by měla též tuto reformu doprovázet a která nebyla ještě vyřknuta nebo nebyla přesně definována."

Jan Švejnar vládu kritizuje hlavně pro to, že vlastně improvizuje. Kabinet ještě nedokázal formulovat, jak bude vypadat celkově reforma veřejných rozpočtů a jaké to bude mít dopady:

"Bylo by optimální, kdyby si vláda vytyčila pevný cíl, jak optimálně tu reformu udělat, a potom ji opravdu celou představit. Nejenom částečně, jako u DPH, ale celou, se všemi doprovodnými opatřeními, a pak ji uskutečnit. Tady najednou vidíme couvání a ten kompromis je možná dobrý v tom, že je povlovný, že to zvýšení bude povlovné, že se na ně lidé mohou více připravit. Na druhé straně ale není vůbec jasné, že to je optimální tah."

Prof. Švejnar ovšem s vládním návrhem souhlasí v tom, že ceny zboží a služeb, které jsou dosud ve snížené sazbě DPH, skokově nenarostou. DPH ve výši 17 procent ostatně navrhovala například i Hospodářská komora ČR:

"Je dobré, že ta celková sazba bude nižší než 20 procent, to je myslím optimální. Záleží ale samozřejmě na tom, co se stane například s odvody a s daněmi z mezd a platů. Tam jsem zastáncem snížení a nevím, jestli k tomu dojde."

Součástí důchodové reformy, jak ji představila vláda, je i vznik tzv. druhého pilíře, tedy kapitálových fondů, do kterých by si lidé spořili na penzi. Tři procenta ze svého sociálního pojištění by místo do průběžného důchodového systému ukládali do těchto fondů a k tomu by si přidávali ještě další dvě procenta ze svého. Znamená to ovšem, že tato tři procenta budou v průběžném financování chybět. Právě toto vyvedení nejvíce kritizuje opozice. Jan Švejnar ale se vznikem tzv. druhého pilíře souhlasí:

"Ten druhý pilíř má své opodstatnění, on rozkládá riziko. Umožňuje lidem, aby spořili nejenom v tom průběžném státním pilíři, ale aby měli určitou alternativu. Jsem ale též zastáncem toho, aby se snížily odvody a daně z mezd, aby lidé měli víc peněz a mohli si toto dovolit. A tam ještě nevím, jak daleko vláda půjde. Ale znovu zdůrazňuji, že kdybychom měli oba pilíře, tak je to dobré v tom smyslu, že ten druhý pilíř by mohl mít státem sponzorovaný fond, který by byl široce rozvrstven po celé zeměkouli, po všech státech světa. Tam bychom opravdu docílili toho, že to riziko nebude jenom v České republice, ale že budoucí důchodci budou těžit i z velké výkonnosti Číny, Brazílie a jiných zemí."

Podobný vládní fond podle prof. Švejnara velmi dobře funguje například ve Švédsku. V našich podmínkách jeho vzniku nahrává i stále ještě malá zkušenost veřejnosti s investováním:

"Gramotnost obyvatelstva v oblasti finanční je stále ještě ne tak dostatečná, jak by bylo žádoucí. Zvláště v oblasti investic, které jsou dlouhodobé a vyžadují určitou znalost tržních podmínek. A proto ten plně diverzifikovaný základní fond toto nepožaduje a umožňuje lidem dobře investovat v dlouhodobém horizontu. Když si vezmete perspektivu deseti, dvaceti, třiceti let, což penzijní zajištění poskytuje, tak potom taková široká investice, která je pasivní, to znamená, že se investuje do všech akcií a dluhopisů celého světa, je tou nejlepší investicí, kterou můžeme mít, protože snižuje riziko a má vysokou výnosnost."

Proti reformě, jak ji navrhla vláda, se od samého začátku staví opozice. Vláda ji ale podle Jana Švejnara musí přesvědčit, že reforma je opravdu nutná:

"Opozice byla zatím velice proti některým opatřením a bude na vládě, aby opozici přesvědčila, že i tento kompromis je de facto dostatečný zvláště pro střední a nižší vrstvy obyvatelstva."

David RathDavid Rath Středočeský hejtman za ČSSD David Rath šel v kritice vládního návrhu důchodové reformy tak daleko, že navrhl, aby sociální demokracie, jakmile se dostane k moci, kapitálové fondy znárodnila.

"To znárodnění by samozřejmě byla hrozba, která by byla myslím velice negativní. Doufám, že to bylo jenom jedno z mínění, které opravdu není míněno vážně. Tu reformu připravujeme už přes deset let, a to jak pravicové vlády, tak vláda sociální demokracie. Je potřeba, aby se na tom opravdu shodlo celé politické spektrum, protože nemá význam zavádět reformu, kterou příští vláda omezí nebo úplně zničí. Proto je důležité, aby ten systém, který je propracovaný expertně v obou vládách, jak v pravé, tak v levé, byl přijat. Vybrat nějakou rozumnou alternativu a opravdu ji potom uskutečnit."

Hlavním důvodem, proč je třeba provést důchodovou reformu, je podle Jana Švejnara především rychlé tempo zadlužování veřejných rozpočtů. Právě výplata penzí v tom hraje zásadní úlohu:

"My jsme začali s poměrně nízkým dluhem v roce 1990, prakticky nulovým, a nyní máme zadlužení, které sice je stále ještě šesté nejnižší v Evropě, 40 procent HDP, ale rychle se zvětšuje. My nemůžeme pokračovat ve stejné trajektorii, kde jsme. My musíme situaci změnit a penzijní reforma je jedna z těch velkých změn, které potřebujeme. Jinak hrozí podle našich výpočtů, že bychom v roce 2020 mohli mít dluh až na 70 procentech HDP."

Vláda však musí přesvědčit nejen opozici, ale hlavně veřejnost, aby takto nastavenou reformu vůbec přijala:

"Ta reforma měla být lépe vysvětlena. Já myslím, že diskutována zvláště v těch expertních skupinách už do velké míry byla. Je ale potřeba ji nyní představit ve své celkovosti, vysvětlit, proč je dobrá a proč bude pro lidi blahodárná. Myslím, že by bylo potřeba vysvětlit, proč potřebujeme dva pilíře, že to bude pro lidi výhodnější, že budou mít větší pravděpodobnost zajištění ve stáří a že to nakonec bude i méně nákladné, když se to dobře provede. A že tudíž si naše ekonomika povede lépe a že budeme schopni ve starobním důchodu zajistit lidi lépe, než to budeme schopni učinit s nynějším průběžným systémem, který se již stává neudržitelný."

Jan Švejnar nakonec v Českém rozhlase konstatoval, že reforma je opravdu nezbytná.

"Jestliže projde v nějaké celkem racionální podobě, tak to bude mít velmi pozitivní dopad jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Nejistota, ve které nyní žijeme, a fakt, že nynější systém není udržitelný, začíná opravdu mít negativní efekt na očekávání jak investorů, tak jednotlivců. A musíme se toho zbavit."

Příspěvek jsme poprvé vysílali 17. března 2011, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.

09-06-2011