Investice jdou poprvé v historii víc do výzkumu než do výroby

29-01-2009

Investiční pobídky by v budoucnu mohla čerpat pouze technologická centra a střediska sdílených služeb, nikoliv už zpracovatelský průmysl. Počítá s tím novela zákona o investičních pobídkách, kterou schválila v pondělí Topolánkova vláda. Odpovídá to ostatně i trendu, který zaznamenala agentura Czechinvest při hodnocení loňských investičních projektů. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Vládní agentura Czechinvest loni přilákala do tuzemské ekonomiky 213 nových investičních projektů. A to je dosavadní rekord. Na druhou stranu celková hodnota investic meziročně klesla o 40 miliard na „pouhých“ 30 miliard. Na to číslo lze ale nahlížet i příznivějším okem. Proč? Vysvětlení podává Alexandra Rudyšarová generální ředitelka Czechinvestu.

„Loňský rok byl první v historii agentury Czechinvest, kdy investice do výroby měly menší podíl než investice do výzkumu a vývoje. Když srovnáme rok 2003, tak je ten trend opačný. V roce 2003 byly investice do výroby v objemu 71 procent, zatímco loni už to bylo jen 37 procent.“

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Hlavní podíl tedy měly loni poprvé investice zaměřené dnes tak preferovaným směrem, do moderních technologií a do výzkumu, do výroby s vysokou přidanou hodnotou. Skončilo tak období, které jsme často nazývali pejorativně, i když výstižně, období montoven pro méně kvalifikovanou pracovní sílu. Pokles nominální hodnoty loňských investic je v podstatě logický. Přísun projektů know-how není finančně tak nákladný, jako výstavba nových závodů. Je také logické, že nové investice přinesou pracovní místa hlavně kvalifikovaným lidem..

„Celkem má vzniknout 14 a půl tisíce pracovních míst. Co je ale důležité a zajímavé je to, že 30 procent mají obsadit vysokoškoláci.“

Mimochodem společnost IBM, která se v Česku věnuje vývoji softwaru už od 90. let se loni rozhodla přesunout řízení celé skupiny IBM pro střední a východní Evropu z Vídně do Prahy. Na druhém místě v žebříčku nových investic se loni umístilo strojírenství a až na třetí místo klesl dřívější velmistr – automobilový průmysl. Řada odborníků tento trend vítá, protože podle nich ukazuje, že Česko se už jasně dostalo do další fáze, a to v budování ekonomiky založené především na znalostech. Jak říká Alexandra Rudyšarová, také tento fakt vysvětluje zájem investorů jít v Česku do výzkumu a vývoje.

„Je tu několik faktorů. Jednak je tu poloha České republiky, jednak úroveň vzdělání českých pracovníků a jazykové schopnosti, pak tu jsou personální náklady. Za druhé je to přirozený ekonomický vývoj. Před deseti lety, řekla bych, byla taková doba kamenná, kdy k nám přicházeli zejména výrobní investice. Logicky ve vývoji navazují na ty výrobní investice, se kterými je investor spokojen a chce setrvat v České republice, výzkum a vývoj.“

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Nedělejme si samozřejmě příliš velké iluze. Za investicemi z technologicky vyspělých částí světa stojí zřejmě pořád fakt, že Česko je nadále „lacinější“ než většina vyspělého Západu. Jenže v tomto ohledu můžeme také my ve střední Evropě čekat ostrý konkurenční boj. Co třeba zrovna na Slovensku? Alexandra Rudyšarová se toho neobává.

„Ve srovnání třeba se Slovenskem bych řekla, že Česko má tu výhodu, že statisticky vykazujeme vyšší vzdělanost a lepší jazykové dovednosti. To jsou faktory, které hrají důležitou roli. Připomínám ale, že Česká republika je před Slovenskem i v délce přítomnosti výrobních investic.“

Přesto některé podniky už přesouvají z Česka své výroby dál na východ. Jako příklad někdy odborníci uvádějí filmový průmysl. Česko bývalo v devadesátých letech miláčkem hollywoodských i jiných filmařů. Ty doby už jsou dávno pryč. Filmaři se přesunuli do zemí, kde dostávají lepší podmínky od státu, jako v Rumunsku na Slovensku nebo v Maďarsku. My jsme naopak už dříve začali různé státní výhody a úlevy rušit. Tady pak asi těžko pomůže, že máme vzdělanější pracovní sílu.

„To je taková velmi citlivá otázka, kterou v posledních dnech diskutujeme velmi intenzivně, i s ohledem na to, jak se vyvíjí celková situace na finančních trzích a jaký je dopad na hospodářský vývoj. Bohužel, filmoví investoři, producenti odcházejí do sousedních zemí zejména proto, že ve všech zemích byly zavedeny specielně za účelem zatraktivnění těchto zemí zvláštní pobídky. Tudíž jsou výhodnější pro projekty investorů.“

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Tím se dostáváme i k pondělnímu rozhodnutí vlády zredukovat do budoucna státní investiční pobídky pouze do podpory výzkumu, vývoje, technologických center a center sdílených služeb. Zazněly dokonce i návrhy zrušit investiční pobídky jako takové, protože v liberální, otevřené ekonomice nemají co dělat. Nakonec se tedy vláda přiklonila k podpoře pouze sofistikovaných činností. Dá se očekávat, že při projednávání v Parlamentu se o investiční pobídky ještě svede tuhý boj. Mají navíc zastání i mezi mnoha odborníky. Podporu jim vyjadřuje také člen nově zřízené Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček. Podle něj teď není novela zákona příliš vhodná.

„Ta novela byla psána v jiné době, kdy jsme si mohli skutečně vybírat a kdy jsme z toho byli tak trošku rozmazlení. Ohrnovali jsme nad některými investicemi nos. To zaprvé. Za druhé to bylo v momentě, kdy byl přetlak na pracovním trhu a všichni si spíše stěžovali na to, že chybí lidi. Mezitím se toho hodně moc změnilo. Dnes nám roste nezaměstnanost. A zadruhé každá miliarda je v současné době dobrá.“

Pojďme ještě k novým investičním projektům v loňském roce. Nejvíce jich zamířilo do Jihomoravského kraje. Už ani nepřekvapuje, že hlavně se na tom podílely firmy z oboru informačních technologií. Jihomoravský kraj, zejména Brno, si už také před časem vysloužil přezdívku české SiliconValley. Druhým nejvyhledávanějším regionem byl loni Moravskoslezský kraj, třetím pak Středočeský kraj.

29-01-2009