Férové květiny jsou k dostání i na českém trhu

Výraz „fair trade“ se již do povědomí Čechů dostal. Je všeobecně známo, že si lze koupit fair trade potraviny, nejčastěji kávu, čokoládu a banány. Méně známo ale je to, že i květiny, a to jak hrnkové, tak řezané, mohou být fair trade. I v květinářství můžeme nakupovat s ohledem na životní prostředí, ale také lidi, kteří ta okrášlovadla našich domovů a pracovišť, pěstují. A přestože je mnohdy jednodušší pěstovat rostliny v zemi, kde se prodávají, trh s květinami funguje zcela odlišně. Více se dozvíte v rozhovoru Kristýny Makové s květinářkou a zahradní architektkou Michaelou Krobovou z férového žižkovského květinářství:

Míša Krobová, foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio PrahaMíša Krobová, foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio Praha „Je to stejné jako s kávou, banány, čajem a s podobnými produkty. Jde o to, aby tyto plodiny byly pěstovány za důstojných podmínek, aby lidé, kteří pracují na plantážích, byli dobře placeni, dostávalo se jim kvalitní zdravotní péče i vzdělání a pracovali v důstojných podmínkách. Kvůli tomu existuje tato certifikace. V rámci potravin je to už zaběhnuté. U květin to funguje také, ale téměř nikdo o tom neví. Je to škoda. Navíc, v České republice je to úplně v plenkách.“

Je pro vás složité fair trade květiny získávat a nakupovat? Odkud je vůbec berete?

„Je to hodně složité. V České republice není žádný dodavatel, který by měl certifikaci. Existují ještě další dvě certifikace, které také budoucím zákazníkům garantují původ rostlin a způsob, jakým byly vypěstovány. Všechny certifikace pro květiny fungují na principu uzavřeného řetězce, to znamená, že certifikovaný musí být nejen producent, ale i ten, kdo od producenta nakupuje a dál někam přepravuje, potom i velkoobchod, který vše dodává do květinářství. Pak může koncový květinář na rostliny, které prodává ve svém obchodě, dát cedulku fair trade.

Je tedy jasné, že takový proces je velmi složitý. U nás není možné se tohoto procesu účastnit, protože neexistuje prostřední článek, tedy velkoobchod, který by měl certifikaci. V současnosti vše tedy fungujeme tzv. na dobrém slově, a to tak, že při objednávání květin si zjistím, z jakých farem lze vybírat. Jelikož vím, které farmy jsou certifikované, přednostně objednávám květiny z těchto farem. Když nám květiny dorazí do obchodu, označíme naší vlastní značkou ty z certifikovaných farem. Taková značka říká našim zákazníkům, že jsme je vzali z férové farmy. Nemůžeme si ale dovolit na ně dát přímo značku fair trade.“

Prodáváte tedy květiny z Evropy, ne ze zemí Třetího světa. Rozumím tomu dobře?

Foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio PrahaFoto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio Praha „Trh s květinami funguje tak, že se pěstují všude možně po světě, právě i v těchto zemích. Hodně květin se pěstuje v Keni, velkým producentem je také Ekvádor, jedna certifikovaná farma je už i v Ugandě. Květiny se hodně pěstují nejen v Africe a Jižní Americe, ale prakticky všude po světě. Všechny ale nakonec jedou na holandskou burzu, kde se odehrává hlavní rozdělovací proces. Zde nakupují všechny velkoobchody a dopravci, kteří rostliny přepravují dál do cílových zemí. Přivezou je odtud i sem k nám. Je to tedy ekologicky velmi náročná věc. Proto si myslím, že je důležité i pomocí těchto certifikací snižovat ekologický dopad, který tento proces má. Fair trade totiž není jen o sociálních faktorech, ale i těch ekologických. A je-li to v našich silách, snažíme se alespoň trochu ty negativní ekologické dopady snížit.“

Nakupujete tedy hodně i české květiny?

„Ano. Máme do budoucna velký cíl. Chtěli bychom skončit u 1/3 dovozu a 2/3 domácích sezónních květin. Jsme si vědomi toho, že květiny z dovozu mají hodně negativ, i přesto, že jsou certifikované. Obletí půlku světa, ne-li v mnoha případech celý svět několikrát dokola.“

Jaké je povědomí o fair trade květinách mezi českými květináři a floristy?

„Dost možná teď někomu křivdím, ale myslím si, že téměř nikdo o tom nic neví. Dost mě to překvapilo, protože jsem si myslela, že to bude o hodně jednodušší, že naskočím do něčeho, o čem budou lidé říkat: ‚Super! To jsem už hodně dlouho sháněl, a teď si to konečně mám kde koupit.‘

Ve skutečnosti je to ale tak, že teprve já musím lidem říkat, o co jde, a že by to měli chtít. Je to tedy trošku krok zpátky, ale o to víc nás to tlačí dopředu. Pořád je tu prostor pro osvětu a na to se o této problematice s lidmi bavit a dostávat to dál a dál.“

Foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio PrahaFoto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio Praha Jak se pěstuje taková férová rostlina nebo férová květina?

„Je to dost podobné jako u běžného konvenčního pěstování. V podstatě všechny férové rostliny, které pocházejí ze zemí, o kterých jsme mluvily, jsou pěstovány v obrovském množství v gigantických sklenících, často ale i sezónně venku na polích. Klima v mnoha zemích to umožňuje. Probíhá to celkem podobně jako klasické pěstování, počínaje množením ‘in vitro’ v laboratořích.

Málokdo si už dnes dovede představit, co znamená takovéhle produkování rostlin ve velkém. Je to spíš laboratorní práce. Živiny, ale i přípravky na ochranu rostlin jsou přesně určené a vyměřené. Právě v tomto jsou ale velké rozdíly. U férových kytek se klade velký důraz na to, aby k postřikům docházelo jen v případech, že je to opravdu nutné. Což u běžných rostlin funguje jinak. Stříají se všemi těmi přípravky proti nejrůznějším chorobám nebo škůdcům každý den, obden, preventivně, a to obrovském množství.

Problémem také je, že v některých zemích nejsou předpisy, jaké platí v Evropě. Je tam prostor i pro to, že se používají přípravky, které jsou mnohem škodlivější a u nás by se vůbec nemohly používat. U férových kytek je zajištěno, že takové přípravky nebyly používány, nebo pokud byly použity škodlivější látky, že lidé měli na sobě ochranné pomůcky, nemuseli do porostů poté, co byly ošetřeny, což se často na farmách, které nemají certifikace, stává. Potom to vede k docela vážným nemocem, jakými jsou rakovina, ale i jiné.“

Může tohle mít nějaké zdravotní důsledky třeba i pro konečné odběratele? Pro zákazníky?

„Co se týče hrnkových rostlin, naprostá většina produkce je z Holandska. Holandští pěstitelé mají fairtradové certifikace. Pro ně je jednodušší takové certifikace získat, protože standardy jsou tam nastavené tak, že de facto odpovídají těmto certifikacím automaticky, nebo stačí ve firmě pozměnit jen malou část postupů a zvyků. Hrnkové rostliny tedy většinou pocházejí z Holandska, jsou tam pěstované od začátku do konce. Tam riziko v podstatě nehrozí. U řezaných květin je to odlišné. Myslím si, že bychom se hodně divili, co se na některých farmách děje.“Foto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio PrahaFoto: Kristýna Maková / Český rozhlas - Radio Praha Je velký rozdíl v ceně hrnkových rostlin a řezaných květin vypěstovaných za fair trade podmínek?

„Rozdíl v ceně téměř není. Někdy se ale může stát, že kvůli tomu, že nabídka fair trade rostlin je menší, není takový prostor pro to vybírat si výhodnější ceny. Jinak je to srovnatelné s jakoukoli hrnkovou nebo řezanou květinou.“

Vy se kromě zaměření na fair trade rostliny zabýváte i tím, jakým způsobem rostliny ekologicky ošetřovat. Můžete o tom říct něco víc?

„Chtěli bychom lidem přiblížit myšlenku, že rostliny mohou i ve městě pěstovat ekologicky. Většinou je problém v tom, že pěstování probíhá v nádobách a není prostor na to, aby měl člověk svůj vlastní kompost. Je to trochu problematičtější, než když má člověk vlastní zahradu, kde může mít k ekologickým přístupům blíž. Vždycky říkám, že nejlepší hnojivo je vlastní kompost. Ne vždy to ale jde.

V rámci ekologického pěstování ve městě tedy alespoň podáváme lidem takovou záchrannou berličku. Celé to je z hlediska zákazníků hodně neprobádaná oblast. Snažíme se jim poradit, aby zjistili, že tyhle věci jsou stejně účinné jako klasické chemické přípravky, dokonce možná účinnější. Myslím si, že by se to mělo dostat do povědomí lidí ne jako alternativa, ne jako něco, co používají pouze nějací hipíci, ale co by mohla používat široká veřejnost běžně tak, jako v současnosti používají všichni chemické přípravky.“

Mohu sama potvrdit, že rostliny, které mám doma, hnojivo z žížalího kompostu přímo milují. Přibližte nám prosím Vaše plány do budoucna? Jak v květinářství, tak v oblasti navrhování zahrad.

„Plány do budoucna jsou obrovské. Chtěla bych zvětšit podíl tuzemských rostlin. Co se týče řezaných květin, chtěla bych dosáhnout toho, abychom měli ty sezónní. U nás se to v podstatě nedá koupit, na rozdíl třeba od Německa. Když jedete do Německa, místní květináři jsou zvyklí prodávat sezónní květy. Řekla bych, že u nás jsou lidé docela líní, pro květináře je pohodlnější naklikat si na internetu květiny z velkoobchodu, než se shánět po místních sezónních květinách. Proto jsou u nás běžně k dostání gerbery, lilie, karafiáty a růže. A nic jiného. My bychom chtěli nabízet široký sezónní sortiment.

Co chci hodně, je mít vlastní produkci bio bylinek. Ty v Česku také nejsou moc k dostání. Ráda bych zavedla něco jako zahradnickou knihovnu, kde by si každý mohl přečíst, co ho zajímá: o problematice tvorby zahrad, ekologickém pěstování, květinářství a všeho, co s tím souvisí. Máme v plánu založit si v prodejně žížalí kompost, aby každý viděl, jak to funguje, a že ho můžete mít skutečně také doma, třeba na terase, ale i v bytě. Když bude člověk odvážný, nic nebrání tomu mít kompost doma v bytě a krmit si žížaly. Tak to je náš nejbližší plán.“