Ekonomický přehled týdne

20-02-2016

Česká ekonomika loni vzrostla o 4,3 pct, nejvýrazněji od roku 2007

Foto: wagg66 / freeimagesFoto: wagg66 / freeimages České ekonomice se daří nejlépe za posledních osm let. Loni vzrostla o 4,3 desetiny procenta. K růstu přispěly hlavně investice a taky větší chuť lidí utrácet za zboží i služby. V závěru roku ale ekonomika zpomalila. Největší ztráty přineslo neplánované odstavení tří bloků jaderné elektrárny Dukovany a taky požár v areálu chemického závodu Unipetrol.

"Růst české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí poměrně citelně zaostal za očekáváními," řekl ČTK analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. To však podle něj nic nemění na tom, že to byl z pohledu české ekonomiky rok výjimečně úspěšný. Horší než očekávané výsledky v jeho poslední čtvrtině jsou však zřetelným varováním, že letos se podobný výkon opakovat nebude.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče bude letošní rok v duchu růstu mezd. Polepší si hlavně zaměstnanci pracující v průmyslu - tedy například strojníci nebo elektrotechnici. Podle odhadů by se mzdy mohly zvýšit až o 4 procenta.

 

Běžný účet platební bilance loni v rekordním přebytku 74,8 mld.Kč

Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, za loňský rok skončil podle předběžných údajů v rekordním přebytku 74,8 miliardy korun. Rok 2015 je teprve druhým rokem, kdy byl běžný účet od vzniku Česka v plusu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka.

Podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy je současný stav platební bilance jedním z klíčových ukazatelů toho, že růst české ekonomiky se opírá o solidní základy. Předpokládá, že platební bilance se bude vyvíjet příznivě i v letošním roce.

 

ČR může odvézt naftu z Německa, stanovený termín je ale nereálný

Viktoriagruppe, foto: ČT24Viktoriagruppe, foto: ČT24 Česko si může odvézt naftu uskladněnou u zkrachovalé firmy Viktoriagruppe. V německých skladech je nafta za více než jednu miliardu korun. Tu chce teď Správa státních hmotných rezerv dostat co nejdříve zpět. Spor o vlastnictví ale stále vyřešený není, dodává za Správu Pavel Švagr:

"Insolvenční správce nám umožnil odvoz té nafty. Řekl: já vám tu naftu vydávám, ale současně řekl: tím nepotvrzuji vaše vlastnické právo. Čili průlomová situace, ale ten příběh, jak se zdá, nekončí."

Termín 30. dubna, který určil insolvenční správce, je šibeniční, protože odvoz zabere více než půl roku. Přesunu navíc brání i rozbitá železniční vlečka. Její oprava by přitom stála až sedm milionů korun. Jsou tu i další možnosti, jak naftu dostat zpět do České republiky - tedy kamiony nebo autocisternami. Těch by ale bylo potřeba kolem dvou a půl tisíc. Podle Pavla Švagra je tak dubnový termín nereálný:

"Pokud bychom ji měli odvážet železnicí, tak to bude kolem 60 vlaků. Vlečka je nefunkční - čili nejdřív musí být zprovozněná vlečka. Ve skladu v Krailingu v tuto chvíli mají i váhy, které jsou nezbytné pro celní odbavení, propadlou certifikaci. "

Už dříve Švagr řekl, že náklady na vyskladnění z Německa by se pohybovaly v desítkách milionů korun.

 

Vláda mění pravidla zvyšování důchodů

Photo: Štěpánka BudkováPhoto: Štěpánka Budková Ministři schválili nová pravidla pro zvyšování penzí v budoucnu. Vláda by je totiž mohla svým rozhodnutím zvýšit víc, než teď umožňuje zákon. V současnosti se důchody v Česku zvyšují vždy na začátku roku, a to o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD vysvětlil, proč prosazují změnu:

"Chtěli bychom, aby vláda měla větší manévrovací prostor ve prospěch seniorů při rozdodování o valorizaci penzí. Ukázalo se to například v letošním roce, kdy čísla vedla k malé valorizaci v rozsahu 40 korun, ten systém není dobře a optimálně nastaven."

Důchodci teď dostávají mimořádný příspěvek dvanáct set korun. Úplně nová pravidla schválená vládou musí ještě projít parlamentem a musí je podepsat prezident. Kritizuje je pravicová opozice, například ODS to považuje za populismus.

 

Čechům vadí, že mají méně kvalitní potraviny než v západní Evropě

Českým zákazníkům vadí, že potraviny stejné značky jsou v České republice méně kvalitní než v západní Evropě. Z výzkumu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) vyplývá, že s touto praxí je nespokojeno 88 procent z dotázaných a většina také odmítá tvrzení výrobců, že to dělají kvůli odlišným chuťovým preferencím. Jelikož jiné složení potravin prodávaných ve více zemích pod stejnou značkou je prokázaným faktem, chce ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) přimět k řešení Evropskou komisi. Řekl to na tiskové konferenci na brněnském veletrhu Salima.

Řada nadnárodních koncernů dodává stejné potraviny se stejným obalem do více zemí. "Český spotřebitel přitom přichází zkrátka, protože potraviny pro český trh obsahují méně hodnotné suroviny než potraviny, které míří na trh zemí takzvané staré evropské patnáctky," řekl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

 

Klenčí nabízí víc pracovních míst, než má práceschopných obyvatel

Pohraniční městys Klenčí nabízí více pracovních míst, než má práceschopných obyvatel. Zaměstnáno je tam přes 700 lidí, z toho téměř čtyři pětiny ve výrobě. Hodně jich dojíždí z okolních obcí. Klenčí má 1300 obyvatel, z toho 500 je práceschopných. ČTK to řekl starosta Klenčí Jan Bozděch. Podle něj se městysu vyplácí dlouhodobě vstřícný postoj vůči investorům. Firmy v obci se trvale rozšiřují. "Naši lidé nemusí jezdit za prací daleko a pokud chtějí, tak mají možnost pracovat přímo v Klenčí," uvedl Bozděch. Více než polovina toho využívá, další desítky lidí jezdí za prací do Německa, protože na hranice je to deset kilometrů. Nezaměstnanost je kolem jednoho procenta a je zřejmě nejnižší na Domažlicku, které nyní vykazuje 5,6 procenta.

 

V Česku už je více než 300 malých pivovarů

Foto: Alexis RosenzweigFoto: Alexis Rosenzweig Česko je země pivařů a potvrzují to i statistiky. Jen za loňský rok tu totiž přibylo více než 22 nových minipivovarů. V současnosti jich jsou po celé republice přes tři stovky. Podle Českomoravského svazu minipivovarů by jejich celkový počet mohl stoupat až k dvojnásobku. Spotřebitele láká hlavně nabídka, která je často neobvyklá. Podnikatelé se navíc do rozjezdu nebojí investovat. Nejde přitom o levnou záležitost. Taková výrobna totiž vyjde zhruba na 5 až 7 milionů korun. Roční výnos - pokud se tedy byznysu daří - může být i ve výši deseti procent.

Většina malých pivovarů má kapacitu kolem 10000 hektolitrů za rok a vaří jen pro vlastní klientelu. Kromě zakládání vlastních pivovarů jsou v Česku trendem i takzvané létající nebo taky kočovné pivovary. To jsou vlastně podniky, které mají svoji recepturu piva, ale nemají technologii. Využívají proto kapacity jiných pivovarů, kde potom vaří svůj výrobek.

 

Zájem o umění mezi Čechy roste, loni za něj v aukčních síních utratili 926 milionů korun

Do uměleckých děl investuje stále víc lidí. Jen loni Češi v aukčních síních utratili 926 milionů korun, tedy asi o 70 milionů víc než rok předtím. Kromě obrazů známých umělců sběratelé stále častěji utrácejí i za současné umění. Poslední dobou převažují spíš ti, co nakupují umění jako investici. Podle odborníků je ale lepší umění sbírat než do něj investovat. Návratnost peněz se totiž počítá na desítky let.

Nejvíc peněz - a to více než 16 milionů korun - zaplatil sběratel za obraz Emila Fily s názvem Pařížské zátiší. To bylo i nejdražší dílo z těch, které loni vydražili v aukčních síních, uvedl Jan Skřivánek ze serveru Art Plus:

"Ty milionové položky z hlediska celkového množství děl, která projdou trhem, představují 1,5 procenta. Nejde říct automaticky, že všechno půjde nahoru a všechno vždycky bude drahé. Nejlepší investice je kupovat současné umění, které pak vnoučata prodávají."

Kromě obrazů roste i zájem o sklo nebo třeba historické fotografie. Právě za starodávné snímky lidé během loňského roku utratili 11 milionů korun. Loňský rok byl dokonce druhý nejlepší - co se týká částky, kterou lidé utratili během aukcí. Rekord dál drží rok 2013, kdy se celkový obrat dostal na částku 940 milionů korun.

20-02-2016