Ekonomický přehled týdne

31-10-2015

Světová banka: Nejlepší podmínky pro podnikání jsou v Singapuru, ČR je 36.

Ilustrační foto: stockimages, FreeDigitalPhotos.netIlustrační foto: stockimages, FreeDigitalPhotos.net Zemí s nejlepšími podmínkami pro podnikání zůstává již desátým rokem za sebou Singapur. Česká republika obsadila 36. příčku, pohoršila si tak o tři místa. Vyplývá to z každoroční zprávy Doing Business, kterou zveřejnila Světová banka (SB). Banka upozornila, že za poslední rok uskutečnila další změny v metodice hodnocení zemí. Podle nejnovějších údajů tak Česká republika byla v minulém hodnocení na 33. místě, původní loňská zpráva přitom Česko stavěla až na 44. příčku.

Zpráva zahrnuje 189 zemí a sleduje, jakým způsobem v nich regulační opatření ovlivňují podnikatelskou aktivitu. SB hodnotí například podmínky při zakládání firem, řešení insolvencí či získávání stavebních povolení a úvěrů.

 

Češi práci moc nemění, letos ale více než v minulých letech

Ilustrační foto: Ambro, FreeDigitalPhotos.netIlustrační foto: Ambro, FreeDigitalPhotos.net Časté změny pracovních pozic se v ČR příliš 'nenosí'. V průměru mění Češi zaměstnavatele jednou za osm let, během produktivního života tak vystřídají tři až čtyři zaměstnání. Rok 2015 a největší nabídka volných pozic za posledních šest let však jejich chování mění. Češi se přestávají bát nezaměstnanosti a odcházejí za lepšími podmínkami. Vyplývá to z ankety ČTK mezi personálními agenturami.

Míra nezaměstnanosti v Česku je nyní nejnižší od roku 2008 a u zaměstnanců se zvyšuje zájem o nové příležitosti i ochota změnit kvůli nim zaměstnavatele, uvedla výkonná ředitelka společnosti AC Jobs Olga Hyklová.

K dispozici je o pětinu více volných pracovních míst, než bylo v loňském roce. Hlavním důvodem k opuštění dosavadního zaměstnání je podle Hyklové plat. O přidání si přitom dokáže říct jen třetina pracovníků. Pro 40 procent lidí jsou také důležité vztahy na pracovišti. I takové problémy jako jsou pomluvy kolegů, podceňování nebo zadávání nesplnitelných úkolů mohou být důvodem ke změně zaměstnavatele.

 

Singer: Regulace může negativně ovlivnit hospodaření bank

Miroslav Singer, foto: Filip Jandourek, archiv Českého rozhlasuMiroslav Singer, foto: Filip Jandourek, archiv Českého rozhlasu Náklady na zavedení regulatorních opatření mohou negativně ovlivnit hospodaření finančních institucí. Regulace může také znamenat změny v jejich organizačním uspořádání. Na konferenci České bankovní asociace (ČBA) o regulaci bankovního sektoru a jejích dopadech na ekonomiku to řekl guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, který reaguje na novou evropskou směrnici a ve Sněmovně míří do třetího čtení, ukládá bankám, družstevním záložnám a obchodníkům s cennými papíry povinnost přispívat do Fondu pro řešení krize. Peníze v něm mají být k dispozici pro případ krizových situací. Doprovodný zákon pak kromě jiného zvyšuje informovanost klientů bank o pojištění jejich vkladů.

 

Průzkum: Téměř třetina Čechů zvládá ze svého příjmu ušetřit

Ilustrační foto: Sanja Gjenero, Free ImagesIlustrační foto: Sanja Gjenero, Free Images Téměř třetina Čechů nyní bez problémů vychází se svými příjmy a ještě zvládá část peněz ušetřit. Takto vysoký podíl lidí v dobré ekonomické situaci není v žádné jiné zemi střední a východní Evropy. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu agentury TNS pro společnost Provident Financial, ve kterém odpovídalo přes 5000 respondentů. Vedle tisícovky Čechů se do průzkumu zapojili Slováci, Poláci, Maďaři a Rumuni.

Průměrná česká domácnost by v případě výpadku veškerých příjmů dokázala vyžít ze svých úspor tři měsíce a 21 dní. Našetřené peníze by jí tak vystačily na dobu o šest dní kratší, než tomu bylo na konci druhého čtvrtletí. V meziročním srovnání jde naopak o nárůst o 18 dnů. Vyplývá to z pravidelného průzkumu ING Bank. Zatímco před rokem mohli Češi odkládat 25 procent příjmu, nyní by to bylo až 31 procent. V průměru mají naspořeno 116.000 Kč.

 

V lednu odstartuje největší investice do datové infrastruktury

Photo: FreeDigitalPhotosPhoto: FreeDigitalPhotos Rychlejší připojení k internetu a víc zákazníků - s takovým cílem odstartuje už v lednu největší investice do datové infrastruktury. Společnost Cetin, kterou ovládá nejbohatší Čech Petr Kellner, investuje do optických kabelů 22 miliard korun. V budoucnosti by se na síť mohly připojit třeba i spotřebiče a domácí zařízení, lékařské aplikace nebo třeba on-line videohry. Kdyby společnost do internetových rozvodů takto neinvestovala, přišla by o velkou část svého byznysu.

Jan Potůček, foto: archiv DigiZoneJan Potůček, foto: archiv DigiZone Podle šéfredaktora Digi Zone, Jana Potůčka ale rekonstrukce sítě přichází pozdě a suma 22ti miliard není tak velká jak se na první pohled zdá:

"Žádná částka nebude dostatečná, pokud chceme dostat optický kabel, LTE opravdu ke všem obyvatelům České republiky. Bylo by potřeba další desítky miliard korun, ale musíme si říct, kam až chceme dostat vysokorychlostní internet a za jakou cenu."

Internet by se měl podle společnosti zrychlit až na 100 Mb za sekundu. Pro srovnání, teď si ty nejrychleji připojené domácnosti stahují informace ani ne třetinovou rychlostí.

 

Česká vlajka bude jen na potravinách, které pocházejí z České republiky

Marian Jurečka, foto: Česká televizeMarian Jurečka, foto: Česká televize Česká vlajka bude jen na těch potravinách, které prokazatelně pocházejí z České republiky. Na Žofínském fóru to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. Rezort podle něj totiž pokročil v přípravě novely zákona o potravinách.

Země původu - Holandsko - čteme často v supermarketu například u mrkve. Španělské okurky i rajčata také kupujeme úplně běžně. Řada zákazníků, která by dala přednost českému ovoci nebo zelenině, má často smůlu - na regálech není. Problém připouští i ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL:

Foto: Kristýna Maková, archiv Českého rozhlasu - Radia PrahaFoto: Kristýna Maková, archiv Českého rozhlasu - Radia Praha "Uznávám, že právě v sektoru ovoce a zeleniny je situace složitá, protože česká produkce nestačí uspokojit ani 50 procent domácí potřeby. Nicméně právě v letošním roce odstartovalo velké investiční kolo příjmů žádostí, které byly určeny do sektoru ovoce, zeleniny. Je také na straně spotřebitele, aby se více ptal na tyto výrobky. U všech druhů mas má spotřebitel informaci, zda to zvíře bylo na území Česka narozeno, vykrmeno i zpracováno."

Podle Mariana Jurečky také v Česku umíme vyrábět dobré těstoviny, mléčné výrobky nebo sladkosti, a přesto je dovážíme. Novela by měla začít platit v příštím roce. Ministerstvo zemědělství chce také o polovinu zvýšit dotaci pro potravináře. U Evropské komise chce dosáhnout zvýšení národního dotačního programu na jejich podporu.

31-10-2015