Ekonomický přehled týdne

20-06-2015

Česko je podle čísel Eurostatu nejbohatší zemí z postkomunistických států

Foto: Stuart Miles, FreeDigitalPhotos.netFoto: Stuart Miles, FreeDigitalPhotos.net Česko přeskočilo Slovinsko a stalo se tak nejbohatší zemí z postkomunistických států. Vyplývá to z čísel Eurostatu na základě hrubého domácího produktu na osobu podle kupní síly. Sousední Slovensko za Českem zaostává víc než předtím. A to o osm procent. HDP na osobu v Česku minulý rok tvořilo 84 procent průměru Evropské unie. Země se tak řadí na 16. místo. Na prvním místě je v současné době Lucembursko.

Podle ekonomů si Česko stojí tak dobře proto, že jeho ekonomika zůstala po skončení socialismu relativně v dobrém stavu. Česko tak mělo lepší výchozí pozici, kterou si udrželo dodnes. Na druhou stranu existují faktory, které ekonomiku brzdí. Například ubývají přímé zahraniční investice a velkým problémem může v budoucnu být i stárnutí populace. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek varuje taky před tím, že v Česku relativně pomalu roste produktivita práce nebo kapitálu:

Ilustrační foto: Vitali Smolygin, PublicDomainPictures.netIlustrační foto: Vitali Smolygin, PublicDomainPictures.net "Tady Česká republika pokulhává za úspěšnými zeměmi v investicích do výzkumu a vývoje. Zatímco země jako Korea, Švédsko nebo USA investují více než 3 procenta hrubého domácího produktu /HDP/, u nás se investuje mezi jedním až dvěma procenty hrubého domácího produktu."

Průměr Evropské unie Česko podle analytiků v nejbližších letech jen tak nedožene. Evropa by totiž měla v dalších měsících růst. Pokud se nestane nic zásadního v souvislosti s krizí v Řecku.

 

Analýza: Nejvíc loni rostl vývoz do Maďarska, Británie a Francie

Karel Havlíček, foto: Alžběta Švarcová, Český rozhlasKarel Havlíček, foto: Alžběta Švarcová, Český rozhlas Nejrychleji loni z hlavních vývozních trhů rostl český export do Maďarska, Velké Británie a Francie. Jedinou z prioritních zemí, kam tuzemský vývoz klesl, bylo Rusko. Export do Německa přesáhl bilion korun. Celkem se v roce 2014 export tuzemských firem zvýšil meziročně o 413 miliard korun, tj. o 13 procent. Vyplývá to z Analýzy exportu Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

"Dominantní pozici si drží rozhodující sousední země, tj. Německo, Slovensko, Polsko, kam směřuje 48 procent našeho exportu. Silně rovněž posilujeme v exportech do USA a Japonska," uvedl předseda představenstva asociace Karel Havlíček. Z první desítky hlavních vývozních destinací nejvíc vzrostl český export do Maďarska, a to o 22 procent na 100 miliard korun.

Foto: Stuart Miles, FreeDigitalPhotos.netFoto: Stuart Miles, FreeDigitalPhotos.net Celkem bylo loni v Česku 20.937 exportérů, meziročně o 0,8 procenta víc. Malé a střední firmy se podílí na celkovém exportu přibližně polovinou, s ohledem na zvyšující se vývozy strojů a dopravních prostředků jejich celkový podíl klesá. Letos zatím nejrychleji roste export do Velké Británie a na Slovensko.

 

Centrální banka upozorňuje na riziko, že lidé nebudou schopni splácet nově poskytované hypotéky

Miroslav Singer, foto: Filip Jandourek, Český rozhlasMiroslav Singer, foto: Filip Jandourek, Český rozhlas České banky jsou odolnější. Oznámila to Česká národní banka ve své Zprávě o finanční stabilitě. Zároveň ale upozornila na riziko, že někteří lidé nebudou schopni splácet nově nabízené hypotéky. Doporučila proto pravidla, kterými by se měly řídit banky při půjčování peněz, uvedl guvernér Centrální banky Miroslav Singer.

"Je tam určité riziko v hypotékách, které poskytují především velké banky. Riziko spočítá v tom, že úvěry poskytují na víc, než 90 procent ceny té nemovitosti. Konkurenční trh je tlačí k určitému zmírňování úvěrových standardů. Riziko není v tuto chvíli dramatické. Problém by byl, kdyby vznikla bublina a utrhly se ceny nemovitostí."

Koláž: Kristýna MakováKoláž: Kristýna Maková To byl scénář, který prožily Spojené státy nebo Španělsko. Na druhou stranu takových úvěrů není mnoho. A pokud jde o hypotéky se splatností přes 30 let, těch je necelé jedno procento. Centrální banka dále doporučuje, aby banky nedělaly to, že na zbytek hodnoty nemovitosti klientovi půjčí nezajištěný spotřebitelský úvěr - což je vlastně obcházení pravidel. A aby důkladněji zkoumaly finanční situaci budoucího dlužníka. Pokud jde o reakci bank, tak ty vesměs říkají, že doporučení ČNB je nijak neomezí a že se podle něj už řídí. Navíc úroky u hypoték se začínají pomalu zvyšovat.

 

Češi by bez dalších útrat na nový byt uspořili za sedm let

Foto: Štěpánka BudkováFoto: Štěpánka Budková Češi by si na nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních uspořili za zhruba sedm let, pokud by si dávali stranou celý hrubý plat. Nejrychleji by si na vlastní bydlení uspořili v Belgii, přibližně za tři roky. Naopak ve Velké Británii by to zvládli za deset let, což je v Evropě nejdéle. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte, která analyzovala vývoj cen nemovitostí v 15 zemích Evropy, v Rusku a Izraeli.

V evropském srovnání se v dostupnosti bydlení Česká republika drží mírně pod průměrem. Nejdostupnější bydlení v Evropě je v Belgii, kde průměrný obyvatel potřebuje pouze 3,2 hrubého ročního platu na pořízení nemovitosti. Se 3,3 ročního platu je následují Němci. Porovnání hrubého platu zvolila společnost proto, že v každé zemi je odlišné zdanění práce, což by statistiku zkreslilo.

 

V Česku bude zřejmě zaveden tzv. kurzarbeit

Ilustrační foto: Filip Jandourek, Český rozhlasIlustrační foto: Filip Jandourek, Český rozhlas V Česku zřejmě bude zaveden takzvaný kurzarbeit. Zkrácenou pracovní dobu schválili poslanci. Využít by toho měly podniky, které kvůli hospodářské krizi nebo přírodní katastrofě nemají pro zaměstnance práci na plný úvazek. Stát jim pomůže s výplatami. V režimu kurzarbeitu by měli zaměstnanci dostávat minimálně 70 procent mzdy. Padesát by platil zaměstnavatel, dvacet procent stát. Proti změně ale hlasovali pravicoví poslanci. Důvody vysvětluje za ODS Petr Bendl: "Obáváme se, že to je evidentní snaha pomoci velkým na úkor malých."

Michaela Marksová, foto: ČT24Michaela Marksová, foto: ČT24 Podle ODS a TOP 09 také není jasné, jak se bude hodnotit, která firma je v krizi. Ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD ale obavy odmítá:

"Žádosti o kurzarbeit naberou úřady práce, ale pak je bude posuzovat vláda. Neznám lepší mechanismus, jak zabránit tomu, aby se v tom dělaly podvody."

Podpora by se podnikům vyplácela nejdéle půl roku. V odůvodněných případech i déle.

 

Nabídka letních brigád se zvětšuje

Foto: Česká televizeFoto: Česká televize V Česku je letos větší nabídka letních brigád. Firmy nejčastěji hledají pracovníky do výroby nebo třeba výpomoc do skladů. Sehnat dočasnou práci na několik měsíců ale přesto není jednoduché. Zájem je nejen mezi studenty, ale i nezaměstnanými nebo seniory. Podle jednatele jedné z personálních agentur Reného Kuchára je každý den v nabídce skoro 250 pracovních míst, a to je zhruba o pětinu víc než loni:

René Kuchár, foto: archiv Reného KucháraRené Kuchár, foto: archiv Reného Kuchára "Před dvěma roky to mohlo být 5-10 uchazečů na jedno místo, loni už to bylo 3-5 a letos si myslím, že jsme někde kolem jednoho až dvou na jedno pracovní místo. V důsledku toho došlo k navýšení brigádnických mezd přibližně o deset korun na hodinu."

Průměrně si tak brigádníci vydělají zhruba osmdesát korun za hodinu. Jen letos si brigádu chce najít skoro 90 procent studentů. Šanci uspět mají lidé i v zahraničí. Odměna v zahraničí je v průměru až dvojnásobně vyšší než v Česku.

 

Penzisté dostanou jednorázově 600 korun

Foto: Český rozhlas - Radio PrahaFoto: Český rozhlas - Radio Praha Ministři schválili jednorázový bonus pro penzisty. Každý důchodce by měl dostat v prosinci navíc šest set korun. Příští rok se penze zřejmě zvýší podle zákona zhruba o stokorunu. Původně ministryně práce Michaela Marksová z ČSSD chtěla pro důchodce vybojovat od příštího roku zvýšení penzí o dvě stě korun. Jednorázový příspěvek je ale podle ní spravedlivý kompromis. Na příspěvek půjde od státu přes půldruhé miliardy korun.

 

Začne fungovat letecká linka Praha - Peking

Letadlo společnosti Hainan Airlines, ilustrační foto: Mjordan 6, Wikimedia CC BY-SA 3.0Letadlo společnosti Hainan Airlines, ilustrační foto: Mjordan 6, Wikimedia CC BY-SA 3.0 Už za čtvrt roku začne fungovat přímá pravidelná linka na trase Praha-Peking. Měla by to definitivně potvrdit dohoda o spolupráci mezi Českým Aeroholdingem a čínskou společnosti Hainan Airlines, kterou podepsali zástupci obou firem v Praze. Ze začátku jsou v plánu tři lety týdně - konkrétně v úterý, ve čtvrtek a v sobotu. Letiště Praha chce linku podpořit výhodnějšími přistávacími poplatky pro Hainan a taky příspěvkem na marketingovou kampaň. Česká strana si od nové linky slibuje impulz pro turistický ruch i vzájemné obchodní vztahy mezi Českem a Čínou.

Foto: Tomáš Adamec, Český rozhlasFoto: Tomáš Adamec, Český rozhlas Původně se mluvilo o přímé lince mezi Prahou a Šanghají, čínské úřady ale nakonec zvolily hlavní město. Linka do Pekingu se stane druhou nejdelší přímou linkou. Země od sebe vzdušnou vzdáleností dělí zhruba 7 a půl tisíce kilometrů. Loni Česko navštívilo 211 tisíc Číňanů, tedy o pětinu víc než rok předtím. Částečně tak nahrazují úbytek bohatých ruských turistů. Jak nedávno na Žofínském fóru potvrdila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), i Číňané při pobytu utrácejí nemalé částky.

"Jeden čínský turista utratí za jeden týden v Praze 10 tisíc až 24 tisíc euro. Číňané kupují porcelán, sklo, kabelky, baťovky. Veškeré jejich peníze půjdou do zvýšení našeho HDP, do státního rozpočtu."

 

Analýza: Efektivita insolvenčních řízení je v ČR nízká

Foto: ČT24Foto: ČT24 Výtěžnost insolvenčních řízení v Česku je nízká, dosahuje sedmi procent. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních a podniků a živnostníků (AMSP) a InsolCentra. Analýza tak popírá tvrzení Světové banky, podle které je průměrné uspokojení věřitelů v ČR 65 procent.

Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány. V 58 procentech insolvenčních řízení nedostanou věřitelé ani korunu. Naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.

 

Výdaje Čechů na zahraniční cestovní ruch stouply o pětinu

Foto: Jitka HrabánkováFoto: Jitka Hrabánková Výdaje Čechů na zahraniční turistiku stouply v prvním čtvrtletí o pětinu. Za dovolené v cizině nebo nákupy v příhraničních oblastech lidé utratili 27,5 miliardy korun. Příjmy Česka z příjezdového cestovního ruchu dosáhly 32,1 miliardy korun, meziročně o tři procenta více. Vyplývá to ze statistiky platební bilance České národní banky (ČNB), na kterou upozornila agentura CzechTourism.

Za růstem příjmů stál vyšší počet příjezdů zahraničních turistů, kteří se v ČR ubytovali. V prvním čtvrtletí jich do ČR přijelo 1,5 milionu, což představuje meziroční nárůst o 7,1 procenta. Nejvýrazněji rostly počty návštěvníků z Itálie, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska a Velké Británie. Ze vzdálených zemí si nejlépe vedly Čína, Jižní Korea a Spojené státy americké.

 

Grandi Stazioni na pronájmu nádraží vydělala 54 milionů korun

Nádraží v Mariánských Lázních, foto: ČT24Nádraží v Mariánských Lázních, foto: ČT24 Italské společnosti Grandi Stazioni vloni vzrostly výnosy i zisk z pronájmu pražského hlavního nádraží a nádraží v Mariánských lázních. Po zdanění společnost vydělala více než 54 milionů korun, o 6,5 milionu více než v roce 2013, při tržbách převyšujících 144 milionů korun. Komerční pronájem nádražních ploch, které společnost na vlastní náklady rekonstruovala, tvoří většinu jejích příjmů. Do rekonstrukce hlavního nádraží investovala společnost patřící italským drahám (Ferrovie dello Stato Italiane Group) přes miliardu korun a dalších zhruba sto milionů do oprav budovy v Mariánských lázních. Výměnou za to může obě budovy komerčně využívat po dobu 30 let.

Fantova budova na hlavním pražském nádraží, foto: Elis J, Wikimedia CC BY-SA 3.0Fantova budova na hlavním pražském nádraží, foto: Elis J, Wikimedia CC BY-SA 3.0 Pokračování pronájmu pražského nádraží je ale ohroženo, protože stále nejsou opraveny boční trakty Fantovy budovy. Dokončení oprav Fantovy budovy je podle smlouvy z roku 2003 podmínkou pro prodloužení pronájmu prostor nádraží italské společnosti o dalších 20 let.

20-06-2015