Ekonomický přehled týdne

11-04-2015

Energetický zákon schválen - solární elektrárny se rozdělovat nebudou

Ilustrační foto: Miloš TurekIlustrační foto: Miloš Turek Sněmovna schválila rozsáhlou a kontroverzní vládní novelu energetického zákona. Podle ní se například bude platit poplatek na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nově podle kapacity jističe odběratelů místo podle spotřeby. Proti novele protestoval především Energetický regulační úřad. Varoval, že ministerstvo průmyslu nevyčíslilo její dopady. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Poslanci neschválili sporný návrh, který by umožnil rozdělování solárních elektráren na menší. Panovaly obavy, že solární elektrárny by se rozdělením vyhnuly odvodu solární daně.

 

Bude nový tendr na dostavbu Temelína?

Přesně před rokem zrušila energetická společnost ČEZ tendr na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín. Do soutěže se tehdy přihlásily tři nadnárodní společnosti. Dodnes není jisté, kdy a za jakých podmínek firma vypíše nový tendr. Ve hře navíc nemusí být jenom Temelín.

Foto: Filip Jandourek, Český rozhlasFoto: Filip Jandourek, Český rozhlas Důvodem zrušení tendru byla podle vedení společnosti ČEZ nepříznivá situace na energetickém trhu. Navíc česká vláda nebyla ochotna výstavbu v Temelíně finančně podpořit. Jednou z variant teď je, že by výstavbu bloků mohla mít na starosti samostatná firma, kterou na to vyčlení ČEZ.

"Varianta, že by to byla čistě státní firma, není úplně mimo hru. Jednodušší ale je, když ČEZ vytvoří dceřinou společnost, než kdyby musel to staveniště prodávat státu," potvrdil už dříve ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD.

Vládní koalice chce mít politicky jasno o tendru na dostavbu jasno ještě letos. Nejdřív ale musí schválit aktualizaci energetické koncepce. Hned na to předloží ministři financí a průmyslu plán na další rozvoj jaderné energetiky. ČEZ by tak znovu mohl tendr vypsat v příštím roce.

 

Průmysl i stavebnictví roste

Průmyslová výroba v únoru zrychlila meziroční růst na 4,5 procenta z lednových 2,8 procenta. Přispěla k tomu hlavně výroba aut, energií a elektrických zařízení. Produkce naopak klesala těžařům. Výsledky zveřejnil Český statistický úřad.

Rostlo i české stavebnictví. A to o 6 procent. Navázalo tak na lednový pozitivní vývoj.

 

Nezaměstnanost v březnu klesla na 7,2 pct

Foto: ČT24Foto: ČT24 Nezaměstnanost v březnu klesla na 7,2 procenta. Snižování nezaměstnanosti pomáhá začátek sezónních prací, klesat by měla i v dalších měsících. V březnu zaznamenalo meziměsíční pokles nezaměstnanosti všech 77 regionů. Zaměstnavatelé měli největší zájem o řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře a nástrojáře.

Nejvyšší nezaměstnanost zůstává v Ústeckém kraji, a to 10,4 procenta. V Praze je pět procent nezaměstnaných, což je nejméně v Česku. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 6,9 uchazeče.

 

Český Aeroholding se bude chtít zbavit akcií ČSA

Státní Český Aeroholding se bude chtít zbavit zbytku akcií Českých aerolinií. Informaci internetových deníků E15.cz a iDnes potvrdil předseda představenstva Českého Aeroholdingu Václav Řehoř.

Aeroholding drží v ČSA zhruba 19procentní podíl. 34 procent nedávno převzala soukromá společnost Travel Servis. Ten by byl podle Řehoře také nejvhodnější kupec. Muselo by to být se souhlasem Korejců. Korejský dopravce Korean Air je se 44procentním podílem největším akcionářem ČSA.

Foto: ČT24Foto: ČT24 Důvodem prodeje zbytku ČSA je podle Řehoře to, že stát by neměl podnikat v tak konkurenčních oborech, jako je letecká doprava. Mluvčí Českého aeroholdingu Jakub Puchalský řekl, že o případném prodeji akcií se bude ještě jednat:

"Jde zatím jenom o záměr, o kterém bude vedení Aeroholdingu diskutovat s ministerstvem financí. Takový krok podléhá i souhlasu vlády a korejských aerolinií."

Podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO nelze prodej minoritního podílu ČSA vyloučit. Bude prý ale záležet na hodnotě podílu a strategii aerolinií.

 

Z letiště Líně u Plzně má být rozvojová zóna evropského významu

Z armádního letiště Líně u Plzně, 340hektarové plochy, má být do 8 až 12 let významná rozvojová zóna. Měla by tam být sofistikovaná výroba, vývojová a technologická centra, lehká logistika a průmysl, vzdělávací centrum i obchodní centra, řekli při první prezentaci studie ředitel developerské firmy Panattoni Europe ČR Pavel Sovička a náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Ivo Grüner (ČSSD). Podle nich budou jen přípravy zóny trvat tři až pět let. "Chceme tam udržet malé mezinárodní neveřejné letiště, které se nebude dále rozšiřovat. Prioritou je zachovat provoz Letecké záchranné služby," uvedl Grüner.

 

V Praze byl slavnostně zahájen provoz nové části metra A 

Foto: Filip JandourekFoto: Filip Jandourek V Praze byl slavnostně zahájen provoz nové části metra na trase A. Šestikilometrové prodloužení metra do Motola společně otevřeli premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou (za ANO). Premiér slíbil, že stát pomůže hlavnímu městu se zlepšováním dopravní infrastruktury, včetně výstavby dalších stanic metra, a s využíváním prostředků z Evropské unie.

V novém úseku vznikly čtyři zastávky. Mluvčí pražského dopravního podniku Jiří Šnábl říká, kolik dostavba metra A stála:

"Celkové investiční náklady se pohybují kolem 20 miliard korun. Znamená to úsporu 2,5 miliardy oproti původnímu předpokladu."

 

Odbory Škody Auto vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli mzdám

Odbory mladoboleslavské automobilky Škoda Auto vyhlásily stávkovou pohotovost. S vedením společnosti se totiž stále nedohodly na růstu platů. První protesty odborářů budou v Mladé Boleslavi, Vrchlabí i Kvasinách ve středu 15. dubna. Stávkující zaměstnanci automobilky budou pracovat o hodinu méně.

Foto: archiv Škoda AutoFoto: archiv Škoda Auto Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula řekl, že stávka jen poškodí jméno Škodovky a společnost by se měla s odboráři dohodnout:

"Nemyslím si, že je to nutné zahánět do takovýchto hraničních bodů. Zvláště v situaci, kdy někdo nabízí nízký nárůst, přestože objektivně ta firma má velmi vysoký hospodářský výsledek."

Automobilka navrhla růst mezd o tři procenta na následujících 12 měsíců. Odboráři na začátku kolektivního vyjednávání požadovali růst tarifních mezd o 6,5 procenta, poté požadavek o něco snížili, ale neuvedli o kolik.

Škodovka podle mluvčí společnosti důvod k protestu nevidí, respektuje ale právo zaměstnanců.

 

Na jihu Čech začala stavba dalších dvou úseků D3

Zahájení stavby dalšího úseku dálnice D3, foto: ČTKZahájení stavby dalšího úseku dálnice D3, foto: ČTK Stavbaři začali budovat další dva úseky dálnice D3 v Jihočeském kraji. Mezi Veselím nad Lužnicí a Bošilcem přibude více než pět kilometrů dálnice a mezi Borkem a Úsilným přes tři kilometry. Kvůli sporům ve výběrovém řízení se stavby zdržely o více než rok a půl. Dálnice D3 má spojit Prahu, Tábor a České Budějovice, a z Třebonína pokračovat jako rychlostní silnice k rakouským hranicím.

Oproti původnímu projektu se cena za obě části snížila o téměř dvě třetiny. Podle ministra dopravy Dana Ťoka za Hnutí ANO je to důsledek současné situace na trhu:

"Já jsem rád, že jsme se dostali do nižších cen. Můžeme stavět aspoň víc úseků. Jsem přesvědčený, že firmy, které to staví, to dostaví v kvalitě, jaká je očekávána."

 

Sobotka a Zeman chtějí větší debatu o euru a termín jeho přijetí

Foto: Tomáš Adamec, Český rozhlasFoto: Tomáš Adamec, Český rozhlas Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a prezident Miloš Zeman se při schůzce na Pražském hradě shodli na potřebě zintenzivnit debatu o přijetí eura a vhodnosti stanovení termínu vstupu Česka do eurozóny. Sobotka řekl, že by se eurem mohlo začít platit už za pět let:

"My si dokážeme představit časový harmonogram, který bude počítat s rokem 2020. Já se domnívám, že to je pravděpodobně nejbližší možný technický termín pro přijetí společné evropské měny v naší zemi. Bohužel zatím neexistuje koaliční shoda, že bychom takový termín přijetí eura měli stanovit a měli bychom k němu směřovat."

Zavedení eura v Česku není v současnosti tématem dne. V rozhovoru pro server Roklen24.cz to řekl viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. "Mám pocit, že euro v tuto chvíli není tématem dne. Pro mne určitě není a byl bych rád, kdyby euro nebylo tématem pro tuto ekonomiku ještě řadu let, možná napořád," uvedl Hampl.

 

Češi si půjčují na bydlení už dvacet let

Už dvacet let si Češi můžou půjčit peníze na bydlení. První licenci na poskytování hypoték získala v roce 1995 Českomoravská hypoteční banka. Tehdy si o úvěr zažádalo okolo 150 lidí. Od té doby banky půjčily klientům skoro jeden a půl bilionu korun.

Koláž: Kristýna MakováKoláž: Kristýna Maková Jedním z prvních klientů, který si zažádal o hypotéku, byl i Viktor Walzel. Z vypůjčených peněz si postavil řadový rodinný domek. Úrokové sazby byly tehdy kolem 15 procent:

"Bylo to úplně v počátcích, takže nikdo nevěděl, co po mně požadovat, nikdo neměl žádnou historii, kam by se dalo podívat, takže to byla taková divoká doba. Bylo to opravdu složité a vleklo se to třeba dva měsíce."

Dnes na celý proces stačí jen pár dní. Hypotéka se stala běžným prostředkem financování bydlení. Aktuálně ji má víc než půl milionu lidí. Za větším zájmem stojí hlavně nízké úrokové sazby.

"Je ideální doba na koupi nemovitosti, protože ceny se začínají pomalu zvedat," dodává ředitel společnosti Golem Finance Libor Ostatek.

Hypotéky přitom nemusí ulehčit jen koupi vlastního bydlení, Češi si stále častěji pořizují nemovitosti i za účelem dalšího pronájmu. Na investici se v současnosti kupuje až 30 procent bytů.

 

Únorový sníh zachránil letošní lyžařskou sezónu

Dostatek sněhu, který v únoru napadl na českých horách, zachránil letošní lyžařskou sezónu. Podle Asociace horských středisek byla návštěvnost jen o tři procenta nižší než před dvěma lety a tržby dokonce stouply o jedno procento. Propad tržeb z loňské sezony se tak nekonal.

Ilustrační foto: Kristýna MakováIlustrační foto: Kristýna Maková Krkonoše, Beskydy nebo Jeseníky měly letos jedny z nejlepších sněhových podmínek za poslední roky. Skiareály, které jsou v Asociaci horských středisek, chtějí dát do techniky a dalšího vybavení 650 milionů korun, říká ředitel asociace Libor Knot:

"Chuť na stavění, investice a vylepšování služeb pro klienty naštěstí mají. Doufejme, že to bude i vidět. Staví se nové lanové dráhy i nové sjezdovky."

Jen dva největší krkonošské skiareály - Špindlerův Mlýn a SkiResort Černá hora - Pec - plánují investovat dohromady skoro půl miliardy korun.

11-04-2015