Ekonomický přehled týdne

14-02-2015

Evropská komise schválila státní pomoc při uzavírání dolu Paskov

Důl PAskov, foto: Archiv OKDDůl PAskov, foto: Archiv OKD Evropská komise schválila České republice státní pomoc při uzavírání dolu Paskov. Uvolnění veřejných peněz má zmírnit sociální dopady při uzavírání dolu, který provozuje společnost OKD. Vláda se loni v červnu s majitelem dohodla, že těžba ve ztrátovém dole poběží do konce roku 2017 a kabinet zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků.

Komise došla k závěru, že plán je v souladu s pravidly EU. Státní pomoc půjde například na jednorázové odstupné pracovníkům, kteří přijdou o zaměstnání, a odškodnění těch zaměstnanců, kteří byli při práci v dole vystaveni zdravotním rizikům.

V těžební společnosti OKD letos skončí zhruba 1600 lidí. Tři stovky zaměstnanců firma propustí ke konci dubna a dalších přibližně 500 jich odejde během roku přirozenou cestou, tedy například do důchodu, jiného zaměstnání nebo ze zdravotních důvodů. Přes 800 lidí bude muset postupně odejít z externích dodavatelských firem společnosti.

 

České stavebnictví se odráží ode dna.

Celková stavební výroba loni vzrostla o téměř 3 procenta. Vyplývá to z aktuálního odhadu Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Sektor bude pokračovat v růstu i letos. Stavební firmy by měly těžit hlavně z dopravní infrastruktury. Oživení nastane i v oblasti výstavby domů a bytů.

Stavebnictví jako první ze sektorů pocítilo krizi a jako poslední z ní vychází. V útlumu bylo pět let. Jak uvedl šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš, loni stavební výroba vzrostla na necelých 410 miliard korun. Sektor bude v růstu i letos.

"Určitě je to cesta směrem k hladině, byť úroveň 530 miliard, na které jsme byli v roce 2008, je hodně vzdálená. Stavebnictví je vždycky barometrem recese i konjunktury. Loňský rok byl rokem, kdy skončil propad a teď by to mělo jít, i když pomalu, už jenom nahoru."

 

Za 15 let zdražilo bydlení a energie o 100 procent

Foto: Štěpánka BudkováFoto: Štěpánka Budková Bydlení, voda a energie v Česku za posledních 15 let zdražovaly nejvíc. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Naopak zlevnilo oblečení a boty. Celkově byl průměr cenové hladiny stejný jako v Evropské unii. Za růst cen bydlení může hlavně deregulace nájemného, která začala v roce 2007 a skončila před dvěma lety.

"Znamená to, že růst cen bydlení se netýkal všech stejně. Lidé, kterých se deregulace týkala, se dostali na úroveň, kterou platili ostatní, pokud nebydleli ve svém. Něco jiného je družstevní bydlení, kde ty ceny jsou poměrně nízké a nerostou," potvrdil ředitel odboru statistiky cen Českého statistického úřadu Jiří Mrázek.

Bydlení společně s cenami energií za 15 let zdražilo o 100 procent, v zemích Evropské unie to přitom bylo jen o 63 procent.

Průměrná inflace v Česku byla v posledních 15 letech přes dvě procenta. Hlavní ekonom Nextfinance Vladimír Pikora je s tímto číslem spokojený:

"Vysoká inflace je pro ekonomiku problém. Inflace kolem dvou procent je považována ekonomy za optimální, protože může docházet k tomu, že kvalita zboží se zvyšuje a tím se zvyšují i ceny. Ale na druhou stranu to, že jsme blízko u nuly znamená, že lidé, kteří spoří, nepřicházejí o své peníze kvůli inflaci."

 

Nezaměstnanost v lednu stoupla na 7,7 procenta

Bez práce je víc než 550 tisíc lidí. V meziročním srovnání je ale míra nezaměstnanosti stále výrazně nižší, když loni v lednu činila 8,6 procenta. "Dá se jednoznačně říct, že ekonomický růst, byť není nijak oslnivý, vytváří nová pracovní místa a zlepšuje tak situaci na trhu práce," doplnil analytik ČSOB Petr Dufek. Tolik pracovních příležitostí tu bylo naposledy v roce 2009. Motorem zlepšování situace na trhu práce je podle Dufka zpracovatelský průmysl.

Nejnižší byla v lednu nezaměstnanost jako obvykle v okrese Praha-východ, kde činila 3,4 procenta. Naopak nejvyšší na Bruntálsku, kde dosáhla 13,6 procenta.

 

Vláda schválila vznik speciálních ekonomických zón

Vznik speciálních ekonomických zón, v nichž by byla možná vyšší podpora na pracovní místo, má umožnit vládní novela o investičních pobídkách. Od července je podle rozhodnutí Evropské komise maximální míra veřejné podpory v českých regionech snížena ze 40 na 25 procent. Česko to znevýhodňuje například vůči Slovensku, Maďarsku, Bulharsku a Polsku.

Speciální ekonomické zóny mají být odlišné tím, že by v nich byla dostupná vyšší hmotná podpora na jedno nově vytvořené pracovní místo, a to až 300.000 korun. Na pozemky a stavby v těchto zónách bude také možné uplatnit až pětileté osvobození od daně z nemovitostí. Speciálních ekonomických zón by mělo být pět a schvalovat je bude vláda.

 

Zbrojovka v Uherském Brodě dodá armádě neprůstřelné vesty

Neprůstřelná vesta od České zbrojovky Uherský Brod, foto: ČTKNeprůstřelná vesta od České zbrojovky Uherský Brod, foto: ČTK Česká zbrojovka Uherský Brod podepsala s ministerstvem obrany smlouvu na dodávku 2291 neprůstřelných vest pro českou armádu za 68 milionů korun. Firma zvítězila ve výběrovém řízení, které ministerstvo vypsalo loni v červnu. Během 30 dnů by měla armáda vesty otestovat, všechny vesty by měla dostat do konce letošního listopadu. Výběrového řízení se podle dřívějších informací zúčastnilo šest firem.

Česká zbrojovka se výrobou balistických vest zabývá od roku 2011. Od té doby dodala na trh několik desítek tisíc kusů, například pro policejní složky v Mexiku dodala zhruba 10.000 vest. Zakázka pro českou armádu je zatím nejmenší, ale podle zástupců zbrojovky prestižní.

 

Lidé chtějí nižší ceny volání

Lidé i firmy stále víc tlačí na mobilní operátory, aby snížili ceny volání a dalších služeb. To je podle analytiků hlavní důvod, proč firmám klesají zisky. Ukázaly to i hospodářské výsledky společnosti O2 za minulý rok. Firma vykázala pokles čistého zisku o 30 procent na čtyři miliardy korun. Někteří analytici jako hlavní důvod uvádějí právě už zmíněný tlak na ceny, který trvá několik let, říká analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík: "Na to telefonní operátoři zareagovali, když zavedli neomezené tarify, což mělo zpomalit tempo, kterým telekomunikační trh uvadal. Částečně se to podařilo."

V posledních měsících na operátory také víc tlačí velké firmy a instituce. O2 proto razantně osekává náklady a loni kvůli tomu musela propustit stovky lidí. K podobným opatřením přistoupili i její konkurenti - společnosti T-Mobile a Vodafone, kterým po zavedení neomezených tarifů také klesají zisky. Někdy proto dokonce společně určité náklady sdílejí, přesto že si konkurují. Týká se to třeba správy vysílačů.

Firmě O2 se naopak daří na Slovensku, kde její dcečinná společnost O2 Slovakia loni vykázala téměř o 8 procent vyšší tržby než v předchozím roce. Na rozdíl od Česka tam totiž není tak velká konkurence mezi operátory.

 

Češi si loni půjčili více než 31 a půl miliardy korun.

Foto: Štěpánka BudkováFoto: Štěpánka Budková Dluhy domácností tak každým rokem skokově rostou. Přibývá navíc lidí, kteří nezvládají půjčky splácet. Řešením může být takzvaný osobní bankrot. V loňském roce o něj požádalo skoro 19 tisíc lidí.

"Člověk si chtěl něco dopřát na zařízení bytu, něco dětem. Začínalo to půjčkou nějakých 30 tisíc," vzpomíná Renata z Ostravy, jak se dostala do dluhové pasti.

Osobní bankrot je krajní způsob, jak dosáhnout oddlužení. Soud může osobní bankrot vyhlásit jen pokud má člověk práci a splatil alespoň 30 procent svých dluhů. Ze všeho, co vydělá, bude navíc po dobu pěti let dostávat jen povinné minimum. Osobní bankrot je často jediná možnost, jak se vyhnout exekuci.

Společnosti, které pomáhají klientům s oddlužením, řeší v novém roce stále víc případů.

"V současné době evidujeme zájem po Vánocích jako každoročně, ale tento rok je ještě daleko větší zájem osob o oddlužení než tomu bylo v předcházejících letech," potvrzuje jednatel společnosti Abivia David Vozák.

Mezi žadateli ale nejsou jen ti nejchudší, stále častěji jsou to lidé s platem vyšším než dvacet tisíc korun.

Ne všichni dlužníci navíc řeší problémy s dluhy včas. Dokazují to počty exekucí. Po dvou letech poklesu jejich počet výrazně roste - podle odhadů by se čísla mohla vyšplhat až na 900 tisíc. Mezi dlužníky se objevují i rekordmani, popisuje mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová.

"Fyzickou osobou s nejvyšším počtem exekucí je 51letý muž z Prahy. Soud proti němu od roku 2005 nařídil 227 exekucí."

Podle exekutorské komory má řada těchto lidí zkušenost s vězením, pracují na černo a trvalý pobyt mají zpravidla hlášený na obecním nebo městském úřadě - v podstatě jsou tak téměř nedohledatelní.

 

Na letišti přibudou dvě desítky nových spojení

Na letišti Václava Havla v Praze od konce března přibudou postupně víc než dvě desítky nových spojení. Některé destinace se na pravidelných letech z Ruzyně objeví vůbec poprvé. ČSA hlásí na linkách do Ruska až pětinový pokles počtu cestujících. Na jejich dosud nejlukrativnější linku z Prahy do Moskvy navíc přichází konkurence - český Travel service a ruské Transaero.

Volná letadla ČSA nasadí na 17 nových linek. Do některých destinací budou aerolinky létat jen o prázdninách, spojení do Benátek využijí spíš čeští turisté, na linkách z menších švédských a norských měst ČSA očekávají hlavně skandinávské turisty, kteří se vydají do Prahy. Část byznysu firma přesune do zahraničí a bude létat mezi zahraničními městy, například ze Stutgartu do Boloně, Ženevy a Marseille. Síť pravidelných linek pod značkou Smart Wings rozšiřuje od konce března také společnost Travel Service.

 

Sněmovna schválila dotační programy v zemědělství

Na dotační programy má jít 1,57 miliardy korun, což je o 40 milionů víc než loni. Je mezi nimi i nový program Udržování a obnova kulturního dědictví venkova. Vyčleněno je na něj 50 milionů korun. Jeho účelem je podle ministerstva zemědělství údržba a obnova kulturních prvků venkovské krajiny, které neslouží osobnímu užívání ani nejsou předmětem podnikání. Má to zvýšit atraktivitu venkova pro turisty a přispět k jeho oživení.

 

Čeští biozemědělci se účastní veletrhu v Norimberku

Foto: BudkaFoto: Budka Na bioveletrhu BioFach v německém Norimberku se společnou expozici prezentuje české ministerstvo zemědělství (MZe) a dvanáct tuzemských firem. Největší mezinárodní přehlídka biovýrobců potrvá až do 14. února.

V Česku v současné době podniká v ekologickém zemědělství přes 3800 farmářů, výrobců biopotravin je okolo 500. "Stále opakuji, že kdo se chce se svou produkcí prosadit za hranicemi České republiky, musí podobné akce absolvovat," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka /KDU-ČSL/.

 

Kraje a obce budou dál platit poplatky za vynětí zemědělské půdy

Kraje a obce nebudou na rozdíl od státu osvobozeny od poplatků za vynětí zemědělské půdy z fondu při výstavbě jejich silnic. Rozhodla o tom Sněmovna, když přehlasovala senátní návrhy úprav novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Nově má platit, že nejkvalitnější půdu v první a druhé třídě ochrany lze odejmout z fondu jen tehdy, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem její ochrany.

Platit se podle novely nebudou odvody za stavbu drah, pokud bude stavebníkem a následně vlastníkem stát, a u státních pozemních komunikací. Poplatkům nebudou podléhat ani cyklistické stezky, pokud budou v souladu s územním plánem.

 

Čeští řidiči nebudou mít při cestách přes Německo německou minimální mzdu

Foto: Barbora KmentováFoto: Barbora Kmentová Německo zatím nebude vyžadovat, aby zahraniční řidiči kamionů museli při jízdě po německém území pobírat tamní minimální mzdu 8,50 eura (235 Kč) za hodinu. Po jednání s německým ministrem dopravy Alexanderem Dobrindtem to ČTK a České televizi řekl jeho český protějšek Dan Ťok.

Proti výkladu německého ministerstva práce, že se minimální mzda vztahuje i na řidiče transitní dopravy, protestovali v lednu dopravci z Česka, Polska i dalších zemí.

 

Plzeňský Prazdroj loni prodal v Česku a v cizině přes 10 milionů hektolitrů piva

Meziročně je to o 4,5 procenta více. Jde o největší růst za posledních pět let. Na domácím trhu posílila největší pivovarnická skupina v Česku o téměř čtyři procenta. Celkový tuzemský i zahraniční prodej prémiového ležáku Pilsner Urquell, nejslavnější české pivní značky, překonal poprvé za 172 let hranici dvou milionů hektolitrů.

V zahraničí posílil Prazdroj v pobaltských státech, Norsku, Finsku, na asijských trzích, ve Velké Británii, Kanadě, Irsku a Slovinsku.

14-02-2015