Daňová reforma bude velkým bitevním polem pravice a levice

18-01-2007

Rozsáhlé změny daňového systému, i to je jeden z cílů, který si vytkla Topolánkova vláda. Díky úpravě daní si prý polepší všichni. Opozice naproti tomu tvrdí, že si polepší pouze bohatí. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Ministr financí Miroslav Kalousek říká, že pokud vláda dostane příležitost vládnout, předloží reformu, která do roku 2009 sníží celkovou míru přerozdělování, tedy podíl výnosů daní na hrubém domácím produktu. Jinými slovy řečeno, celková složená daňová kvóta, která zahrnuje i odvody na sociální, popřípadě zdravotní pojištění, by se měla snížit pod 34 procent. Pro srovnání, ve Švédsku je to skoro 55 procent, v Rakousku 45 procent, v USA kolem 30 procent. Podle bývalého vicepremiéra, stínového ministra školství sociální demokracie Jiřího Havla, u nás v podstatě není důvod celkovou složenou daňovou kvótu snižovat.

"Máme nižší složenou daňovou kvótu, než je průměr evropské pětadvacítky. Málokdy si uvědomujeme, že tři čtvrtiny obyvatel Evropské unie platí vyšší daně a odvody, než platí Češi."

Snížení daňové kvóty by podle sociálních demokratů navíc znamenalo obrovský propad v příjmech státního rozpočtu v řádu desítek miliard korun. Miroslav Kalousek takový argument odmítá.

"Chceme snížit složenou daňovou kvótu pod 34 procent, což je asi o 3,5 procenta oproti současnému stavu. Je to ale méně, než je předpokládaný meziroční nárůst hrubého domácího produktu. To znamená, že k faktickému absolutnímu výpadku příjmů nedojde."

Ministr financí Miroslav Kalousek, foto: AutorMinistr financí Miroslav Kalousek, foto: Autor Topolánkova vláda chce především snížit daně z příjmu pro fyzické osoby i firmy na jednotnou úroveň. Ta by měla být 17 - 19 procent. Dosud platí pro fyzické osoby čtyři sazby od 12 do 32 procent. Firmy daní své příjmy jedinou sazbou ve výši 24 procent.

"Vláda se přihlásila k principu jediné sazby u daně z příjmu fyzických osob. Také řekla, že daně budou sníženy všem. Je tedy zřejmé, že tím instrumentem jsou odečítatelné položky, v případě dětí slevy na dani."

Říká ministr financí Miroslav Kalousek. Jeho představě ale oponoval v České televizi bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. Tvrdí, že takto nastavená výše sazby daně z příjmu není reálná a neumožňuje naplnit heslo snížení daní všem.

"Když pan ministr prosadil, a já nechápu, jak to mohli moji kolegové odsouhlasit, aby ta sazba nebyla 15, ale 17-19, tak se dostává do velkého problému. Lidé, kteří dnes vydělávají do 15 tisíc hrubého, mají dnes sazbu 12 procent. Když se jim zavede sazba 17-19 procent, může jim to vykompenzovat jen velikým zvýšením odpočitatelných položek. Když si ale ty výpočty uděláte, zjistíte, že odpočitatelné položky pro 19 procentní sazbu musíte zvýšit na trojnásobek, což je nereálné."

Levici ovšem vadí jednotná daň jako taková. Odstraňuje totiž progresivní zdanění a tím, jak připomíná Jiří Havel, ruší jeden z pilířů evropského sociálního státu, určitou míru solidarity bohatých s ostatními občany.

"Daňová progrese je znakem rozvinutých zemí. Neexistuje žádná země na světě, která by měla vyšší výkon než česká ekonomika a měla přitom rovnou daň. Daňová progrese je samozřejmě dědictvím zhruba stoleté evropské kulturní historie. Je to jedna z věcí, která odstraňuje ze společnosti sociální napětí."

Daňová progrese v Česku prý navíc není příliš velká.

Jiří Havel, foto: AutorJiří Havel, foto: Autor "Máme nižší mezní sazbu pro fyzické osoby, tedy tu nejvyšší sazbu, než všechny země evropské patnáctky. Z tohoto hlediska jsme tedy spíše zemí zaslíbenou, než zemí, které by se někdo vyhýbal."

A vysoká není podle Havla ani firemní daň z příjmu.

"Když se podíváme na hlavní daňovou sazbu, která ovlivňuje podnikání, a to je daň z příjmu právnických osob, tak efektivní daň z příjmu právnických osob - pokud srovnáme střední Evropu - je u nás společně se Slovenskem nejnižší."

Sociální demokraté zároveň odmítají názor, že snížení daní zvýší jejich výběr a nebudou tak ohroženy příjmy státního rozpočtu. To je nepodložená učebnicová teorie. Totéž si myslí i Jiří Havel.

"Slováci, kteří jsou v tomto ohledu často jmenováni, vykompenzovali pokles příjmové daně z hlediska příjmů rozpočtu růstem daně z přidané hodnoty. To byl tedy základní mechanismus. Povídání o tom, že to podpořilo slovenskou ekonomiku, je zábavné, protože v ekonomice taká zásadní změna se projí zhruba za čtyři roky. To znamená, že nemáme žádnou srovnávací základnu. To není propaganda z Lidového domu. To mimochodem napsal i ekonom Pavel Kohout, kterého ze sympatií k sociální demokracii není možné opravdu podezřívat."

Stínový ministr financí sociální demokracie Bohuslav Sobotka tvrdí, že vládě pod vedením ODS prostě chybí zkušenosti z přípravy státního rozpočtu a fiskálních účinků daňových opatření. Vládní koalice nicméně počítá s tím, že účinky snížení daní z příjmů by mohlo kompenzovat - stejně jako na Slovensku - zvýšení daně z přidané hodnoty, respektive zvýšení té dosavadní zvýhodněné pětiprocentní sazby, která se dnes vztahuje například na potraviny, léky či dopravu. S růstem významu nepřímých daní na úkor daní přímých souhlasí i mnozí ekonomové, protože je to žádoucí trend. Posiluje se motivace k práci a podnikání. Levice zase soudí, že třeba důchodci na to asi budou mít jiný názor. Otázkou také zůstává, zda zvýšení sazby DPH podléhá slibu, který dala koalice přeběhlíkům ze sociální demokracie poslancům Melčákovi a Pohankovi, že se nebudou zvyšovat daně.

18-01-2007