Čeští exportéři by měli hledat i jiné trhy než evropské

Česká republika může ztratit důležité exportní trhy, kam vyváží své zboží. Je to dáno hlavně současnou krizí v eurozóně, kde panuje stále větší nejistota ohledně budoucího vývoje. A jaký je ten správný lék na prosperitu? Na to vyslechneme názory v dnešní ekonomické rubrice. Mimo evropských trhů bychom se totiž měli orientovat i na další, hlavně neevropské trhy. Na tom se v krizi shodují se politici i ekonomové.

Martin TlapaMartin Tlapa Eurozóna a vůbec Evropská unie tvoří pro export vůbec nejdůležitější trh. Přitom poptávka po českých výrobcích v eurozóně může v důsledku krize a tržní nejistoty slábnout. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa pro Radio Praha shrnul, jak velká část našeho vývozu jde na evropský trh.

„Evropský trh je 84 nebo 85 procent, to znamená 15 procent zbývá na vývoz mimo EU. Pokud si vezmeme ty velké trhy, jako je Rusko nebo Spojené státy, tak skutečně my trpíme tím, že na ostatní trhy vyvážíme velmi malé procento zboží nebo služeb. Odpracovat tu diverzifikaci, to hledání nových trhů, to bude skutečně vyžadovat tvrdou práci v hledání příležitostí. Myslím, si, že je dobré se inspirovat u těch zemí, které uspěly a které už dlouhodobě hledají strategii rostoucích trhů."

Jednou z takových zemí je přitom například Finsko, které má nejen agenturu pro kvalitní propagaci vývozu, ale i výrazně podporuje nové technologie a tím i poptávku po svých produktech. Podle Martina Tlapy je to logičtější, než pomáhat firmám, aby získaly půjčky, když nemají vybrané konkrétní trhy. Právě nyní - v probíhající krizi - se ukáže, které recepty fungují a které ne. Pokračuje Martin Tlapa.

"Vezměte si automobilový průmysl. Německo jako největší vývozce hledá subdodavatele víc a víc trhů mimo Evropu - z Asie. Firmy, které jsou přítomny v České republice, jsou nahrazovány dovozci z Asie, z Číny, z Indie nebo z jiných zemí. To znamená, ten trend už byl před krizí, my si myslíme, že bude jenom daleko silnější a daleko rychlejší. Musíme umět vytvořit to, co jiné země úspěšně udělaly - spojit příležitosti s financováním, posílit zastoupení CzechTrade a zastupitelských úřadů tam, kde jsou příležitosti pro naše vývozce."

Agentura pro podporu zahraničního obchodu CzechTrade přitom působí v 36 zemích. Nabízí podporu firmám, které chtějí vyvážet do zahraničí. Už delší dobu se uvažuje o jejím sloučení s jinou agenturou s názvem CzechInvest, která naopak pomáhá investorům, kteří jdou do Česka. Při spojení obou státních institucí by se firmy lépe orientovaly na to, kam se obrátit. Pak by možná lépe čelily konkurenci, i třeba ze zemí, jako je Německo. To vyváží české zboží na asijské a mimoevropské trhy, kam by mohly české výrobky jít rovnou. Martin Tlapa si ale není jist, zda firmy budou na podobných trzích konkurenceschopné.

„Pouze malá část těchto firem bude úspěšná v tom, že si najde trh přímo. Hovořilo se o tom, pojďme si najít cestu sami, ale pokud mám pouze nákladovou výhodu a nejsem chytřejší v tom řešení, než je konkurence, tak tento příměr podle mne neplatí. Některé firmy, které se dnes dostávají na ty zahraniční trhy prostřednictví německých, se mohou dostat sami. Ale pokud jsem pouze levnější než konkurence a je to dáno tím, že jsem blízko Německa a mám nízké náklady, tak si myslím, že to není strategie, která by dlouhodobě vycházela."

Petr ZahradníkPetr Zahradník Český průmysl a tím i většina ekonomiky je poháněna exportem, který je tak životně důležitou součástí naší ekonomiky. Podle nejnovější strategie ministerstva průmyslu a obchodu by se do exportu mělo zapojit více firem a stát by se měl pomoc firmám lépe koordinovat. Pak by mohly lépe čelit i menší poptávce v Evropě. Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády shrnul, jaké obory českého vývozu krize nejvíce postihne.

"Z hlediska objemu určitě ty nejvýznamnější a navíc i ekonomicky citlivé - to znamená dopravní strojírenství, elektrotechnický průmysl. Myslím si, že to jsou věci, které za prvé podléhají momentální spotřebitelské náladě, která je u dna, na druhou stranu věřím, že třeba některé země využijí období krize k jakýmsi chytrým investicím, k investicím dlouhodobým. Nebudou stavět hladové zdi jako Karel IV. ve čtrnáctém století, ale budou se snažit veřejně stimulovat věci, o kterých jsou přesvědčeny, že přinesou efekt do budoucna. Mám pocit, že i tady, nejen v oblasti toho dopravního strojírenství, ve kterém máme hodně co nabídnout, ale jiného typu. Nikoli výrobu standardních osobních automobilů, ale třeba sofistikovaných vozidel. Koneckonců stále Česká republika hraje velmi silnou roli ve výrobě tramvají nebo trolejbusů, nejenom v evropském kontextu, ale i z hlediska vývozu mimo Evropskou unii, tam bych naopak viděl jistou naději."

A jak vidí situaci na zahraničních trzích Martin Tlapa z ministerstva průmyslu a obchodu?

"Z těch hrubých čísel země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) rostou tempem 4 až 8 procent. Poptávka v těch zemích poroste velmi rychle. Je tam určitě více segmentů, kde máme naději, ale musíme se dívat po oborech, po těch řešeních, která jsou často průřezová přes několik sektorů."

V předchozích letech se pozice Česka v žebříčku konkurenceschopnosti zhoršovala. Loni se propadla o pět pozic na 36. místo. Letos se zařadila na 38. příčku. Ekonom a člen NERVu Petr Zahradník vidí budoucnost pozitivně.

"Z hlediska čísel si myslím, že za tři roky budeme mít pořád relativně přebytkovou obchodní bilanci, možná s tím rozdílem, že tempo exportu už nebude tak významné. Ale to, o čem se nyní hovoří - to znamená teritoriální restrukturalizace exportní politiky - se během dvou nebo tří let v podstatě nemá šanci projevit. Nějakým způsobem se ctí bychom měli přežít právě to dvou a tříleté období - myslím si, že to asi bude období relativně velkého temna. Udržet si minimálně takovou reputaci, že jsme jednou z mála evropských zemí, schopných držet přebytek obchodní bilance. Současně na tomto základě navázat tak, aby z případného snižování meziročního tempa růstu exportu jednou nebyla nula a pak jsme se neocitli v situaci, kdy pozbudeme přebytkového stavu."

Svoji roli může hrát i kurz koruny v budoucnu. Příliš silná měna totiž často trápí právě exportéry. V nejbližší době ale výrazné posílení nehrozí, myslí si Petr Zahradník.

"Radikální vlny posilování obvykle nastaly v době, kdy jak česká ekonomika, tak i ekonomika Evropské unie poměrně utěšeně rostla, což zřejmě asi nenastává. Viděli jsme jakým způsobem reagoval kurz koruny v roce 2009, kdy naše ekonomické fundamenty zdaleka nebyly nejhorší v Evropě, a přesto jsme vykazovali pokles jak vůči euru, tak vůči dolaru. Mám pocti, že následující dva až tři roky prožije česká koruna sice historicky na silné úrovni, ale z pohledu řekněme předkrizových let na úrovni spíše slabší. To také může být faktor, který se postará o to, že naše obchodní bilance bude přebytková."