České výrobce potravin čeká velká konkurence

Už řadu let čelí čeští výrobci potravin velkému tlaku zboží především ze zemí Evropské unie. Jak se změní jejich postavení po vstupu do EU? Udrží se nebo zaniknou? To bylo hlavní téma potravinářského veletrhu Salima, který se konal na začátku března v Brně. I na něm bylo patrné, že zahraniční firmy se už připravují na masivní vstup na český trh. To bylo patrné z rekordního počtu vystavovatelů ze zemí unie, především ze sousedního Rakouska. Budou čeští potravináři schopni čelit konkurenci? Na to jsem se zeptal ředitele Potravinářské komory Miroslava Koberny.

"V současnosti je už dokončena harmonizace české legislativy s legislativou EU, to znamená, že čeští výrobci by měli vyrábět za srovnatelných podmínek s EU. Naším problémem ale je, že v řadě zákonů šla česká legislativa nad rámec požadavků EU a vytváří nám horší konkurenční prostředí. Teď je důležité, aby novela zákona o potravinách, která je ve sněmovně, byla přijata do 1. května, jinak by nám hrozila sankce, např. v zákazu přístupu na určité trhy."

Jak se změní postavení českých výrobců potravin po vstupu do EU? Nebudou vystaveni ještě většímu tlaku z ostatních zemí unie?

"V každém případě budou vystaveni daleko většímu tlaku. Výrobní náklady jsou v celém regionu srovnatelné (v některých kandidátských zemích jsou nižší než u nás) a spousta výrobců se bude snažit proniknout na český trh. Mají na to nástroje, jsou kapitálově silnější a budou si zde moci zaplatit marketingové kampaně. Je na nás, nelze to dělat bez podpory státu a vlády, jaké nástroje použijeme my, abychom pronikli na trhy jiných zemí. To nelze nechat na jednotlivém výrobci, ten na to nemá."

Jaké jsou to nástroje? Např. ty, které by upřednostnily v preferencích spotřebitelů české výrobky?

"na trhu EU má každá země vytvořeny tzv. marketingové agentury, které podporují prodej tuzemských výrobků ve vlastní zemi a snaží se o expanzi do okolního regionu. Tyto nástroje u nás teprve vznikají, to by mohl být náš handicap oproti ostatním výrobcům v regionu. Je to o identifikaci spotřebitele s národním výrobkem, v Česku vznikla značka klasa ( touto národní značkou bylo k 9.1.2004 oceněno celkem 271 výrobků od 56 podniků), výrobci o ni mají zájem a je důležité, aby ji začal vyhledávat i spotřebitel. To je první krok k tomu, aby čeští výrobci udrželi na trhu."

Vím, že v rámci veletrhu Salima se uskutečnilo setkání představitelů potravinářských komor zemí V4, je něco co je pro tutu skupinu států společné? Co by mohlo pomoci např. podpoře export?

"V rámci EU funguje řada zájmových skupin (např. Benelux), pokud my nedokážeme vytvořit ucelenou funkční skupinu, budeme jako malé země znevýhodněni. My se dnes v rámci V4 bavíme o společném postupu i o tom, jak byly škodlivé některé ochranářské praktiky (např. netarifní bariéry) z minulosti a hledáme společný postup vůči národním vládám, aby byly tyto překážky odbourány."

Je možná, že by lobbyistická skupina a`la Benelux mohla vzniknout na bázi V4?

"Myslím, že taková skupina už existuje, jde jen o to, aby se V4 udržela pohromadě. Aby vstup do EU naše vazby nerozehnal a myslím, že si to všechny země začínají uvědomovat. I proto se tady sešli ministři zemědělství zemí V4 a deklarovali zájem V4 udržet a snažit se prosazovat po vstupu společné zájmy."