České lázně čelí krizi

12-09-2013

České lázně mají podle odborů velké existenční problémy. Do lázní míří každoročně méně lidí a lázním tak klesají příjmy od zdravotních pojišťoven i od lidí, kteří si je hradí sami. Situace se projevuje na platech zaměstnanců i na jejich počtu. Problém je podle odborů u praktických lékařů, kteří doporučování lázní pro své pacienty výrazně omezili. I tak ale české lázeňství má díky příznivým geografickým podmínkám i rozvinutým službám stále dobrou pověst v rámci Evropy.

Někdejší lázeňská zóna v Kyselce na Karlovarsku, foto: ČTKNěkdejší lázeňská zóna v Kyselce na Karlovarsku, foto: ČTK Problémy lázeňství popsal Radiu Praha Martin Vacek ze sekce lázní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky.

"České lázeňství je dnes ve velmi špatném stavu. Nedostane se do něho více jak 50 procent klientů, kteří se do lázní dostávali. To se samozřejmě všechno podepisuje na čerpání finančních prostředků a rozvoji lázeňských míst. Dnes už můžete nají lázně nebo lázeňská místa, kde společnosti uzavírají lázeňské domy a tím pádem se z lázeňských míst stávají mrtvá místa."

Důvodem klesajícího počtu klientů je podle něj byrokracie a špatná informovanost lékařů.

"Praktičtí lékaři jsou odrazováni určitou byrokracií, kterou způsobil nový indikační seznam a také neinformovaností a tím pádem oni už dopředu pacienty odradí od toho, aby vůbec o lázeňskou péči požádali."

Martin Vacek, foto: Filip JandourekMartin Vacek, foto: Filip JandourekMinisterstvo zdravotnictví oznámilo, že posílí kampaň vůči praktickým lékařům a sjednotí postup revizních lékařů. Zdravotní pojišťovny potvrdily, že k omezování počtu léčených není důvod. Podle Martina Vacka nastal vrchol v počtu klientů v roce 2009.

"To bylo zhruba 122 tisíc pacientů, kteří přijeli do lázní. Byly to pobyty financované zdravotními pojišťovnami. Už v roce 2012 to kleslo o 20 až 30 procent. Pro rok 2013 se očekává pokles až na zhruba 54 tisíc klientů."

Mimo pobytů hrazených pojišťovnou mohou samozřejmě zájemci jet do lázní i jako samoplátci. V roce 2009 dostaly lázně od zdravotních pojišťoven 3,2 miliardy, letos očekávají 1,4 miliardy korun. Počty lázeňských zaměstnanců klesly z 10.000 před dvěma lety na současných 8500, tedy o více než devět procent. Průměrná mzda v lázeňství proti loňsku klesla o více než 5 procent a je hluboko pod úrovní průměrné mzdy. Náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák ve vysílání Českého rozhlasu ale řekl, že systém peněz ve zdravotnictví by se měl změnit, třeba i na úkor lázeňství.

Ferdinand Polák, foto: Ministerstvo zdravotnictviFerdinand Polák, foto: Ministerstvo zdravotnictvi "Peníze, které máme vybrané z veřejného zdravotního pojištění, máme používat efektivně. Podle toho, co skutečně má smysl, jestliže víme, že má smysl léčit nějakým způsobem mnohem efektivněji než tím, že někoho pošlu do lázní. Skutečně si musíme odvyknout, že do lázní jsme jezdili na nějakou polorekreaci. Skutečně na tohle ty prostředky nemáme."

Připomněl také, že nastal posun v lékařské péči.

"Rozhodně nebudeme dneska rozpouštět žlučníkové kameny popíjením nějaké lázeňské vody po dobu osmi týdnů, když můžeme jít na laparoskopickou operaci a a za týden ten člověk může jít znova do práce a vyjde to levněji."

Podle bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera z TOP 09 si lázně mají najít další zdroje příjmů nebo rozšířit nabídku wellness pobytů, aby si na sebe lépe vydělaly. Lázeňských lůžek je podle něj přebytek. Podle statistiky je v České republice je 37 lázeňských míst a v nich působí 90 subjektů s celkem 27.000 lůžky. Lázně léčí u dospělých i dětí zhruba stovku nemocí. Do českých lázní ale za wellness pobyty míří i turisté ze zahraničí a pro řadu lázní je to výrazné zlepšení v jejich rozpočtech. Že české lázně byly vždy vyhlášené, potvrzuje i Martin Vacek.

Nový pramen s názvem Nový jubilejní byl slavnostně zpřístupněn 8. září v Luhačovicích na Zlínsku, foto: ČTKNový pramen s názvem Nový jubilejní byl slavnostně zpřístupněn 8. září v Luhačovicích na Zlínsku, foto: ČTK "Ono by to možná šlo rozšířit na československé lázeňství, protože naše dvě republiky vycházejí ze stejné tradice. Je to díky umístění našeho státu, který se nachází uprostřed Evropy a z obou stran je obklopen různými geologickými deskami. Nachází se u nás řada unikátních termálních zdrojů. Díky balneologickému ústavu, který zanikl počátkem 90. let, se zde kontinuálně vyvíjely určité pracovní postupy, jak léčit. Zdokonalovala se balneologická rehabilitační péče a tyto všechny výzkumy, které byly jasně prokazatelné, že mají vliv na zdraví pacientů. Z toho čerpaly i další státy Evropy a na základě našich poznatků v podstatě budovaly své lázeňské systémy také. Je to Francie, je to Švýcarsko, i Slovensko má tu stejnou tradici."

Východočeské lázně ve Velichovkách musely nedávno kvůli nedostatku hostů skončit. Insolvence údajně hrozí také Janským Lázním. Zde hrozilo také zavření dětské léčebny Vesna. Občané ale protestovali a podepsali petici. Lázně Vesna tak nakonec fungují dál.

12-09-2013