České domácnosti díky vyšším úsporám bohatnou, spotřebu odkládají

Čisté jmění tuzemských domácností v roce 2011 stouplo. Domácnosti zvýšily své hrubé úspory o více než 200 miliard korun. Trend k úsporám přitom trvá už několik let, v rámci Evropy ale Češi zdaleka nejsou těmi nejspořivějšími. Český statistický úřad také zjistil, že spotřeba českých domácností klesá. V posledních letech se podle statistiků také zvyšuje příjmová nerovnost.

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia PrahaFoto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha Analytička Drahomíra Dubská na tiskové konferenci statistického úřadu řekla, že bohatství domácností se díky úsporám zvýšilo.

"Bohatství vyjádřené v tzv. čistém jmění českých domácností převýšilo poprvé hranici 7 bilionů korun v roce 2010 a v roce 2011 činilo 7 bilionů 197 miliard korun. Čisté jmění domácností tvoří zhruba asi třetinu bohatství celé české ekonomiky. Na tom zbytku se podílejí ostatní tzv. institucionální sektory, to znamená firmy, finanční instituce, neziskové organizace a vládní sektor. Zatímco za dlouhé období v průměru let 1993 až 2011 participovaly domácnosti na čistém jmění v české ekonomice asi z 57 procent - tedy více než polovinou - v roce 2011 už pouze z 41 procent. Další zajímavou skutečností, která se týká změny bohatství českých domácností je to, že rok 2011 byl rokem, kdy přírůstek bohatství domácností byl třetí nejnižší za celou časovou řadu od vzniku České republiky přesto, že čisté jmění stouplo o téměř 170 miliard. V ostatních sektorech ekonomiky to bylo dohromady o 264 miliard."

Analytik J&T banky Michal Brožka v České televizi upozornil, že v roce 2012 se míra úspor může podle statistických výsledků ještě zvýšit.

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise "Uvidíme to ještě více pravděpodobně v údajích za rok 2012, kdy česká ekonomika vstoupila do recese a lidé se ještě o něco více obávali budoucnosti. Tudíž pokud mohli, tak zvyšovali své úspory a odkládali spotřebu do budoucna."

Připomněl také, na jakých typech účtů mají Češi úspory nejčastěji.

"Úspory českých domácností se pohybují na termínových účtech. Spoření českých domácností je z hlediska své struktury konzervativní."

Celkový objem různých typů úspor například na bankovních vkladech, v pojištění nebo fondech, ke konci roku 2011 činil přes 2,7 bilionu korun. Od roku 1999 je ale míra úspor českých občanů nižší než evropský průměr, upozornila analytička Drahomíra Dubská.

"Už vůbec nejsme tím národem šetřílků - teď se neustále ten termín frekventuje. Není to pravda a Evropané šetří v průměru víc, než my."

A co vlastně tvoří příjmy českých domácností?

"Zcela dominují mzdy a platy. Další významnou součástí v sektoru domácností pokud jde o příjmy jsou zisky z živnostníků. Možná ne všem je známo, že i živnosti patří do sektoru domácností, nejenom obyvatelé a lidé. Na komplexních příjmech domácností se podílejí i čisté příjmy z majetku (saldo důchodů z vlastnictví), kde zcela dominují úrokové příjmy a úrokové výdaje- to znamená to, co domácnosti získají ze svých vkladů v bankách a co zase naopak vydají v podobě úroků z hypotečních úvěrů."

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia PrahaFoto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha Řada ekonomů považuje vedle exportu za jeden z hnacích motorů ekonomiky spotřebu domácností. Zásadní pokles podle statistických dat nastal až v roce 2012, v letech předtím spotřeba neklesala. O rok dříve například spotřeba domácností stoupla. Lidé na spotřebu vydávají okolo 2 bilionů korun ročně.

"Jsme schopni porovnat potřebu domácností v roce 2011 oproti roku 1991. Jedná se samozřejmě o Českou republiku, i když tenkrát ještě šlo o Československo. Výdaje domácností na spotřebu se za těch 20 let zvýšily o 73 procent. Pomaleji rostly výdaje za potraviny (o 20 procent) a nealkoholické nápoje skoro o polovinu."

Výrazně více nyní lidé vydávají nyní za auta, zdraví nebo telefony.

"Třeba nákup osobních aut se za 20 let reálně zvýšil 3,8 krát, výdaje na zdraví desetkrát, výdaje za mobilní telefony skoro šestkrát. Například u novin, knih a papírenského zboží zůstala ta reálná spotřeba v podstatě stejná, vzrostla o necelých šest procent. Opět doporučuji vaší pozornosti rok 2008, ten nárůst byl daleko větší. Tam, kde lidé šetří, tak šetří opravdu na zbytných věcech, za které pokládají bohužel i knihy."

V 90. letech ale najdeme momenty, kdy spotřeba klesá, upozorňuje Drahomíra Dubská.

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia PrahaFoto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha "V té dlouhé časové řadě ročních dat klesla spotřeba domácností v ČR pouze v roce 1998. Souviselo to s kocovinou po měnové krizi, kdy byla poptávka velmi utlumená, byly velké problémy a nejen v ekonomice, ale i v sektoru domácností se to projevilo tím, že výdaje domácností v reálném vyjádření klesly."

Statistici upozornili, že spotřeba domácností klesala loni reálně nejméně tři čtvrtletí ve 12 zemích Evropské unie. Šlo vedle ČR například o Španělsko, Itálii, Maďarsko, Slovensko nebo Nizozemí. Naopak nejvíce spotřeba domácností roste v nejchudších zemích EU, ale také ve Švédsku, Velké Británii nebo Dánsku. V posledních letech se podle statistiků rovněž v ČR zvyšuje příjmová nerovnost. Zatímco v roce 2000 nejvíce lidí mělo měsíčně příjem 11.000 až 12.000 korun, v roce 2011 to bylo již 20.000 až 21.000 korun. Mzdu nad 40.000 korun bralo v roce 2000 2,5 procenta zaměstnanců. Předloni to byla již desetina zaměstnaných. Z toho 100.000 korun měsíčně mělo jedno procento zaměstnanců.