Část akutních lůžek se zruší, dotkne se to malých nemocnic

08-11-2012

Situace v českém zdravotnictví je v poslední době velmi komplikovaná. Ke konci roku se zostřuje boj o rozdělování peněz ze zdravotního pojištění. Stále není jasné, jaké podmínky pro financování péče zdravotní pojišťovny a nemocnice vyjednají. Pojišťovny plánují v příštím roce snížit počet akutních lůžek o 6000. Lékaři a zdravotníci příští rok nedosáhnou na vyšší mzdy a chystají se k protestům. Ty mají zasáhnout celou Visegrádskou čtyřku.

Leoš Heger, foto: ČTKLeoš Heger, foto: ČTK Obyvatelé Česka mají zdravotní péči garantovanou Ústavou České republiky. Naplnění ústavního práva a dostupnost zdravotní péče je řešená systémem veřejného zdravotního pojištění. Do toho odvádí poměrnou částku zaměstnanci i zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné i podnikatelé. Pojišťovny ale zaznamenaly na podzim výrazný schodek, který vznikl už v minulých letech a stále se prohlubuje. Deficit podle ministerstva zdravotnictví v roce 2010 činil kolem šesti až sedmi miliard korun. Letos by se systém měl dostat účetně na nulu. Zvýšil se počet nezaměstnaných - v říjnu jich bylo v ČR už 8,5 procenta - a tudíž i lidí, za které platí pojistné stát. Ten ale hradí jen zlomek ve srovnání s tím, kolik odvádí například zaměstnanec na stálou pracovní smlouvu. Současný stav systému popsal ministr zdravotnictví Leoš Heger.

"Celý náš systém se velmi zefektivnil, ale přesto stále zůstává v deficitu. Podědili jsme ho s deficitem asi 6 a tři čtvrtě miliardy v roce 2010. Ten deficit se v letošním roce zmírňuje, účetní saldo bude téměř nulové. Byly do něj vloženy dotace z vnitřních zdrojů pojišťoven, kde jsme přerozdělili prostředky na účtech, ale na druhé straně jsme si ušetřili na nárůst mezd, který v letošním roce dělá okolo 4 miliard, na nárůst DPH a dalších zátěží."

Ministerstvo zdravotnictví v nedávno zveřejněné analýze tvrdí, že zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, kterých je šest, dočerpají letos zbytky rezerv. Všeobecná zdravotní pojišťovna už rezervy nemá, dala je na pokrytí schodku mezi příjmy a výdaji. Zdravotní pojišťovny také jako součást úsporných opatření uzavřely 3000 akutních lůžek a prohlásily, že zruší dalších 6000. To se ale setkalo s protesty ze strany nemocnic, zejména těch menších z celkových 152. Menším by hrozil při zániku akutních lůžek krach. Místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala vypočítává, kolik lůžek by po zrušení zbylo.

"Když z toho odečteme 3000 lůžek, o kterých pojišťovny říkají, že ubyla v poslední době, a přičtou 6000 dalších lůžek, tak se dostáváme na číslo 43 tisíc akutních lůžek. To už je drasticky méně, než má Velká Británie. Tam několik měsíců čekáte na žlučník, což je u nás naprosto nepředstavitelné."

Petr Fiala dodává, že Česko je v evropském srovnání v počtu lůžek průměrné.

"Když se podíváme na mezinárodní srovnání, tak máme obložnost zcela průměrnou. Naše obložnost podle mezinárodních statistik v akutní péči je kolem 75 procent. Na Slovensku je 68, v Německu 74 a ve Francii 76, čili jsme naprostý průměr. Není potřeba snižovat lůžka a všechny okolní státy kolem nás mají více lůžek na tisíc obyvatel, než u nás."

Podle náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska ale snížení počtu lůžek neohrozí péči.

"Z hlediska dostupnosti a kvality péče to neznamená žádný dopad. Pojišťovny vycházejí z analýz, které dokládají, že značná část těch lůžek v podstatě není využita, tudíž vlastního poskytování péče by se to v žádném případě nemělo negativně dotknout."

Podle něj statistiky srovnání vycházejí z rozdílného pojetí péče u nás a v zahraničí.

"Musíme si uvědomit, že okolní země často nemají oddělenou sociální péči od té akutní lůžkové péče, tak jak je to odděleno u nás. Zde dochází částečně ke směšování hrušek s jablky. Tady bych se toho neobával. Primárně bych ještě zdůraznil, že zdravotní pojišťovny jsou od 1. ledna příštího roku vázány zajištěním časové a místní dostupnosti i akutní lůžkové péče. Pokud by v těchto parametrech selhávaly, tak jim hrozí poměrně výrazné sankce."

Pavel Horák, foto: VZPPavel Horák, foto: VZP Akutní lůžková péče bude úplně zrušena ve 12 nemocnicích a u dalších dvanácti bude transformována na jiný typ péče. To říká Pavel Horák, ředitel VZP, což je největší zdravotní pojišťovna v Česku. Po redukci podle něj zbude v českých zdravotnických zařízeních kolem 50.000 akutních lůžek. Pacienti a odbory ale tvrdí, že to bude znamenat zhoršení, protože za potřebnou péčí budou jezdit dál. Navrhované rušení nemocnic odmítá i Asociace českých a moravských nemocnic a Asociace krajských nemocnic. Ty požadují zachování nemocniční sítě a péče i v příštích pěti letech. Rušení lůžek v Česku komentovala na vlnách Českého rozhlasu 6 Lída Rakušanová. Přinášíme část jejího komentáře z pořadu Názory a argumenty:

"Za normálních okolností by se nic dramatického dít nemělo: řada operačních zákroků se dneska provádí tak šetrně, že není důvod, aby po nich pacienti neodcházeli tentýž den domů. A to i v případě, že je k nim nutná narkóza. Co ale v Česku současnou situaci výrazně komplikuje, je absence dialogu ze strany ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven. Místo aby vedly s nemocnicemi a se svazem pacientů dlouhodobou diskusi a vysvětlovaly, jak si zabezpečení péče do budoucna představují, znejistily celý nemocniční systém tím, že s jednotlivými nemocnicemi, ačkoliv je konec roku na dohled, neuzavřely na příští rok smlouvy. Místo toho vyrukovaly na poslední chvíli s podmínkami rigorózní redukce lůžek, které se rovnají diktátu. Je to nejen nefér vůči nemocnicím, jichž se to týká: je to i krajně nehospodárné. Zrušit akutní lůžka má například i nemocnice ve Znojmě, která se právě rekonstruuje za dvě miliardy korun."

Nové dohody pojišťoven s nemocnicemi budou platné od ledna 2013. I podle předsedy Lékařského odborového klubu Martina Engela je to problém. Podle něj dokonce větší, než avizované nezvyšování platů lékařů a zdravotníků. Podle Engela jsou na to zdravotníci už připraveni.

Martin Engel, foto: Alžběta Švarcová / Český rozhlasMartin Engel, foto: Alžběta Švarcová / Český rozhlas "Já tomu rozumím a pro nás to není nic nového, my se podle toho musíme zařídit. Chtěl bych zdůraznit, že pro nás platy nejsou to prioritní, my chceme zachovat zdravotní systém a tu péči tak, aby byla kvalitní, dostupná pro pacienty a zároveň svým způsobem komfortní pro zaměstnance. To, co se teď děje ohledně vypovídání a vypovězených smluv a po deseti měsících se jim (nemocnicím) těsně před koncem roku nabízejí smlouvy, které jsou často nepřijatelné, nejsou projednané a mění se tam pořád náhledy na to, tak to si myslím, že je pro nás nejprioritnější. Zabránit tomu, aby nemocnice byly v defenzivě vůči zdravotním pojišťovnám a aby ty si nimi mohly dělat, co chtějí."

Na protesty se ale chystají lékaři z celé Visegrádské čtyřky. Symbolicky protestovat budou nemocniční lékaři z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska. Chtějí trojnásobek průměrného platu a také zvýšení plateb pojišťoven. Detaily popisuje Martin Engel.

"Bude se jednat o dvacátý listopad, což je úterý. V nemocnicích těchto zemí bude zhruba na půl hodiny přerušený provoz. Shromáždí se tam části zaměstnanců, kteří sdělí důvody, které nás k tomu vedou. Je potřeba se na to dívat jako na první krok na takovém velkém půdoryse, který tady ještě nikdy nebyl, ale rozhodně to není krok poslední. Jestliže nebudou naše výhrady brány vážně, tak budeme muset postupovat dál."

Ministerstvo zdravotnictví v uplynulém týdnu navrhlo ve snaze zlepšit finanční kondici českého systému zdravotního pojištění 14 opatření, které vláda vzala na vědomí. Jedním z kroků je například ukončení proplácení zubních plomb.

08-11-2012