Žleby

23-12-2005

Dnes se vypravíme do městečka Žleby, které se pyšní romantickým zámkem. Jeden z jeho majitelů Karel Vincenc Auersperg miloval rytířské souboje a rytíře tu mohou o víkendech vídat i návštěvníci.

Historie žlebského zámku je dlouhá a pestrá. Romantické sídlo je dnes dominantou celé obce. Žleby vznikly už za doby posledních Přemyslovců jako strážní věž. Mezi vlastníky hradu patřil i český král a římský císař Karel IV. Sídlo poté paradoxně zničil jeho syn Václav, který tak chtěl vytrestat tehdejšího majitele. V následujích letech šel hrad s dobou, jejímž trendem byla lehkost a komfort. Jeho podobu, jak ji známe dnes, mu vtiskl především rod Auerspergů, v jehož majetku zámek zůstal až do poloviny 20. století. Nejvýznamnějším vlastníkem byl Karel Vincenc Auersperg, který se inspiroval anglickými romantiky a navrhl proto novogotickou podobu zámku. Dokonce na skále pod hradbou zámku vytvořil stopy po dělových koulích, aby iluze dobývaného hradu byla dokonalá. V něm pak nashromáždil jednu z největších sbírek zbraní v Evropě. Byl to také velký obdivovatel rytířských tradic a na svou dobu i trochu podivín. Ve Žlebech si vytvořil romantický svět sám pro sebe. Dokonce se zde převlékal do rytířského brnění, uvedla pro Českou televizi kastelánka Věra Beňová.

"Chodil po arkádách, vydával různé proklamace svému služebnictvu, které si svolával na nádvoří a jak říká historik, tak mu četl pošetilé zprávy ze svého starobylého hradu Žleb. Když vyjíždějí Auerspergovi myslivci na lov, tak byli v kostýmech ze 17. století, na hlavách měli papenheimské přilbice, takže je byla velká paráda."

A to vše se odehrávalo ve skvostné architektuře zámku. Jsou zde tři vstupní brány i vysoká věž, na kterou vede 120 schodů, ale rozhled stojí za to. Zámek totiž stojí na mírném vršku a pod ním teče řeka Doubrava se splavem a vodopádem. Mimochodem název Žleby vznikl od slova žlaby, to je koryto nebo údolí řeky. Hradní zajímavostí je pískovcová hlava zubra, která je umístěná nad branou do nádvoří a kašna, vedle níž jsou dva mramorové sloupy, údajně dovezené z Pompejí.

Jak už jsme řekli, majitel hradu Karel Vincenc Auersperg měl rád vše, co souviselo s rytířstvím. Na zámku nashromáždil nejen rozsáhlou sbírku zbraní, ale taky brnění. Žleby jsou pověstné rytířem na koni, který návštěvníky vítá hned ve vstupní hale. Brnění vážilo skoro 40 kilogramů, takže rytíř, když byl do něj oblečen, se nemohl vyšvihnout na koně. Proto byl vyzvedáván dvěma zbrojnoši nebo vytahován kladkou, popřípadě vystupoval po malém žebříčku. K nejzajímavějším kouskům sbírky zbraní patří katovský meč. I když ho vyrobili mistři z italské Verony, jméno má české - podle široké čepele se mu říká volský jazyk. Nejstarší zbraně, které zdobí stěny zámku ale pocházejí z doby husitských válek a zdejší sbírka patří k jedněm z nejkvalitnějších v Evropě.

"Vlastně i za života Auersperga, což je zajímavé, byla přístupná veřejnosti, protože on sám ji koncipuje tak, aby plnila naučný charakter. Takže když tady panstvo nebylo, tak sem mohly i školní výpravy nebo návštěvník přijet, kastelán ho provedl tou základní částí sbírky a mohl se na ni podívat."

Mezi zajímavosti sbírky patří například puška, která měří asi 2,5 metrů. Další kuriozitou na zámku je třeba roh mořského kytovce narvala či parohy prehistorického losa. Na hradě byly objeveny i nejstarší utajované prostory - udírna za 16. století ještě s původní klenbou. Celý zámek obklopuje anglický park, na jehož konci je starobylá myslivna a nedaleko ní obora s bílými jeleny, kteří jsou dnes pro turisty příjemným zpestřením prohlídky zámku. Zprávy o žlebské oboře se objevují už v 17. století, tehdy se o ní píše jako o tzv. Háji. Původně tu byla pouze srnčí zvěř. První bílý jelen se sem dostal z Žehušické obory a za 30 let se podařilo podařilo vytvořit kvalitní stádo 150 jelenů. V Česku jsou pouze tři chovy bílých jelenů a stará pověst vypráví, že tomu, kdo uvidí bílého jelena, se splní každé přání.

A přání přenést se do starých časů rytířů dnes plní turistům šermířské skupiny. O víkendech se zde odehrávají šarvátky podle skutečných příběhů. Umění ovládat zbraň se kdysi učilo už od útlého věku. Jak uvedl šermíř František Reichman, mladí pánové začínali fleretem.

"Tedy cvičnou zbraní, která měla na špičce kuličku nebo byla ztupená, to také proto, aby nezahynuli hned v ranném mládí. Později, když se už svou zbraň naučili ovládat, tak přešli k samotné praktické zbrani, což byl fleret nebo-li barokní kordík a s tou zbraní potom hájili svoji čest v soubojích a často umírali velice mladí."

To už dnešním šermířům na zámku nehrozí. A pokud návštěvníky omrzely souboje, mohou zvednout hlavu nad zámek Žleby a podívat se na ukázky dravých ptáků.

23-12-2005