Slavní majitelé zámku Březnice

16-11-2007

Zajímaví pánové obývali renesanční zámek Březnice nedaleko Příbrami. Najdeme mezi nimi slavný rod Buziců, kteří svůj původ odvozovali od Bivoje, Jiříka z Lokšan, který tu zbudoval unikátní knihovnu. Na zámku se konal i tajný sňatek, později tu býval pánem Přibík Jeníšek z Újezda, královský prokurátor v procesu se 27 českými pány.

Už ve 13. století tu vedla obchodní stezka, které se říkalo 'zlatá'. Kolem ní vzniklo městečko i ranně gotická tvrz. To bylo za prvních majitelů z rodu Buziců, kteří svůj původ odvozovali od bájného Bivoje a ve znaku měli kančí hlavu. Na tvrzi se střídali další majitelé, až přišli Lokšané z Lokšan a hrad přestavěli na renesanční zámek, říká kastelán Robert Barták, který otevírá dveře zámku.

Foto: CzechTourismFoto: CzechTourism "Vstoupili jsme do hodovního sálu. Je to nejreprezentativnější prostor březnického zámku, nacházející se v křídle, které bylo postaveno za Jiřího z Lokšan a jeho ženy Kateřiny v polovině 16. století. Prostor je historicky zajímavý také tím, že se zde pravděpodobně odehrál velmi významný sňatek českých dějin. Na Březnici zajížděl arcikníže Ferdinand Tyrolský, druhorozený syn českého krále Ferdinanda I.. Jezdil sem za svojí milou, později manželkou Filipinou Welserovou, která byla neteří Kateřiny z Lokšan."

Filipině bylo na 16. století už poměrně dost let - celých dvacet. Říká se, že za jediný rok dala košem dvaceti osmi nápadníkům, a to mezi nimi nechyběla hrabata, ani bohatí patricijové. Až do doby, než potkala Ferdinanda Tyrolského. Dá se říci, že to byla láska jako trám. Rodina Filipiny Welserové patřila k velmi bohatým, nebyla však urozená. Tajný sňatek se konal v noci, jen za přítomnosti několika přátel, žádná hudba, žádná hostina. Za pár minut už nic nepřipomínalo, co se tu odehrálo. Oba synové, kteří se manželům narodili, museli být "jako" položeni na práh a přijati jako nalezenci. Teprve po 20 letech se Ferdinand Tyrolský dočkal toho, že papež prohlásil manželství za legální.

Filipina Welserová, foto: Wikipedia Commons / PDFilipina Welserová, foto: Wikipedia Commons / PD Ale vydejme se do další komnaty. Vrzající schody nás dovedou mezi knihy.

"Nyní se nacházíme v takovém unikátním starobylém prostoru, kterým je Lokšanská knihovna. Je to nejstarší zámecká knihovna v Čechách, ve které se nachází renesanční trámový strop, bohatě zdobený květinovými a zvířecími festony, které přecházejí do malby stěn. Tato malba přechází do výzdoby renesančních skříní. Jedná se o původní skříně, ve kterých byla uložena cenná březnická knihovna, ve které se nacházelo zhruba 250 středověkých rukopisů a cenných prvotisků."

Právě za pánů z Lokšan byla fasáda zámku opatřena sgrafitovou omítkou s motivy psaníček, která patří k nejstarším a také k nejhezčím u nás. Po bitvě na Bílé hoře jim však byl majetek zkonfiskován a novým držitelem Březnice se stal v roce 1623 Přibík Jeníšek z Újezda. Tento katolický pán byl královským prokurátorem v procesu se 27 českými pány po bitvě na Bílé hoře a pak si na velkém obraze nechal namalovat výjev po výjevu události těch dnů.

Medaile manželů z Újezda k založení kostela v Březnici roku 1638, zdroj: Wikipedia Commons / PDMedaile manželů z Újezda k založení kostela v Březnici roku 1638, zdroj: Wikipedia Commons / PD "Za červeným stolem stojí právě Přibík Jeníšek z Újezda, který je tam zobrazen. Na pravém obrazu nahoře jsou ženy a matky odsouzených, které prosí o milost. Ta byla zamítnuta a odsouzení byli převezeni 21. června 1622 na Staroměstské náměstí k popravě. Ta je zachycena na prostředním velikém obraze. Nejpřísnější trest postihl Jana Jesenia, kterému byl před popravou vytržen jazyk a po vlastní popravě stětím bylo jeho tělo vyvezeno za brány města, rozčtvrceno a pohřbeno na neznámém místě."

Přibík Jeníšek zahájil další významnou etapu rozvoje březnického panství a města. Do města přivedl jezuity, kteří založili jezuitskou kolej a kostel sv. Ignáce a Františka Xaverského. Obě stavby i zámeckou kapli z let 1625 - 1632 projektovali italští architekti a stavitelé, Carlo a Martin Luragové. Kapli ozdobil nesmírně cenný obraz tzv. Černé Madony.

"Originál tohoto obrazu nechal namalovat český král Václav IV. roku 1396. Na obraze je nápis: jsem černá, ale krásná. V současné době je pro svoji významnost umístěn v Národní galerii v Praze v Jiřském klášteře. Na březnickém zámku se nyní nachází její kopie z roku 1945 od Bohuslava Slánského."

Náměstí v Březnici, vzadu kostel sv. Františka Xaverského a sv. Ignáce od Carla Luraga a Martina Luraga, foto: Wikipedia Commons / PDNáměstí v Březnici, vzadu kostel sv. Františka Xaverského a sv. Ignáce od Carla Luraga a Martina Luraga, foto: Wikipedia Commons / PD Mimochodem k Jeníškům z Újezda se na Březnici vztahuje i jedna legenda. Nad vchodem do kostela sv. Ignáce býval vymalován obraz šlechtického páru. Muž drží v jedné ruce listinu, a v druhé klíče. Naproti němu stojí manželka Ludmila a svírá růži. Říká se, že když Lokšané prchali po bělohorské bitvě ze země, zakopali pod růžovým keřem poklad. Nikdy se však na Březnici nevrátili a mezi lidem se začalo povídat, že Přibík ukrytý poklad našel a proto si mohl dovolit nákladně přestavět zámek a založit klášter a kostel. Když se po čase nad vchodem do kostela objevil obraz, na kterém paní Ludmila drží v ruce růži, již nikdo nepochyboval o tom, že byl poklad pod růžovým keřem objeven.

Po vymření Jeníšků z Újezda přešla Březnice na Krakovské z Kolowrat. Nejvýznamnější představitelé tohoto rodu byli velkými vlastenci v době českého národního obrození a známými mecenáši. Na Březnici upravili interiéry a zámek obohatili o cenné africké sbírky. Posledním majitelům, kterými byli Pálffyové, bylo sídlo zkonfiskováno po druhé světové válce.

16-11-2007