Romantický zámek Nebílovy

01-02-2008

Pár kilometrů jižně od Plzně, leží vesnice Nebílovy. Ročně ji však navštíví tisíce turistů a to hlavně díky nově opravenému zámečku, který je v Čechách zcela ojedinělým barokním komplexem. Ale měl smůlu. Skoro žádný z jeho majitelů tu nebydlel.

Zámeček se jmenuje Nebílovy, stejně jako obec. Na otázku, jak ke svému názvu přišla, existuje několik verzí. Jedna z nich říká, že pojmenování vzniklo z neúspěšného lovu - tedy ze slov "Nebyl lov". Asi nejpravděpodobnější teorií však je, že původ názvu obce je jménem tehdejšího majitele osady - Nebiela.

Zámek Nebílovy, foto: www.czechtourism.czZámek Nebílovy, foto: www.czechtourism.cz Majitelé panství se tu rychle střídali, až roku 1705 přišel zámožný generál Benátské republiky hrabě Adam Jindřich ze Steinau, který se rozhodl postavit nový reprezentativní barokní zámek.

"U nás v Čechách je to ojedinělý komplex dvou budov podkovovitého tvaru, které byly kdysi spojené arkádovými chodbami. S podobnými stavbami se můžeme setkat nejblíže až v Rakousku, "

Zámek Nebílovy, foto: www.czechtourism.czZámek Nebílovy, foto: www.czechtourism.cz uvedla průvodkyně Lucie Kuníková. Zámek pro hraběte stavěl plzeňský stavitel Jakub Auguston podle plánu dvorního vídeňského architekta Jana Lukáše Hildebrandta. Byla tu i zahrada s fontánou. Dostavby svého sídla se však pán ze Steinau nedožil a je pochován před oltářem nedalekého kostela na Prusinách. Nedokončený zámek pak jeho dcera prodala.

"Stavba zámku byla dokončena až za Černínů v roce 1719, ale pro statické poruchy nebyl nikdy zámek Černíny pořádně obýván. Prakticky chátral, dalo by se říct až do 80. let 18. století, kdy se o jeho další obnovu, pokoušel nejvyšší lovčí Království českého Jan Vojtěch Černín z Chudenic."

Foto: Zámek NebílovyFoto: Zámek Nebílovy Říká se, že jeden z Černínů nechal u kapličky nad obcí postavit trojičný sloup na památku svého zachránění, když se mu na cestě mezi Nebílovy a Předenicemi splašili koně. Bryčka byla neovladatelná, koně se však náhle zastavili tam, kde je dnes sloup a kaplička.

Po Černínech přišli Valdštejnové a k dovršení smůly pro zámek, ani oni na panství příliš nepobývali. Zřídili tu panský velkostatek, do zadního zámku nahnali dobytek a z horních pater zřídili sýpky. Nebílovy byly téměř po celé 19. století postihovány různými neštěstími - přišly požáry i několik povodní. V rámci pozemkové reformy ve 20. letech minulého století byl zámek Valdštejnům zabrán, ale chátral dál. V 50tých letech byl na něj dokonce vypsán demoliční výměr. Nakonec se ho podařilo památkářům zachránit a přední zámek dnes září novotou. Pojďme tedy dovnitř.

Foto: Zámek NebílovyFoto: Zámek Nebílovy "Vystoupali jsme do patra předního zámku, kde začínáme naši prohlídkovou trasu na arkádové lodžii. Máme tady krásný herbář. Je to soubor zhruba 200 grafických listů od holandského botanika grafika Abrahama Muntinga a řadí se k předním dílům konce 17. století."

Zámku Nebílovy se také říká květinový zámek. Květiny jsou totiž všude - na obrazech, rytinách, keramice, na potazích nábytku. A pochopitelně ve vázách. Květiny zdobí i vzácné benátské lustry.

Foto: Zámek NebílovyFoto: Zámek Nebílovy "V 18. století tuto výrobu převzali čeští skláři a začali s výrobou tohoto skla zejména v okolí Kamenického Šenova a Nového Boru. Nám se sem na zámek podařilo získat ojedinělý soubor těchto lustrů. Jedná se v podstatě o unikáty, protože tyto lustry se nikde nepoužívaly, našly se až v 90. letech na půdě při restituci v jedné sklárně, která patřila tehdejšímu významnému sklářskému rodu Palme."

Návštěvníci mají šanci nahlédnout i do zadního zámku, který je ještě v rekonstrukci. Místnosti jsou tu ve stavu, v jakém je tu zemědělské družstvo v 50. letech opustilo. Jak uvedla průvodkyně Lucie Kuníková, postupně se však daří opravovat jednotlivé pokoje - už je hotová jídelna, zelený salon.

Foto: Zámek NebílovyFoto: Zámek Nebílovy "A teď jsme vstoupili do velkého tanečního slavnostního sálu, který vymaloval v 80. letech 18. století Antonín Tuvora. Dnes tu můžeme vidět polovinu malby. Vidíme kmeny stromů, ty samozřejmě pokračovaly na klenbu, kde byly jejich koruny. Antonín Tuvora tady chtěl vytvořit takovou iluzi pozemského ráje. Mezi korunami prolétávali ptáčkové a každý ptáček držel v zobáčku jednu lucernu, které tady visely místo těchto novodobých lustrů."

Malba je dnes pouze na stěnách. Ze stropu ji bylo potřeba sejmout a je rozřezána asi na 600 dílů. Měla by se však díky restaurátorům na strop opět vrátit. Malba v Nebílovech je největším dílem Antonína Tuvory. Interiéry zámku dnes navozují atmosféru, jaká tu byla v době bydlení šlechty v 18. a 19. století. Mimořádný rozvoj zažívá i obec - díky blízkosti Plzně je tu velký zájem o bydlení a stala se i regionálním vítězem v soutěži Vesnice roku 1998.

01-02-2008