Předmostí - naleziště lovců mamutů

Dnes se vydáme proti proudu času až do doby lovců mamutů. Jejich pohřebiště se nachází v Předmostí u Přerova a my zamíříme trochu netypicky do školy. V jejím suterénu si totiž děti a učitelé zbudovali malé muzeum pravěku. Jeho součástí je i kopie slavné Předmostecké venuše. Více Zdeňka Kuchyňová.

Umíte si představit, že máte na své zahradě paleolitické naleziště? Tak přesně tohle se v Předmostí u Přerova stalo manželům Chromečkovým v domku číslo 27. Nálezy potvrdily, že v Předmostí bylo objeveno rozsáhlé pohřebiště lovců mamutů. Vydejme se tedy na dalekou cestu časem a přenesme se do období před 25 tisíci lety, kdy táhla Moravskou branou stáda mamutů.

Nálezy kostí se objevily v lokalitě Předmostí už ve druhé polovině 16. století. Velké množství se jich tu nacházelo ve 20. a 30. letech minulého století, uvádí ředitel školy Vladimír Peška.

"Nejprve se usuzovalo, jestli jsou to jenom hřbitovy pro mamuty nebo jestli tu skutečně byla loviště, takže ty teorie se různí. Ale co je fakt, že se tady nacházely kosti mamutů, především klů. A bylo jich tolik, že podle starých písemných záznamů to byly dokonce vagóny a vagóny kostí, které se odtud odvážely a zpracovávaly. Mlely se a používaly se jako hnojivo. Naleziště se při těžbě hlíny dost zničilo, proto v současné době už se nacházejí jenom zbytky. Největším objevem byl společný hrob 19 lidí z tohoto období zhruba 25 tisíci lety."

Vladimír PeškaVladimír Peška Hrob objevil archeolog Karel Jaroslav Maška v roce 1894. Odborníci zjistili, že jde o samostatný vývojový druh člověka, který dostal označení Homo Predmostensis. V průzkumu pak pokračoval Antonín Telička a Karel Absolon, který se stal průkopníkem stylu muzejních expozic. Na jeho gigantickou rekonstrukci mamuta a srstnatého nosorožce tehdy finančne přispěl i Tomáš Baťa. Výzkumy v současné době ještě probíhají, ale nálezy už nejsou tak bohaté, jako za první republiky. Předmostí se řadí spolu s Dolními Věstonicemi k nejvýznamnějším archeologickým nalezištím nejen u nás, ale v Evropě vůbec. Věstonice měly však větší štěstí v tom, že byly prozkoumány později a pečlivěji. Zato Předmostí je téměř zničeno ať už těžbou spraše na výrobu cihel či zástavbou.

Zdejší krajina byla ideálním místem pro pozorování tahu zvířat i pro život. Naleziště dokládají, že Morava byla ve své době středem kontinentu, a že mamuti a lidé před 25 tisíci lety žili vedle sebe a člověk zřejmě mamuty lovil.

Předmostecká venušePředmostecká venuše "Dnes se neví, jakým způsobem se mamuti lovili. Původní představa byla, že se vykopala jáma, mamuti do ní napadali a oni je tam pak nějakým způsobem utloukli. Současný názor je takový, že způsob lovu byl trochu jiný, ale nikdo neřekne, že to tak stoprocentně bylo. Stáda mamutů tady táhla, vždycky byl zřejmě nějaký slabší kus odehnán a člověk ho v podstatě ubil. Mamut byl v tehdejší době, dalo by se říct, základním zdrojem jednak obživy těch lidí, jednak materiálu pro oblečení a pro stavbu příbytků."

Lokalitou dnes vede naučná ztezka, která končí u zdejší školy. Díky úsilí občanského sdružení Predmostencis vzniká i skanzen pravěku, kde je nově instalovaná betonová socha mláděte mamuta. A malé muzeum pravěku je i v přerovské škole, říká její ředitel Vladimír Peška.

"Jeden z předchozích pánů ředitelů tady měl sbírku, ta po něm zůstala a my v tom pokračujeme. Teď jsme tady utvořily pomocí učitelů a žáků vitríny a v nich jsou základní ukázky toho, co se v Předmostí našlo. Jsou tady ukázky klu, prstních kůstech z nohy mamuta, je tady kopie slavné Předmostecké venuše, což je slavná rytina ženy. Ne taková, jak známe Věstonickou venuši s těmi kyprými tvary. Toto je geometrický tvar. Pak tu máme různé pazourky nebo nářadí, kterým tito pravěcí lidé lovili a zpracovávali ulovenou zvěř."

U ohně tu sedí pravěký lovec, kterému by v budoucnu měla ve stanu přibýt i partnerka a dítě. Období pravěku patří na školách k nejoblíbenějším a stejně je tomu i v Přerově, kde místní žáci dělají ve svém malém muzeu i průvodce. Možná láká právě tajemnost tohoto období, k jehož propagaci přispěly i obrazy pravěkých lovců a zvířat od Zdeňka Buriana. Většina z nás zapomněla informace z učebnic, ale při slově pravěk se před očima objeví právě Burianovy obrazy.

"Já se přiznám, že se mi ty obrazy velice líbí, ale názor, který jsem slyšel v poslední době od odborníků, je, že to tak asi úplně nebylo. Kdo nás teď rozsoudí? Jestli se dá z těch pozůstatků, které z té doby zbyly, rekontruovat dobu jaká skutečně byla. Myslím si, že díky panu Burianovi se zájem o pravěk hodně povznesl a dodnes trvá."

Jak dodal Vladimír Peška, v Přerově nově vznikl i Památník lovců mamutů. A to na základě vykopávek, které prováděl archeologický ústav z Brna společně se studenty z Cambridge. U hřbitovní zdi odkryli poslední zbytky, co po pravěkém člověku v Předmostí zůstaly.

"Liší se to od ostatních památníků,. Vše, co se nalezlo, zůstalo zase na zemi ležet. Artefakty nebyly vyzvednuty, vyčištěny, dány do muzea, jak bývá zvykem, ale zůstaly na místě. Je to skleněná stavba, kde je možné se podívat, jak v tam v jednotlivých vrstvách kosterní pozůstatky byly uloženo po dobu těch mnoha tisíc let."