Pohádkový zámek Nové Hrady nabízí unikátní muzeum cyklistiky

23-11-2012

"Malý Schönbrunn" nebo "České Versailles", tak bývá nazýván rokokový zámek Nové Hrady. V roce 1997 ho koupili Petr a Magda Kučerovi z Prahy, a od té doby prochází celý zámecký areál rozsáhlou rekonstrukcí. Nově tu najdete unikátní muzeum cyklistiky, muzeum klobouků, sbírku nábytku a labyrint.

Nové Hrady, foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7Nové Hrady, foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7 Rokokový zámeček Nové Hrady nedaleko Litomyšle jsem poprvé navštívila v roce 2001, kdy se slavnostně otevíral. Zámek měl nově opravenou fasádu a vznikaly zahrady. Uběhlo jedenáct let a já jsem se znovu ocitla u jeho brány, podívat se, jak rekonstrukce pokračuje. Majitelům zámku se podařil husarský kousek. Do zámeckých komnat nás vede Petr Kučera, který má k tomuto kraji vztah. Pocházeli odsud jeho předkové, kteří po celé pokolení působili na tomto panství jako hajní. A trošku v jejich stopách jde i on. U zámku je totiž obora, kde se prohání jeleni a daňci, na 800 zvířat. Když zámek kupovali byl bohužel dobytek i na zámku, kde ho měl státní statek.

"Opravovalo se všechno. Udělali jsme to velice rychle a od té doby se postupuje do okolí. Snažíme se i dát dohromady i zbývající nemovitosti a vtisknout jim smysl. Provozujeme restauraci s vinárnou, cukrárnu s galerií, máme tady expozici nábytku ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým muzeum z Prahy od baroka až do secese. Upravili jsme barokní sýpku, kde dnes máme třetí největší evropské muzeum cyklistiky. Máme i původní výrobu, zemědělství, i když netradiční. Chováme jelení a dančí zvěř. Máme největší společné stádo v republice."

Zámecká zahrada, foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7Zámecká zahrada, foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7 Nové Hrady vybudoval na konci 18. století hrabě Jean-Antoin Harbuval de Chamaré ve stylu francouzských letních sídel. Proto se o tomto venkovském zámečku mluví jako o českém Versailles. Když se Slezsko stalo protestantské, tak rod Chamaré jako katolická šlechta přišel do Čech. Tady si koupili potštejnské panství a v roce 1750 i panství novohradské. Po roce 1989 byl zámek vrácen v restituci vnukům původního majitele - textilního továrníka Josefa Bartoně, bratrům Čerychovým, kteří jej nabídli k prodeji.

"Když jsme zámek na konci 90. koupili od restituentů Bartoňů z Dobenína, tak byl zchátralý, ale měli jsme k dispozici kvalitní dokumentaci a mohli jsme tomu dát původní podobu, včetně barevnosti těch fasád,"

uvedl Petr Kučera. Na předním nádvoří byla vybudována rokoková zahrada s fontánami, rekonstrukcí prošel barokní špýchar. Zámek slouží pro bydlení i v 21. století. Když jsem procházela komnatami, musela jsem myslet na původního stavitele hraběte Chamaré, který byl známým hledačem pokladů. Kvůli tomu ostatně rozkopal i svůj Potštejn. Zda poklad našel, či nikoliv, to se neví. Jisté však je, že malý poklad zanechal Bartoňům z Dobenína. Ti zámek koupili ve 30. letech ve špatném stavu a přikročili k jeho generální opravě. V kapli našli latinsky psanou cedulku, že se na tomto objektu nachází poklad.

"Tam, kde je dnes recepce, byl zazděný výklenek a v tom našli poklad. Máme kamennou mísu a do níž dal hrabě Chamaré mince od svatováclavských grošů až po josefínské tolary na konci 18. století. Našli to Bartoňové, vím to od vnuků. Jeden z nich, pan Čerych nedávno zemřel a říkal, že jim to ukazoval dědeček. Takže spojení Chamaré a poklad je reálné, není to jen fikce."

Interiér zámku, foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7Interiér zámku, foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7 Na zámku je vystaven zajímavý cyklus obrazů z Královéhradeckého biskupství. Jak uvedl Petr Kučera, církev má velký depozitář, ale nejsou peníze na opravy. Proto se s biskupstvím dohodl, že část obrazů na vlastní náklady zrestauruje a představí veřejnosti. Na zámku je také sbírka nábytku.

"Naše je asi třetina nábytku, dvě třetiny jsou státní. Nábytek jsme se ženou sbírali, ale takto velkou kolekci bychom dohromady nedali. Paní Bartoňová nakupovala po aukcích za účasti kunshistoriků velice kvalitní mobiliář, ale restituenti si ho odvezli a rozprodali."

V nově opraveném několikapatrovém špýcharu vzniklo Muzeum cyklistiky. Je to jediné místo v Čechách, kde můžete vidět pohromadě na 300 kol a zároveň kuriozit z oblasti cyklistiky. Pocházejí z obrovské soukromé sbírky českého sběratele - velocipedisty Jiřího Uhlíře. Je tu řada unikátů, třeba přepravní koš na kolo. Takové jsou zřejmě v celé Evropě jen tři. Nejstarším autentickým exponátem je vysoké kolo z roku 1885. Najdete tady i unikátní doplňky jako původní cyklomapy, karbidové a petrolejové lampy, jsou tu i ceny z prvních závodů. Zjistíte, jak vypadala dílna i prodejní prostor z 30. let. Druhé patro špýcharu je věnováno cyklistickým závodům.

Foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7Foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7 "Je to výběr, protože ta sbírka je obrovská, ale je tady to nejlepší a vše, co má příběh. Je tu kolo Jirky Dalera, olympijského vítěze, Miloše Fišery, Peričovi kola. Antonín Perič byl vůbec nejlepší výrobce, který se u nás narodil. Je tu kolo Honzy Veselého, legendy a vítěze Závodu míru. Majitel dalšího kola pan Praveček mi volal a říkal: pane Kučera, mám doma bouraný tandem pro Tokio. Mám ho někde na půdě. Dal jsem ho tam, protože závodník Staněk se na něm tak potloukl, že už nemohl jezdit, tak už jsem to kolo nechtěl vidět. Řekl, že ho dá dohromady a přiveze ho. Dohodli jsme se, že kolo nechá ve stavu v jakém je, protože i to k cyklistice patří."

Nechybí tu ani výsek závodního oválu pro dráhovou cyklistiku a expozice věnovaná kolové s originálními koly a dresy bratrů Pospíšilových. Současnost je pak zastoupena "filmovými koly", neboť sbírka je hojně využívána našimi i zahraničními filmaři. Je tu třeba Gabčíkovo kolo, které hrálo ve filmu Protektor nebo kolo na kterém jezdil Zdeněk Svěrák ve filmu Vratné lahve. V nejvyšším patře špýcharu, ale i v zahradě před ním najdete divadlo. Především dámy se při odchodu z areálu zámku zastaví v oranžérii, kde je novinka, expozice anglických klobouků. Sbírku shromáždila snacha pana Kučery. Inspirovala ji k tomu svatba u kamarádky v Anglii.

"Přijela nadšená a říkala: to byla klobouková svatba, klobouky dovezu. Ukázalo se, že to není vůbec jednoduché, protože Angličané nechtějí prodávat klobouky mimo Anglii, tak řekla kamarádce a dávala to přes zimu dohromady. Dražila a svážela to k ní a pak jsme to přepravili."

Foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7Foto: Zdeňka Kuchyňová / Archiv ČRo 7 Před muzeum klobouků pak můžete bloudit novým labyrintem. Kučerovi se snaží společně se svými dětmi čerpat informace v cizině, zejména v Anglii a ve Francii. Do budoucna chtějí vytvořit vodní zahrady a zaměřit se na exteriéry zámku. Právě zahrady jsou na rozdíl od stálé expozice místem, které vypadá jinak v každou roční dobu. Zámek má 28 místností a už osm let si na sebe dokáže vydělat.

"Evropské peníze jsou pro soukromníka nejdražší na trhu. Pro nás jsou tak drahé, že bych je nikdy nevzal. A stát nemá peníze, aby mohl soukromníkům významně přispívat. Snažíme se to financovat z rodinných rozpočtů. Máme podnikání ještě v Praze, odkud jsme se přistěhovali a snažíme se, aby si ty objekty na sebe dokázaly vydělat,"

uvedl Petr Kučera, když se s námi loučil u zámecké brány. Nedaleko zámku pak najdete chráněný přírodní útvar Toulcovy maštale, tvořený pískovci prapodivných tvarů. Nové Hrady nejsou v České republice jediné. Zámek Kučerových leží na Pardubicku, další Nové Hrady jsou na jižním okraji Česka asi pět kilometrů od hranic s Rakouskem. A tady se na skalním ostrohu vypíná středověký hrad ze 13. století.

23-11-2012