Pernštejn

22-04-2005

Nedaleko Žďáru nad Sázavou se tyčí mohutný hrad Pernštejn, který se řadí mezi historické skvosty. Ačkoliv jeho základy sahají až do 13. století patří mezi nejzachovalejší hradní stavby u nás zejména proto, že nebyl nikdy dobyt. Minulý týden ho bohužel stihl požár, který zničil depozitář. Za historií i současností hradu se vypravila Zdeňka Kuchyňová.

Vypráví se, že v kraji, kde později vyrostl mohutný Pernštejn, žil uhlíř Věňava. Než obešel všechny milíře, kde pálil uhlí, našel svůj domek vždycky ve velkém nepořádku. Proto ho zajímalo, kdo tam chodí. Jak uvedl průvodce Jaroslav Kinc, zjistil, že je to velký černý zubr.

"Podle pověsti spletl mladý strom v houžev, tu provlékl zubrovi do nozder a za tu houžev ho přivlekl před krále. Král se ptal, co za tento hrdinský čin chce. Uhlíř chtěl jenom svobodně pálit uhlí v těchto lesích, což mu král samozřejmě rád umožnil a Věňava od samé radosti jediným máchnutím meče zubrovi hlavu uťal. To krále nadchlo ještě víc a Věňavovi poručil de facto zkolonizovat toto území a dát si do erbu zubří hlavu s hužví v nozdrách. Ta Pernštejnská zubří hlava bývá znázorňovaná nejčastěji na stříbrném nebo zlatém štítě."

Hrad Pernštejn, foto: CzechTourismHrad Pernštejn, foto: CzechTourism První historická zmínka o hradu je z roku 1285. Založili ho páni z Medlova, ti později přijali jméno hradu a do historie už vstupují jako páni z Pernštejna.

"Pernštejn je vlastně zkomolenina německého Bärenstein, což je v překladu medvědí kámen nebo medvědí skála."

Dokonce i blízká vesnička se jmenuje Nedvědice. Během 14. a 15. století sílily moc a majetek Pernštejnů a s tím sílil i jejich hrad. Například Vilém z Pernštejna zastával dokonce úřad nejvyššího hofmistra země.

"Bohužel se toho o Pernštejnech ve srovnání s jinými rody poměrně málo ví. Nebylo toho o nich mnoho publikováno, ale za Viléma II. byli Pernštejnové možná i bohatší než třeba páni z Rožmberka."

Hrad Pernštejn, foto: Josef Šmejkal / ČRoHrad Pernštejn, foto: Josef Šmejkal / ČRo Jak už to tak bývá, když předkové majetek shromažďují, potomci ho užívají. Jako například Vratislav z Pernštejna, který byl vyslancem u španělského dvora. Po návratu do vlasti si svá sídla nákladně vybavoval podle zahraničního vzoru. Měl vytříbený vkus, ale moc se nevyznal v počtech, a tak se nastřádané bohatství rychle rozkutálelo. V roce 1596 musel prodat i hrad Pernštejn. Majitelé se zde pak rychle měnili a těmi posledními se stali Mitrovští, kterým hrad zůstal až do roku 1945. Zabránili romantizujícím úpravám a tak i díky nim dnes můžeme obdivovat původní goticko - renesanční podobu hradu Pernštejn. Jeho jednotlivé stavby spojují dřevěné uzavřené lávky a na zdech je krajkoví balkonků a arkýřů. Právě na architekturu hradu, který patří k nejkrásnějším ve střední Evropě, je zaměřen i jeden z prohlídkových okruhů. Architektonicky zajímavý je i sál spiklenců, který má tři různá okna. Traduje se, že se tady měli scházet spiklenci proti králi a císaři Ferdinandu II. Habsburskému a při nočních schůzkách to vypadalo, že se svítí ve třech malých místnostech a nikoliv ve velkém sále.

Hrad Pernštejn, foto: Ivan Holas / ČRoHrad Pernštejn, foto: Ivan Holas / ČRo Málokdo z návštěvníků, kterých sem za rok zavítá asi 80 tisíc, by dnes poznal, že tu minulý týden zuřil požár. Ten zničil bývalou sýpku, ve které byl depozitář. Vše je už uklizené a řádění ohně připomínají jen ohořelé trámy a budova bez střechy. Samotný hrad však zasažen nebyl. Jak uvedla Eva Dvořáková z Památkového ústavu, během prvních okamžiků požáru se kastelán, jeho manželka a další zaměstnanci hradu snažili zachránit většinu obsahu depozitáře.

"Nejvzácnější předměty, to jest zejména cínové nádobí, církevní textilie a ty nejcennější grafiky se podařilo zachránit a vynést díky tomu, že paní kastelánka to velmi dobře znala."

Jak se zachovali místní lidé, když hrad hořel?

"Ta vlna solidarity byla velmi silná a ani se netušilo, že lidé tak přirostli k hradu. Ozývali se nejenom místní lidé, ale lidé ze širokého okolí, solidárně i z jiných objektů, jak moravských tak českých. Ale bylo potřeba jednat velmi racionálně. To znamená hasiči hlídali požářiště a pouštěli sem opravdu jenom velmi selektivně ty lidi, kteří mohli být nějakým způsobem užiteční. Největší díl práce potom padl na zaměstnance objektu. Ti dělali i vyklizovací práce. Je trošku smutné, že až tato skutečnost řadu lidí seznámila s tím, že takovýto krásný a velmi cenný hrad se tady nachází. Předpokládáme, že se přijde řada lidí poprvé na hrad podívat, ale že přijdou i ti, kteří sem chodí pravidelně, mají hrad rádi a budou chtít vidět, co se tady stalo."

Hrad Pernštejn po požáru, foto: ČTKHrad Pernštejn po požáru, foto: ČTK Požár Pernštejna vyvolal obrovskou vlnu solidarity. Finanční pomoc nabídl Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. Sbírku připravuje Česká televize. Na opravy má přispět i dosud nevybírané vstupné do areálu hradu a pamětní pohlednice s vyhořelou částí střechy. Na obnovu hradu půjde i výtěžek z dražby předmětů spojených s filmy, který se tu natáčely. Byla to například pohádka Jak se budí princezny či Sůl nad zlato. Oheň strávil podle odhadu kastelána bezmála 400 obrazů, 250 kusů nábytku a desítky drobnějších předmětů. Dvě tisícovky předmětů se podařilo zachránit.

Hrad Pernštejn, foto: Petr Bačík / ČRoHrad Pernštejn, foto: Petr Bačík / ČRo V souvislosti s požárem hradu si mnozí vzpoměli na starou legendu o tisu, který stojí nedaleko. Jak uvedl Jaroslav Kinc, podle legendy je s hradem svázán už od doby jeho stavby.

"Prý kolem staveniště procházel poutník, který se vracel ze svaté války a nemyslel si, že Pernštejn může být na skále vystavěn. Prohlásil, že dřív se jeho tisová větev, o kterou se opíral, zazelená, než tady vyroste hrad. Samozřejmě hrad byl dostavěn, tisová hůl se zazelenala a od té doby se tvrdí, že Pernštejn a tis jsou svým osudem provázaní, takže v případě, že se stane něco s hradním palácem, tak se stane i něco s tisem a opačně."

A právě tuto zimu se ulomila tisu jedna větev. Je to sice jenom legenda, ale kdo ví.

22-04-2005