Největší Český národní hřbitov je v Chicagu

23-11-2019

Nerad, Smrž, Matoušek…. Při procházce Národním hřbitovem v Chicagu najdete tolik českých jmen jako v pražském telefonním seznamu. Nejznámější osobností, která tu našla poslední místo odpočinku, je starosta Chicaga Antonín Čermák, se kterým se přišly rozloučit davy lidí včetně prezidenta Roosevelta. Do Sametové revoluce tu byla pochovaná i Alice Masaryková.

Český národní hřbitov v Chicagu, foto: Klára StejskalováČeský národní hřbitov v Chicagu, foto: Klára Stejskalová

Chuck Michalek v rozhovoru s Klárou Stejskalovou, foto: archiv Kláry StejskalovéChuck Michalek v rozhovoru s Klárou Stejskalovou, foto: archiv Kláry Stejskalové Český národní hřbitov je klidné tiché místo. Mezi náhrobky rozesetých po rozlehlé zelené pláni je možné zahlédnout jeleny, mývaly, skunky. Zvláštní atmosféru umocňuje prozpěvování hejna ptáčků. Často tu pobývá Chuck Michalek. Nejen proto, že tu leží generace jeho předků. Snaží se o to, aby jejich odkaz zůstal v úctě zachovaný i pro další generaci, aby hřbitov byl dál jedním z míst setkání stále početné české komunity v Chicagu.

„Když jsem byl malý kluk, chodívali jsme v neděli s rodiči k dědovi a babičce na knedl-vepřo-zelo. Po obědě babička vždy řekla: „Co bychom měli dělat? Pojďme na hřbitov.“ Pro mne a mé bratry to nebylo nic lákavého, ale postupem času se můj vztah k tomuto místu změnil. Setkávaly se tu rodiny, pořádaly se tu dokonce pikniky. Jsou tu pohřbeni politici, bankéři, lékaři, právníci. Můj otec, který byl sládkem v Atlas Prager Brewing Company, v pivovaru, který založil Čech Vopicka. Ale jsou tu zastoupeni dělníci zedníci, instalatéři. Prostě lidé, kteří pomohli vybudovat Chicago, v době, kdy byla česká komunita jednou z nejsilnějších ve městě.“

Nejvíce návštěvníků míří k hrobce Antonína Čermáka

Hrobka bývalého chicagského starosty Cermaka, foto: Klára StejskalováHrobka bývalého chicagského starosty Cermaka, foto: Klára Stejskalová Chuck Michalek pomáhá na místě odpočinku mnoha generací českých migrantů jako dobrovolník už mnoho let. Pyšně mi ukazuje smuteční síň, kolumbárium a samozřejmě hrobku někdejšího starosty Chicaga Antonina Cermaka. Na tzv. Memorial day mu přišly vzdát hold tisíce lidí včetně prezidenta Roosevelta s manželkou. Lidé ze starostova rodného Kladna dodnes posílají květiny a přispívají na péči o památník.

Během let tu bylo vybudovaných několik větších památníků, mimo jiné na Čechoameričany padlé v Americké občanské válce, ve Španělsko-americké válce i v obou světových válkách, které byly zbudovány v letech 1889, 1926, a 1952. Na hřbitově jsou také dvě sochy (Poutník a Matka) od Albína Poláška, který vedl sochařské oddělení světoznámého Chicagského uměleckého institutu. Od roku 2009 má hřbitov zvláštní kolumbárium pro fanoušky baseballového klubu Chicago Cubs.

Památník obětem potopení parníku Eastland

Pomník obětem potopení parníku Eastland, foto: Klára StejskalováPomník obětem potopení parníku Eastland, foto: Klára Stejskalová V roce 2015 ke zmíněným památníkům přibyl pomník obětem potopení parníku Eastland. Na jeho vybudování k 100. výročí tragédie má neocenitelnou zásluhu právě Chuck Michalek.

„Všichni si pamatují Titanic, ale na Eastland zapomínají. Přitom tehdy zahynulo 884 lidí, z toho bylo 221 našich krajanů. K potopení lodi nedošlo uprostřed oceánu nebo jezera, ale přímo v centru Chicaga mezi ulicemi Lasalle a Clark“, líčí mi podrobnosti neštěstí Chuck Michalek. Zaměstnanci Western Electric Company se přitom na 24. červenec 1915 dlouho těšili. Společnost pro ně připravila výlet na Michiganské jezero. Přetížený výletní parník Eastland se ještě před vyplutím převrátil do řeky. V úzkém přeplněném prostoru se odehrálo drama s tragickým dopadem především pro početnou přistěhovaleckou obec z Česka a Moravy. „Ve vodách Chicago River přišla o život celá sedmičlenná rodiny dílovedoucího Šindeláře, o život přišel osmnáctiletý Ervin Nádeník a jeho snoubenka Anna Řebounová. Manžel utopené Františky Salákové se nedokázal se smrtí milované ženy vyrovnat a po týdnu si pustil plyn“, připomíná Chuck jen pár pohnutých osudů z početného seznamu českých jmen.

Masarykovo mauzoleum, foto: Klára StejskalováMasarykovo mauzoleum, foto: Klára Stejskalová Od památníku obětem z Eastlandu podle návrhu českého umělce Lubomíra Dostála míříme k Masarykovu memoriálu. Do pádu komunistického režimu, než byly její ostatky převezeny do Lán, tu byla pohřbená dcera prezidenta Masaryka Alice. Memoriál na její památku na hřbitově zůstává.

Chuck Michalek je na svůj hřbitov patřičně hrdý. Těší ho, že sem v posledních letech stále častěji přijíždějí i návštěvníci z Čech, a to nejen aby pátrali po svých příbuzných. Na druhou stranu ho trápí, že dnešní mladí se už tak nadšeně do krajanských organizací včetně Přátel Českého národního hřbitova nehrnou.

„Tady to nefungovalo jako váš typický hřbitov. Lidé se tu scházeli, mívali jsme tu velké oslavy, dokonce i v krojích, kterých se účastnily tisíce lidí. Dnes je to bohužel takové poklidné místo, protože už ho tolik lidí nenavštěvuje“, říká s lítostí Chuck Michalek, muž, který už mluví pouze anglicky, ale srdcem je stále pevně připoutaný k českým kořenům svých předků.

Český národní hřbitov byl založený v roce 1877. Je unikátní svou plochou i počtem přibližně 150 000 náhrobků. Za myšlenkou vybudovat si vlastní hřbitov stálo odmítnutí katolického kněze pohřbít mladou Češku Marii Šilhánkovou, údajně proto, že se před smrtí nevyzpovídala. Čechoslováci, kteří odešli z Rakouska-Uherska do USA za svobodou, chtěli mít hřbitov, kde by byli pohřbeni všichni krajané bez ohledu na vyznání. Proto tu i dnes najdete náhrobky lidí nejrůznější víry. Za hlavního zakladatele Českého národního hřbitova je považovaný František Boleslav Zdrůbek, editor nejstaršího českého deníku Svornost vycházejícího v Chicagu a lídr spolku „Svobodna Obec“.

23-11-2019