Našel hrabě Chamaré na Potštejně poklad?

03-02-2012

Městečko Potštejn na Orlicku proslulo pověstí o pohádkovém pokladu. Hromady zlata a drahého kamení jsou prý ukryté v podzemí zříceniny kdysi majestátního hradu. Pokoušel se ho najít i hrabě Chamaré, který později sídlil v Potštejně na zámku. Ten má nyní nové majitele, kteří se snaží vzkřísit jeho slavnou historii.

Foto: autorkaFoto: autorka Poklad na hradě Potštejn údajně schoval ve 14. století odbojný rytíř Mikuláš. Od 18. století hradu směle konkuruje barokní zámek, na kterém žil i rod Chamaré. Ten sem přivezl výrobu plátna, které se vyváželo do celého světa. Rod Chamaré tu žil sto let, asi čtyři generace. Mezi nimi byl i slavný hledač pokladů hrabě Jan Antonín Chamaré. Ten se nechal inspirovat kamenem s tajemným latinským nápisem, vsazeným do nároží hradního paláce. Na kameni se prý píše: Bůh nechť zastraší nepřátele. Chamaré si v 18. století nápis špatně vyložil a četl: Dbej znamení, láska vyhladí nepřátele. Citát si objasnil po svém a začal hledat ukrytý poklad. V útrobách hradu prý kopali dělníci pětatřicet let. V potštejnském zámku je dnes rodinný portrét hraběte Chamaré, ukázala na obraz Kateřina Skalická:

"To je ten známý hledač pokladů Antonín Chamaré, to je ten z Jiráskova Pokladu. Svůj život zasvětil hledání pokladu, který je někde na hradě zakopán. Náš táta si myslí, že poklad hrabě našel. Investoval do hledání všechny své majetky, a pak najednou si postavil zámek v Nových Hradech. Takže táta říká, že ho našel, ostatní, že ne. Zámek v Nových Hradech postavil pro svého nejstaršího syna."

Foto: autorkaFoto: autorka Rodina Kateřiny Skalické zámek v Potštejně koupila v roce 2004 a to značně zchátralý. Po válce tu bylo školící středisko ROH a po listopadu 1989 se tu vystřídalo osm majitelů. Dali zámek do zástavy bance, pokáceli staleté stromy v parku. Nakonec v zámku zbyly jen tři lustry. Jak dodala Kateřina Skalická, zámek nyní postupně rekonstruují a připomínají slavné rody, které tu žily. Sehnali i originální kusy nábytku, třeba sedačku.

"Zbyla v depozitáři, nikdo ji nechtěl. Nám připadá nádherná, protože je původní, opravdu odsud. Na ní sedával hrabě Chamaré. My se snažíme zachovat autenticitu. Proto jsme ji ani nepotáhli. Je to odrbané, roztrhané, ale pro nás krásné."

Rod Chamaré vlastnil potštejnské panství sto let. Dalších stovku roků tu strávili Dobřenští z Dobřenic. V roce 1945 byl zámek na základě dekretů prezidenta Beneše zestátněn. I když byl František Jindřich zapálený vlastenec, rodina se přihlásila k maďarské národnosti. Na zámku je jeho portrét.

Foto: autorkaFoto: autorka "Měl přezdívku Toši a byl to takový bohém. Jezdil tu v kabrioletu, měl šátek na krku a miloval dámy, doutníky a víno. S tím souvisí i místnost, která je tady za dvířky. Takový 'šmajchlkabinet'. Je to pozůstatek tvrze, na které byl zámek postaven a Toši tady měl cedulku: kdo sem vstupuje, něco riskuje. My jsme přišli nato, že tady byl ten 'šmajchlkabinet', když jsme otevírali zámek a přišly sem paní z domova důchodců a jedna říká: já jsem sem chodila a druhá se přidala, že taky. A ženské, co tady sloužily, se víceméně shodly na tom, že to tady bylo veselé. Na zámku se také poprvé žení, potom se ženil ještě třikrát a to stihnul vše do 38 let, kdy zemřel při automobilových závodech. Tady na fotografii si právě bere Žinildu Kinskou, a zde porodila svého prvního syna Václava. Václav se narodil ještě tady na zámku, Harry v Praze a odsud jeli pryč. Ta paní Kinská nám řekla, jak ty místnosti vypadaly, kde byla jídelna a kde panská pracovna. Snažili jsem se to upravit tak, jak to měli oni."

Syn paní Kinské Václav zemřel v roce 2003 a o čtyři roky později se na Potštejně konala zádušní mše. Tehdy byli pozváni i Dobřenští z Kanady a šlechta z okolí. Do zámku se také postupně vrací nábytek. Nabízejí ho i lidé z okolí. Jak dodala Kateřina Skalická, mohou se tak otevírat další místnosti, které se postupně restaurují, jako například ložnice.

Kateřina Skalická, foto: autorkaKateřina Skalická, foto: autorka "Představte si, že to malovala osmdesátiletá paní, plus ještě další dvě místnosti. Přiběhla a řekl: ano, v pohodě, uděláme to. Vyběhla na štafle a za dva dny to měla hotové a to bez jakékoliv šablony. Toto je ložnice hraběnky, maminky Tošiho. Dochovaly se její šaty. Třeba její jezdecký úbor. Je to trošku malé, že. Ona měřila asi 147 centimetrů a vážila kolem 40 kilogramů."

Jak dodala Kateřina Skalická, plány na obnovu zámku jsou veliké, co však chybí, jsou peníze. Do budoucna by tu rádi udělali muzeum krajky a plátna. Na zámku už nyní můžete přespat v útulných pokojíčcích. V sezóně se tu dělají i hrané prohlídky.

"Lidi už vůbec nechtějí normální prohlídky, na tu jsou dva tři lidi. Ale když děláme hranou prohlídku, zážitkové prohlídky nebo noční prohlídky, na to jdou davy. Chci nabízet kvalitní služby. Mám tady třeba 22 herců, kteří opravdu hrají, a to ještě přebíháme z místnosti do místnosti a máme každý dvojroli. To jsou moji studenti, jsou víceméně z okolí. Já už když dělám výběrové řízení, tak mám i v dotazníku otázku: hrál jste někdy v nějakém spolku nebo budete ochotni hrát. Teď jsem měli třeba Halloweenské krveprolití v Potštejně. Rodiče byli vysloveně proti, ale kdyby jste viděli, jaký to mělo ohlas!"

Foto: autorkaFoto: autorka V roce 2009 přišlo na Potštejn 12 tisíc lidí, o rok později už 21 tisíc. Největší místností zámku je sál obložený umělým mramorem, kde se pořádají různé sezónní akce. A právě zde jsou i ty tři těžké lustry, které se nikomu ze zámku nepodařilo odnést.

"My jsme vůbec nečekali, že v zámku menšího typu, jako je tento, bude takhle veliký sál. Ten hrabě Chamaré miloval létající balony a tady to měl jako svoji dílnu. Tady stavěl balóny a potom je zkoušel pouštět v zámeckém parku. Každý měsíc tu pořádáme v letní sezóně jednu velikou akci, například Loutkový festival Matěje Kopeckého, Zámecké slavnosti či Páteční salon. Každý poslední pátek v měsíci je přednáška nějaké významné osobnosti."

Bubákov, foto: autorkaBubákov, foto: autorka V okolí Potštejna se vypráví řada pověstí. Jednou se prý nad městečkem proháněla divá meluzína a řádila bouře. Na zámek hraběte Chamaré zabušil starý kostelník. Hrabě ho pozval do svých komnat a on mu začal vyprávět o zjeveních, která ho provázejí večer co večer. Jednalo se o přízrak krásné, mladé ženy, který odchází k hradním zříceninám. Kostelník se za ní vydal a když opět zmizela, zdálo se mu že slyší slovo 'poklad'. A jsme opět u známé hádanky - našel hrabě Chamaré poklad či nenašel? Postavy z pověstí však na zámku ožily v Bubákově.

"To je jakoby napodobenina disneylandovského strašidelného domu, ale na základě historie Potštejna. Chodí tam maximálně osm lidí a ženské mi odtud utíkají, jak se bojí. My tam máme živá strašidla. A potom máme Pohádkov, který jsme udělali pro ty nejmenší."

V okolí Potštejnského zámku najdete také růžovou zahradu. Kdysi tu bývaly i lázně a kdo ví, možná se sem někdy vrátí.

03-02-2012