Marie z Rohanu - tajemná paní Bonacieux

12-01-2007

Zámek Sychrov v sobě skrývá obrazovou galerii francouzského rodu Rohanů, kterým svého času patřil. Přestože byli pozváni zpět do Francie, rozhodli se zůstat v Čechách, na zámku, který má zimu už ve svém názvu. Leží totiž v oblasti Podještědí. Před portréty se zastavila i Zdeňka Kuchyňová, kterou zaujal především obraz Marie z Rohanů. Mnozí při pohledu na něj možná netuší, jaký dobrodružný život vedla.

Stěny zámku zdobí tzv. routy - symboly bohatství a hranostají ocásky, které znázorňují urozenost a Bretaň - původní vlast rodu Rohanů. Díky sňatkové politice se stali příbuznými francouzských králů, zastávali funkce nejvyššího lovčího, nejvyššího komořího a dámy vychovávaly i královské děti. Čtyři sychrovští páni získali rakouské vyznamenání Řád zlatého rouna. My si ale dnes budeme povídat o dámě - a to o Marii z Rohanu vévodkyni de Chevreuse, která měla pověst velké intrikánky. Právě ona totiž skrytě figuruje v Dumasových Třech mušketýrek jako madam Bonacieux.

Zámek SychrovZámek Sychrov "Byla to totiž tato dáma, která v roce 1625 měla roli zprostředkovatelky mezi královnou Annou a lordem Buckinghamem při předávání onoho pověstného briliantového náhrdelníku,"

říká Marie Mžyková, náměstkyně generálního ředitele Národního památkového ústavu. Rohanové přivezli na Sychrov kolekci obrazů, která je nejucelenějším souborem francouzských portrétů mimo území Francie. Na zámku je 240 podobizen. Rohanové tu však chtěli mít i obrazy svých předků z dávného středověku. Proto si pozvali historického malíře Karla Javůrka, aby je domaloval. Javůrek nevěděl, jak tito lidé vypadali i oblečení je smyšlené. Například člověk, který žil ve 12. století, je oblečený jako římský legionář - Javůrek se spletl jen asi o tisíc let. Navštěvníci před obrazy přecházejí a možná vůbec netuší, jaké osudy se skrývají za tvářemi těchto žen a mužů, jako třeba už vzpomínané Marie z Rohanu. Právě o ní napsal operu Gaetano Donizetti, je i na plátnech nizozemských a francouzských malířů.

Obraz Marie de ChevreuseObraz Marie de Chevreuse Rohanové neměli příliš v lásce kardinála Richelieu. Možná právě tento rod zapříčinil, že v dobách romantismu v 19. století se kardinál stal synonymem něčeho negativního a intrikánského, i když skutečnost byla poněkud jiná. Marii z Rohanu neměl příliš v lásce ani francouzský král, který ji obviňoval z potratu své ženy i ze smrti jejího manžela. Nepřátelství s dvorem vyvrcholilo v roce 1626, kdy se Marie z Rohanu dokonce ocitla v čele tzv. Spiknutí dam.

"Toto spiknutí dam usilovalo o změnu vlády, kdy chtěly proti králi postavit jeho bratra Gastona, vévodu Orleánského. Po prozrazení Marie z Rohanu odešla do Španělska, kde, jak to bylo pro ni příznačné, se opět dostala ke královskému dvoru a stala se milenkou krále Filipa IV."

Marie de ChevreuseMarie de Chevreuse Jak je vidět, Marie z Rohanu si dokázala poradit a nebyl to její poslední vysoce postavený milenec. Měla velké odpůrce, ale i oddané přátele. K těm patřil například velmi inteligentní vévoda de La Rochefoucauld, jehož břitké epigramy jsou v Česku překládány. Blízký jí byl i vévoda Francois de Beaufort, který snad mohl být oním záhadným mužem se železnou maskou.

Co říkáte, nestojí právě obrazy vévodkyně de Chevreuse na Sychrově za zhlédnutí?

"Marie je tu vyobrazena se svým synem. Je vyobrazen jako chlapec v kostýmu Herkula. Sama vévodkyně de Chevreuse ukazuje rukou k oblakům, což je gesto, které by mělo znamenat, že jde o slávu a vzestup jejího potomka. Na jiném obraze je Marie zobrazena s trubkou, což je atribut, který souvisí s personifikací buď slávy, ale také fámy."

Jak to s ní dopadlo, dožila se vysokého věku?

"Ano, dožila se dlouhého věku. Ona zemřela jako stará dáma. Mám k dispozici veškeré dochované portréty které jsou zaznamenány v kabinetu rytin francouzské Národní knihovny, kde je průběžně po celý svůj věk portrétována. Zejména jsou zde její grafické podobizny, které jsou nezaměnitelné, protože je zde nápis, že jde o Marii z Rohanu."

Zámek SychrovZámek Sychrov Traduje se, že to byli právě Rohané, kvůli nimž přetekla číše nenávisti lidu a vedla k francouzské revoluci, říká Marie Mžyková. Rohanové poté emigrovali nejprve do Německa, poté do Rakouska a nakonec do Čech.

"Začátkem 19. století nakonec našli své místo v severních Čechách. Protože patřili mezi šest princů královské krve, tak když se oběsil poslední člen bourbonského rodu, tak se měli stát dědici královského majetku. Byl soud v Lipsku a mezinárodní tribunál přiznal Rohanům právo na královský majetek, nicméně král to podmínil tím, že se musí vrátit do Francie. Rohanové to odmítli a zůstali v Čechách."

Mimochodem, Rohanové byli spřízněni i s českou šlechtou. Jeden z nich si vzal Kateřinu Zaháňskou. Ano, jak správně tušíte, jedná se o paní kněžnu z Babičky Boženy Němcové.

12-01-2007