Lipanská mohyla - místo, které připomíná slavnou bitvu

Lipanská mohyla

Mezi Kolínem a Českým Brodem se nachází místo, které se stalo osudným husitům. Odehrála se zde slavná bitva u Lipan. Na místo, kde stojí lipanská mohyla se podíváme se Zdeňkou Kuchyňovou.

"Kdož zastavíš se zde, zamysli se, kam vede nesvornost národa". Tato myšlenka je motem 10 metrů vysoké mohyly na severním svahu Lipské hory. 30. května 1434 tu v bitvě u Lipan proti sobě stála vojska husitů a vojska panské jednoty. Proti husitům bojovali i někteří jejich bývalí stoupenci. Panská jednota tak znala husitskou taktiku a používala i podobné zbraně. České země už byly v té době vysílené válkami a husitští radikálové se ocitli v izolaci. Stáli před otázkou, co dál. Situace se nakonec vyvinula tak, že byla ukončena jakákoliv jednání a musela rozhodnout bitva. K té však také nedošlo okamžitě, uvedl historik Ladislav Jouza.

Lipanská mohyla
"Nakonec jeden husitský bojovník měl podle kronikáře pravit, že nyní rozhodnou pěsti a skutečně dochází k bitvě. Ale například Bedřich ze Strážnice na bitvu nečekal a raději odjel se svými jezdci. Celkově vojsko husitských radikálů nebylo kompletní. Část vojáků tehdy bojovala v severních Čechách, nebyly zde ani některé posádky husitských hradů. Projevoval se celkový rozklad dosud jednotné fronty husitů. Bitva probíhala tak, že vojska Diviše Bořka z Miletínka, tedy koaliční vojsko panské jednoty a umírněných husitů zahájilo útok a potom snad mělo naznačovat, že si to rozmysleli a že chtějí opustit bojiště. Husité otevřeli vozovou hradbu a vyrazili ven, protože si řekli: oni utíkají, tak teď dokončíme dílo, porazíme je, pobijeme je. Ovšem ona to byla lest a do otevřené hradby zaútočila jízdní jednotka, rozvrátila vozovou hradbu husitských radikálů a v podstatě v těch následujících hodinách tam probíhala řež. Kronikáři uvádí, že tam měli být i někteří zajatí husité i upálení. Je jisté, že se zde mohly uplatit dosavadní záště, které tam byly. Prokop Veliký byl zabit. Byl zabit i Prokůpek, ten jejich konec byl nepěkný."

Bitvu zachycuje v areálu pražského Výstaviště i slavné Maroldovo panorama bitvy u Lipan. Obraz nemá začátek ani konec. Po plátně defilují jezdci, koně, vozy a krajina. Prostředí kolem obrazu je uděláno tak dokonale, že nevíte, kde končí krajina uměle vytvořená a začíná krajina na plátně. Jak uvedla Marie Lukášová, Maroldovo panorama je naprosto ojedinělé.

Historik Ladislav Jouza
"Obraz je vysoký 11 metrů a široký 95 metrů, takže plocha obrazu je 1045 čtverečních metrů."

Obraz, který znázorňuje poslední fázi bitvy patří k výstavišti více než sto let. Dílo vytvořil Luděk Marold v roce 1898 a je největším obrazem o dějinné události, který kdy v Čechách vznikl. A zpívá se o něm i ve známé písničce Suchého a Šlitra.

Přišel mi k svátku gratulovat Olda

a přinesl mi žlutý tulipán

a pěknou reprodukci od Marolda,

je na ní vidět bitva u Lipan.

Pověsil jsem si bitvu do pokoje

a tulipán jsem pod ní postavil.

Jó, umění a kytky, to je moje!

Pak jsem to s Oldou všechno oslavil.

Proč nechal jsem tulipán pod obrazem, proč ?

Proč jsem ho radši nepostavil na zem, proč ?!

Když výstřel padne, voják se kácí,

tulipán vadne, barva se ztrácí,

i kytka pozná, že bitva hrozná životu nesvědčí.

Luděk Marold - Bitva u Lipan
Krutou bitvu vystihuje i nápis na bojišti: "Ó místo bezmezného zármutku, přehořké slzy v proudech po věky tě budou omývat". Po bitvě u Lipan došlo k uklidnění poměrů a ukončení husitských válek. Zajímavé je, jaká však byla interpretace bitvy v příštích staletích. Zejména v 19. století se totiž stala symbolem boje husitské demokracie proti panské zradě a sloužila jako jeden z českých mýtů. Jak dodal Ladislav Jouza, pomáhala však formovat český národ.

"Interpretace bitvy u Lipan nebyla zcela podle historické pravdy, ovšem druhá věc je, že skutečně napomohla, ono to tak většinou v historii bývá, k dalšímu posunu v tvorbě českého národa. U Lipan byla postavena lipanská mohyla, byla odhalena v roce 1881 a potom zde probíhaly rozsáhlé manifestace, tábory lidu a byly zde velice temperamentní politické projevy. Pamětníci, kteří vzpomínají na ty úplně první shromáždění a manifestace, tak na to vzpomínájí s téměř jakoby náboženskou úctou, že to bylo místo, kde si uvědomovali své češství, svoji jednotu a získávali to svoje povědomí českého národa."

Lipanská tradice se zde udržuje dodnes. Obec Vitice, která leží nedaleko bojiště, se pravidelně podílí na lipanských slavnostech. Bitvu připomíná i muzeum v Kolíně. V roce 2005 byla otevřena nová expozici, která multimediálním způsobem vypráví o bitvě u Lipan.

"S využitím dataprojektorů, promítáním filmu, dotykových obrazovek, kde si návštěvník může nalézt své informace, které ho zajímají, ať už k husitské tradici a nebo přímo k husitskému období. Může tam "promluvit" s Jiříkem z Poděbrad. Ten se účastnil také bitvy u Lipan, ale tehdy ještě jako 14cti letý nezkušený mladík a může si s Jiříkem z Poděbrad povídat v této expozici například o jeho vládě."

10
50.027924070000
14.936943050000
default
50.027924070000
14.936943050000