Legiobanka - architektura ve znamení rondokubismu

06-07-2019

Když se zrodilo Československo, odrazilo se to i v architektuře. A to snahou vytvořit národní styl. Jeho prototypem se stala Legiobanka Josefa Gočára v Praze. Určila směr tzv. rondokubismu, kterému se také říká obloučkový kubismus. Svůj název si vysloužil proto, že původní kubistické hrany, krychle a jehlany byly zjemněny a zaobleny do obloučku v duchu slovanské tradice.

Vladimír Šlapeta v Legiobance, foto: Ondřej TomšůVladimír Šlapeta v Legiobance, foto: Ondřej Tomšů Josef Gočár vytvořil Legiobanku s impozantním průčelím, které znázorňuje obrazy z legionářského života, uvedl architekt Vladimír Šlapeta:

"Ke spolupráci si přizval dva nejvýznamnější sochaře, Jana Štursu a Otto Gutfreunda. Jan Štursa vytvořil hlavice, které znázorňují nejvýznamnější bojiště, na nichž se podíleli naši legionáři, například Zborov nebo Vouziers ve Francii a nad tím je vlys, který je dílem Otty Gutfreunda. Ten znázorňuje návrat legionářů do vlasti a jejich zapojení do aktivního života."

Rondokubismus vycházel z předválečného kubismu. Byla to krátká, ale jak uvedl architekt Šlapeta, hodně nacionální epocha. Tu potom vystřídala architektura holandské cihly, a následně bílá architektura funkcionalismu.

Interiér Legiobanky, foto: Ondřej TomšůInteriér Legiobanky, foto: Ondřej Tomšů Když vstoupíme do hlavního sálu bývalé banky Československých legií, je nádherně vyzdobený. Je tu klenutý, prosklenný strop. Bankovní hala je nejdůležitějším prostorem této budovy, proto je jí věnovaná patřičná péče.

"Josef Gočár usiloval vždycky o Gesamkunstwerk, to znamená o komplexní dílo umění, které by integrovalo veškerá umění dohromady. V tomto případě vyzval ke spolupráci svého kolegu z Umělecko-průmyslové školy Františka Kyselu, našeho předního grafika a designéra, který hrál stejnou úlohu, jako Gočár v architektuře v grafické a dekorativní části umělecké tvorby. A František Kysela je autorem té dekorativní výzdoby."

Na fasádě jsou "buřtíky"

Legiobanka, foto: Petr Vilgus, CC BY-SA 3.0Legiobanka, foto: Petr Vilgus, CC BY-SA 3.0 V interiéru se dochovaly i různé prvky z nábytku, který byl pro tu dobu typický.

"Josef Gočár navrhoval všechno až po poslední popelník, takže jsme rádi, že se zachovaly aspoň části. Křesla v tom salonku v prvním patře a křesílka v bankovní hale. Kdyby se vyměnila, tak by ta prostora ztratila ze své původnosti."

Dekorativní vyznění interiéru i průčelí mělo znázorňovat symboly nové státnosti. O obloučcích na fasádě se někdy mluví jako o buřtíkovém stylu. Architekt Vladimír Šlapeta si při té příležitosti vzpomněl na jedno z vysvětlení.

Já si vzpomínám, že pan profesor Koula jednou na přednášce použil výrazu, že jde o „Buřtíkový styl". Možná, že nebyl daleko od pravdy. Je známo, že nejvýznamnějším teoretikem té kubistické doby byl Pavel Janák, který sloužil za první světové války v Maďarsku. A tam jistě viděl spoustu čabajských klobás a uherských salámů, které visely někde na půdách těch maďarských domečků a zachytil si to i ve svých skicách, takže kdybychom se podívali do Janákových skicáků, tak vidíme různé varianty fasád, které jako kdyby měly nalepené buřtíky přímo na tom průčelí. Odtud pravděpodobně pochází ta sága, že jde o „Buřtíkový styl".

06-07-2019