Krásu drahých kamenů nabízí první a jediné Muzem diamantů v Česku

Foto: archiv Diamond Museum

Po obdivovatele diamantů vzniklo přímo v srdci Prahy Diamond Museum, první a jediné svého druhu v Česku. Vydáte se tu do dávné minulosti vzácných kamenů, jejichž stáří se datuje na 3,5 miliardy let.

Triana a Eli Katzovi,  foto: Zdeňka Kuchyňová
Za vznikem muzea stojí rodina Katz, která je respektovaným partnerem na izraelské burze. Diamantové muzeum tak nabízí šperky přímo z továrny v Izraeli, kde se rodina věnuje zpracování diamantů již desítky let. Proč si pro muzeum vybrali zrovna Prahu?

"Protože pan Eli Katz si Prahu zamiloval. Má tu spoustu známých, i v Židovském muzeu. Židovská Praha sama o sobě je známou turistickou stezkou, a oni se tady cítí dobře. Je to centrum Evropy, takže Praha mu přišla jako jasná volba. Jeho první muzeum bylo založené v Litvě, ale přesunul se do Prahy. Moc se mu tady líbilo," uvedla naše průvodkyně Eva Stehlíková. Připomněla, že na vzniku muzea se podílel i přední český gemolog Radek Hanus.

V Muzeu diamantů,  foto: archiv Diamond Museum
"Každé muzeum je něčím specifické. Někdo má největší diamanty, jiný ty nejvzácnější, někdo se zaměřuje na šperky. V naší expozici dáváme důraz na vysvětlení toho, co se s diamanty po celou dobu děje: jak vznikají, jak se těží, jak se opracovávají, jak se třídí. V poslední části si ukážeme, jak se diamanty rozeznávají a jak se oceňují. V tom je naše muzeum výjimečné, i když tu nemáme Růžového pantera a další neskutečné kousky. Ale na konci prohlídky se přece jen můžete podívat, jak vypadají přesné repliky největších diamantů světa."

Smrtelně zraněný Ali Paša nařídil zničit diamant a popravit manželku

Expozice,  foto: archiv Diamond Museum
Repliky v muzeu ukazují slavný Koh-i-noor, nebo-li také Horu světla. Byl objeven v Indii, a před broušením měl 793 karátů. Dnes je součástí koruny královny Alžběty.

Je tu i Diamant Pigot. Proslavil se tím, že byl jako jediný diamant v historii úmyslně zničen. Vážil 61 karátů a své jméno dostal podle prvního majitele. Jeho stopa se pak objevuje v roce 1822, kdy ho koupil Ali Paša z Ioannina (Epirus). Když byl smrtelně zraněn, požádal svého pobočníka, aby zničil jeho dva nejcennější poklady: diamant a manželku. Zničení diamantu se dožil, manželčiny popravy nikoliv. Ale kdo ví, zda byl diamant skutečně zničen.

V expozici se lze také dozvědět,  kde se nacházejí nejvýznamnější naleziště diamantů,  foto: archiv Diamond Museum
Třetí slavnou replikou, kterou v muzeu najdete, je Diamant Shah. Byl nalezen ve Střední Indii kolem roku 1450 a v současné době je uložen v Kremlu. Je zvláštní svým žlutavým nádechem.

Takové skvosty si v muzejní prodejně nekoupíte, přesto nemusíte odejít s prázdnou, uvedla Eva Stehlíková:

"My tu máme diamanty, které mohou mít překvapivě i nižší cenu. Začínají na třech stovkách. Suvenýr za tři sta korun tak stále zůstává suvenýrem, ale je to pravý diamant s certifikátem. Trošku to boří mýtus, že diamanty jsou strašně drahá, luxusní záležitost, kterou si běžný člověk nemůže dovolit. My se snažíme vysvětlit, že může. Ale zároveň nebudeme říkat, že udělá svoji životní investici, vrátí se mu to, a bude z něj mít milión. To se samozřejmě nestane. Ale může si nechat diamant zasadit do šperku, a nebo zažívat příjemný pocit, že má diamant."

Hornina kimberlit vynesla diamanty na povrch Země jako výtah

Diamant evokuje i prostředí muzea, kam jdete jako by do jeskyně. Tady vás kromě mapy nalezišť a řady přístrojů přivítá v sedmi jazycích i virtuální průvodce, který prozradí, jak vlastně diamanty vznikají. Aby se vytvořil diamant, musí se jeho atomy dostat do extrémní blízkosti. Atomy nejsou stabilní a slučují se až při teplotě 900 až 1300 stupňů Celsia, promlouvá k návštěvníků virtuální průvodce v jedné ze stěn.

"Tyto podmínky jsou jedině v hloubce 150 až 200 kilometrů pod zemskou kůrou u litosférických základů. Když diamanty krystalizují, musí se dostat na zemský povrch. Hornina s názvem kimberlit je pro diamant jako výtah. Odpovídá za přenos vzácných pasažérů na povrch země. Vytvoří hráz, která exploduje ve vulkanické erupce. Pak sopka vyhasíná a postupně eroduje. Diamant byl vynesen na povrch země před sto milióny až biliónem let, záleží na regionu naleziště. Kimberlit, který zůstal zmrazen v kanálu sopky, zvaném potrubí, je primárním ložiskem diamantů. Jen pro několik karátů se musí prohrabat tuny hornin."

Zasazování kamene do prstenu,  foto: archiv Diamond Museum
Jak se dále dozvědí návštěvníci, největší doly jsou v jižní Africe, Rusku, Kanadě a Austrálie. Historicky významná naleziště jsou ještě v Brazílii a Indii. Mimochodem, největší nalezený diamant byl Diamant Cullinan, známý jako hvězda Afriky, který vážil více než 3100 karátů. Nalezen byl v JAR.

"Největší kámen, který máme v muzeu, je v jednom z prstenů, je to pětikarátový prsten."

Jak dodala Eva Stehlíková, málokdo ví, jak vlastně karáty vznikly. Tuhle váhu známe už z antiky. Tehdy se totiž drahé kameny vážily pomocí plodů chlebovníku. A právě jeho semena se začala používat jako jednotka k vážení diamantů. Jeden karát odpovídá váze 0,2 gramy.