Kostel sv. Jana Nepomuckého - barokní skvost od Dienzenhofera

26-01-2007

Církve v Praze uspořádaly Noc otevřených kostelů. Nabídly tak jedinečnou možnost poznat historii i zajímavosti chrámů, koncerty, diskusi i bohoslužbu. Za vzor posloužily podobné akce v západní Evropě. V Česku je to zatím první pokus. Proto i my dnes budeme pokračovat v cestě po zajímavých kostelích a navštívíme kostel sv. Jana Nepomuckého na pražském Karlově náměstí. Více už Zdeňka Kuchyňová.

Podle legendy stál na místě kostela posvátný háj jedné z pohanských bohyň. Byla to bohyně Morana a dnes ji připomíná ulice Na moráni. Později tu až do 17. století byly vinice. Kult svatého Jana Nepomuckého existoval dávno před tím, než byl roku 1729 svatořečen. Základní kámen ke kostelu byl položen o rok později. Uvádí se, že na jeho stavbu osobně dohlížel slavný architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Kostel se stavěl osm let a rok na to byl vyzdoben freskami od Jana Karla Kováře, který mimo jiné vymaloval i kostel v Lidicích či chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Malba je vlastně oslavou sv. Jana Nepomuckého. Jak uvedl Stanislav Marchal, zajímavostí je, že se tu zobrazil sedící u malířského stojanu i sám autor fresky. Je tu několik známých scén z Janova života.

Sv. Jan Nepomucký - plastika na Karlově mostěSv. Jan Nepomucký - plastika na Karlově mostě "Zachycuje mučení sv. Jana Nepomuckého. Podle legendy jako zpovědník odmítl sdělit zpovědní tajemství královny Žofie a z těchto důvodů byl mučen. Dokonce jako mučitel je na freskách osobně zobrazen tehdejší panovník Václav IV.."

Fresky ukazují i nejznámější zázrak sv. Jana Nepomuckého a to uzdravení Terezie Krebsové z Mejnova. Ta jako beznadějně nemocná odešla zemřít do kláštera Voršilek na Pražském hradě. A v tomto klášteře se zásluhou Jana Nepomuckého uzdravila. Nejcennějším dílem z celého kostela je vyřezávaná zlacená socha sv. Jana Nepomuckého na hlavním oltáři. Pochází z roku 1682 a je prací známého sochaře Jana Brokoffa. Také tato socha byla udělaná ještě před oficiálním svatořečením. Vznikla v západních Čechách na Domažlicku, v obci, která se v té době jmenovala Ronšperk, dnes se nazývá Poběžovice, a socha má několik variant.

"Varianta v kameni ze stejného roku 1682 je přímo v Poběžovicích. Asi nejznámější je však varianta, která se nachází na Karlově mostě, mimochodem na Karlově mostě to byla nejstarší plastika. Jak v Ronšperku, tak v Praze byla tato socha zhotovena pro rodinu Wunschwitzců."

Socha byla až do roku 1819 v paláci této bohaté rodiny. Stál přímo na Václavském náměstí a když byla zrušena palácová kaple, byla plastika přemístněna do výklenku oltáře kostela. Dnes už palác rodiny Wunschwitzců nestojí, zbourán byl asi před sto lety. Právě socha sv. Jana Nepomuckého, kterou pro rodinu zhotovil, však pomohla Janu Brokoffovi k celé řadě zakázek pro církev i šlechtické rodiny.

V kostele jsou i jiné poklady - například obraz od našeho nejvýznamnějšícho barokního malíře Karla Škréty. Na vyřezávané kazatelně jsou zlacené symboly evangelistů a na vrcholu socha sv. Jana Nepomuckého, který byl podle pověsti vhozen do Vltavy.

"Místo, kde sv. Jan Nepomucký ve Vltavě zahynul a místo, kde byl vyloven, bylo označeno hvězdami. Ty se objevily na hladině a jak říká legenda, rybáři podle svatojánských hvězd tělo našli a vylovili. Svatojánské hvězdy nejenom, že jsou jedním z atributů Jana Nepomuckého, ale on je také jediným světcem, kromě Panny Marie, který má jako oficiální atribut hvězdy."

I když legenda říká, že svatý Jan Nepomucký zemřel mučednickou smrtí kvůli tomu, že odmítl prozradit zpovědní tajemství, pravda bude zřejmě jinde. A týkat se bude, jak to už v historii chodí, mocenských bojů. Český král Václav IV. měl velké spory s tehdejším pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Rozhodl se, že moc arcibiskupa oslabí, když založí v západních Čechách biskupství.

"Měl představu, že by tam dosadil sobě poddajného člověka. A tím byl opat významného benediktýnského kláštera v Kladrubech u Stříbra. Nečekaně však umírá a Jan z Pomuku jako generální vikář neprodleně potvrdil nového opata. To byl ovšem člověk, který nebyl ochoten Václavu IV. vyhovět a biskupství založit. On to fakticky překazil přímo Jan z Jenštejna. Na toho si zřejmě Václav IV. netroufl, kdežto na jeho generálního vikáře ano. Takže roku 1393 byl Jan Nepomucký chycen a nakonec umírá mučednickou smrtí."

A protože naše dějiny už několikrát zažily zajímavý paradox, došlo k němu i tentokrát. V roce 1993, kdy uplynulo 600 let od mučednické smrti sv. Jana Nepomuckého, bylo založeno západočeské biskupství. To biskupství, jehož vznik překazil a zemřel kvůli tomu mučednickou smrtí.

26-01-2007