Klášterec nad Ohří – město porcelánu

15-09-2019

Je tomu 225 let, kdy došlo k výpalu - šálku s podšálkem s názvem Vivat Bohemia. Od té doby odstartovala úspěšná éra klášterecké porcelánky. Pod značkou Thun se tu jídelní, kávové servisy, vázy, porcelánové sošky vyrábějí dodnes. V muzeu na zámku je možné si kromě porcelánu z místních manufaktur prohlédnout i umělecké kusy z Číny nebo Japonska.

Porcelán značky Thun, foto: Klára StejskalováPorcelán značky Thun, foto: Klára Stejskalová

Zámek do roku 1945 v majetku Thunů, od 50.let Muzeum porcelánu, foto: Klára StejskalováZámek do roku 1945 v majetku Thunů, od 50.let Muzeum porcelánu, foto: Klára Stejskalová Zrestaurovaný zámek v rozsáhlém anglickém parku je dnes největším Muzeem porcelánu v Česku. Na prohlídku se vydáváme s kurátorkou zdejší sbírky Kristýnou Sladomelovou.

„Český porcelán tu máme rozdělený do 21 místností. A je to vývoj českého porcelánu od počátku až do současnosti.“

Zakladatelem klášterecké porcelánky byl Jan Mikoláš Weber, který pracoval v hraběcích službách hraběte Franze Josefa Thuna jako nadlesní.

„Ve svém důchodovém věku začal právě experimentovat s výrobou porcelánu. Bylo to v podstatě na přelomu let 1793 a 1794 v zimě. Přímo v prostorách Saly terreny, která je přímo před zámkem v zámeckém parku, byly umístěny muflové pece. Tam se vypalovaly první pokusné výrobky. Mezi nimi právě vznikl vzácný šálek s podšálkem s názvem Vivat Böhmen, takže Sláva Čechám, nebo Ať žijí Čechy! Je to ten nejstarší výrobek, vyrobený v roce 1794, zázračně zachovaný dodnes.“

Šálek z roku 1794, foto: Klára StejskalováŠálek z roku 1794, foto: Klára Stejskalová 18. 4. 1794 došlo pak v nové peci k prvnímu výpalu. Bohužel výpal nebyl příliš zdařilý. V místní kronice se dá dohledat zápis faráře Franze Petrance: „Dnes došlo k prvnímu výpalu porcelánu, jehož výrobcem je Weber. Formy se částečně taví a kazí, ale střepy přinášejí štěstí. Je v tom tedy velká naděje.“

Nakonec ale manufaktura již pod vedením Kristiána Noneho začala vzkvétat. Toho se ovšem Weber, který zemřel v rodném Alsasku, už nedožil. Porcelánka měla mnoho nájemců, přibližně od roku 1820 ji až do roku 1945 provozovali sami Thunové. Pod značkou Thun se tu vyrábí dodnes.

„Vytváří se moderní tvary, s moderními dekory, ale i ty staré, oblíbené, které se používaly dříve. Současnou produkci můžete také spatřit v interiérech zámku Klášterce nad Ohří, protože letos porcelánka slaví 225 let od svého vzniku. Byla zde tedy uspořádaná výstava, kde můžete vidět, co se vyrábí dodnes, co si můžete pořídit, porovnat to s historickým porcelánem. Navíc je ta výstava doplněná ještě současným sklem ze sklárny Moser Karlovy Vary“, říká Kristýna Sudomelová.

Šálek s vyobrazením Prahy, foto: Klára StejskalováŠálek s vyobrazením Prahy, foto: Klára Stejskalová Procházíme místnostmi s nejstarším dochovaným šálkem, portréty Thunů, místností věnovanou empíru.

„Nejoblíbenější v té době byly lví tlapky, které můžeme vidět nejen na nábytku, ale i na porcelánu. Například na tomto šálku, kde mimo jiné spatříte nejstarší vyobrazení Prahy na porcelánu. Zleva je to Týnský chrám, Malá Strana, Karlův most. Jsou to výrobky z Horního Slavkova. Horní Slavkov je vlastně nejstarší porcelánka v Čechách, z roku 1894, ta už ale bohužel neprodukuje.“

Vystavený je tady i klášterecký porcelán. „Tady už si můžeme právě pomalu všimnout, jak se mění značka klášterecké porcelánky. Už tam není káčko s parůžky, ale TK, jako Thun-Klášterec, protože, jak jsem říkala, přibližně od roku 1820 byl už právě jediným vlastníkem hraběcí rod Thunů. A na tomto koflíku je namalován náš zámek v podobě před třetím a posledním požárem v roce 1856.“, ukazuje kurátorka.

Porcelán pro Titanic

Foto: Klára StejskalováFoto: Klára Stejskalová V první polovině devatenáctého století patřila mezi nejúspěšnější porcelánky manufaktura v Březové. „A určitě právě není bez zajímavosti, že to byla právě ona, která kdysi získala zakázku, na jejímž základě vybavila porcelánem zaoceánský parník Titanik. Dokonce ještě dnes v muzeu v Karlových Varech, v muzeu města, můžete spatřit kávovou soupravu, vyrobenou právě pro Titanik. Zespoda, když se podíváte, je značka porcelánky v Březové a ještě doplněno Titanik.“

Thunský servis kopií císařského

Asi nejkrásnějším ze servisů byl nejspíš servis Thunský, který je vystavený na stole v dalším sále.

Foto: Klára StejskalováFoto: Klára Stejskalová „Tento servis byl vyroben pro Josefa Osvalda Thuna k jeho čtyřicátým narozeninám, tudíž pro čtyřicet stolovníků. Tady je samozřejmě jenom část servisu, zbytek je uložen v Umělecko-průmyslovém muzeu v Praze. Na výrobu tohoto servisu byly použity dva a půl kilogramy zlata. A každý originální kus je ozdoben Thunsko-salmovským znakem. Jelikož manželka Josefa Oswalda pocházela z rodu Salmů. Takže můžete vidět, že opravdu na každém kuse je alianční znak. Říká se, že formu rod Thunů okoukal ze svatebního porcelánového servisu pro Franze Jozefa a Sisi, akorát pozměnili ouška, knoflíky poklic a podobně. V Čechách jí měli patentovanou. O tom, jak si servisu považovali, svědčí i to, že při posledním požáru v roce 1856, dostalo služebnictvo příkaz, aby se porcelán vynesl do zahrady a díky tomu se zachoval dodnes,“ líčí kurátorka Kristýna Sudomelová, podle níž měl pro servis pro rodinu obrovskou hodnotu.

Muzeum nabízí i ukázku kubismu, stylu 50. let a na závěr srovnání českého porcelánu s kousky z Číny a Japonska. Paradoxně čínský porcelán byl tehdy tak drahý, že se v místních továrnách vyráběli levnější kopie. Dnes je tomu právě naopak.

Zámek byl postavený koncem 16. století saským rodem Fictumů jako renesanční stavba. V roce 1621 byl ale majetek Fictumům zkonfiskován, jelikož se účastnili stavovského povstání, a v roce 1623 byl prodaný rodině Thunů. Tato rodina zde setrvala nejdéle, a to až do roku 1945, kdy jim byl majetek zabaven na základě Benešových dekretů. Zámek byl několikrát přestavován, a to i vzhledem k tomu, že několikrát vyhořel. Po třetím požáru v roce 1856 byl zámek přestavěn do novogotického stylu, ve kterém je k vidění dodnes.

15-09-2019