Kavárenské sporty se v Café Louvre udržely dodnes

24-02-2017

Café Louvre na Národní třídě v Praze v sobě nese ducha doby, kterou znali naši prarodiče. Svůj stálý stůl tu míval český herec Eduard Vojan. Později u něj sedávali němečtí spisovatelé Otto Pick a Franz Werfel. Dodnes tu není wifi připojení, naopak se tu můžete při schůzce nerušeně bavit, listovat novinami, zahrát si kulečník, kostky nebo šachy.

Café Louvre, foto: VitVit, CC BY-SA 4.0Café Louvre, foto: VitVit, CC BY-SA 4.0 Mým protihráčem při šachové partii byl majitel kavárny Sylvio Spohr. Magnetofon ho trochu zmátl. V první chvíli si myslel, že jsem z kabelky vytáhla hodiny, které se používají na turnajích.

Jak vlastně kavárna Louvre ke svému názvu přišla?

"V roce 1902 nechal majitel postavit tento dvojdům, a už od začátku se jmenoval Palác Louvre. Tím pádem se automaticky nabízelo, že v prvním patře bude Café Louvre. Do roku 1948 se kavárna několikrát změnila. Nejen majitele, ale i dekoraci a výzdobu. V roce 1948 komunisté kavárnu zlikvidovali. Já jsem ji otevíral v prosinci 1992 a provozuji dodnes."

Jak vypadal dům, když jste sem přišel?

"Byly tu holé stěny, dřevěná vyšlapaná podlaha. Každé okno v hlavní kavárně byla jedna místnost se zářivkou."

Inspiroval jste se při zařizování dobovými fotografiemi?

Café Louvre, foto: oficiální prezentace Café LouvreCafé Louvre, foto: oficiální prezentace Café Louvre "Ty se ne úplně jednoduše hledaly. Inspiroval jsem se spíše návštěvami ve Vídni a jejími kavárnami. Byl jsem i v Paříži, ale ta mě úplně nechytla. K pražské kavárně vždycky patřily židle thonetky. Ty se dají koupit, ale jinak vše ostatní jsou originály."

Tady se scházeli slavní spisovatelé a byl tu taky založen PEN Klub. Kdo patřil mezi slavné hosty kavárny?

"Těch hostů byla spousta. Nejraději mluvíme o těch nejznámějších, jako byli spisovatelé Kafka, Čapek, vědec Albert Einstein. Když se otočíte, tak u stolku za vámi sedí zpěvačka Bára Basiková. Teď jsem toho trošku zneužil, ale nedělám to, abych se chlubil tím, kdo sem v současnosti chodí."

Neměl jste obavy z kavárny v patře?

"Trochu jsem obavy měl, ale cítil jsem, že je tu duch doby. Věděl jsem, že start bude dlouhý a složitý, ale že se to prolomí. Kolegové kolem mě si ťukali na čelo. Je to velmi nezvyklé, a všichni se báli, že nikdo nebude chodit de facto do druhého patra. A chodí."

Vy tu nemáte wifi, a nechcete ho.

"Nechci wifi. Dokud nebudu trhem donucen, tak ne. Kavárna je o komunikaci a tím nemyslím komunikaci e-mailovou. Myslím si, že kavárna je o tom, umět si povídat."

Na stojáncích tu máte denní tisk, což už dnes téměř nebývá.

Sylvio Spohr, foto: Václav Müller, ČRoSylvio Spohr, foto: Václav Müller, ČRo "Ano, máme spoustu českých deníků, německé a britské."

Máte tady i hry. Je tu stolní hokej, šachy, dáma, kulečník.

"Tradici těchto kavárenských sportů jsme chtěli udržet. A jsem rád, že se nám to daří. Má to takovou hezkou klubovou atmosféru."

Co vám u vás nejvíc chutná?

"Jsem na sladké. Pak mám rád vaječná jídla, takže tady rád snídám. Máme tu výborné lívance, omáčky, polévky. Lehkým jídlům dávají přednost ženy, protože kavárna je v podstatě žena. Šedesát procent našich zákazníků jsou ženy, čtyřicet procent muži."

Pokud si říkáte, jak dopadla naše šachové partie, byla jsem to já, kdo uslyšel slova šach mat. Sylvio Spohr umí šachy líp.

24-02-2017