Jeseníky - hory, které okouzlí

Praděd, foto: Luděk Brhel
0:00
/
0:00

Ostré vrcholky jako v Alpách tu nenajdete, na kráse to ale Jeseníkům nijak neubírá. Když je dobrá viditelnost z rozhledny na Pradědu je vidět Sněžka i vrcholky Vysokých Tater.

Lyžování na Ovčárně,  foto: Luděk Brhel

Na Ovčárně je dostatek přírodního sněhu,  foto: Luděk Brhel
Stromy jsou zahalené do bílé jinovatky, stráně pokryté sněhem. Čas od času člověk narazí na pěkně vytvarovaného sněhuláka. Mezi horskými chatami projíždějí rolby a skútry a přivážejí nové hosty. Na Ovčárně, jednom z místních vyhlášených středisek, nás už očekává Martin Hon, správce informačního centra.

„Ovčárna je nejvýše položené lyžařské středisko v České republice vůbec. Funguje vlastně nejdéle z celých Jeseníků, většinou od listopadu až do Velikonoc. Ti, kterým nevyhovuje zdejší počasí, protože tu je často mlha, kdy není vidět na 100 metrů, jezdí do Malé Morávky, do Karlova. Tam je jedna z nejmodernějších lanovek a sjezdovek na Moravě, na chatě Kopřivná.“

Foto: Luděk Brhel
Na místních sjezdovkách bývá o něco méně lyžařů než v sousedních Beskydech. Jedním z důvodů je, že sjezdovky na Pradědu leží v národní přírodní rezervaci, proto tu není podle Martina Hona dovoleno umělé zasněžování. „Tady je pouze přírodní sníh. Kvůli ochraně přírody se nesmí zasněžovat chemií. Takže lyžovat se vlastně dá od metru výšky sněhu.“ Letos je ovšem sněhu dostatek. V provozu jsou všechny vleky, stopa na běžky je z Ovčárny udržovaná až na Švýcárnu. Vyrazit se sem dá i jen tak na procházku. Třeba na vysílač stojící na Pradědu. Díky jeho 162 metrům na 1491 metrů vysokém kopci se jedná o nejvyšší bod Česka.

Jesenický ledovec

Praděd,  foto: Luděk Brhel
„Teď se mi tady líbí, byť, když jsme šli nahoru, nebylo úplně nejlepší počasí. Každopádně se to teď trošičku vyčasilo. No a chtěli jsme si s manželkou a se psem udělat výlet, tak jsme si tu zajeli a jsme určitě rádi, že jsme tady“, pochvaluje si jeden z návštěvníků.

Mimochodem Praděd patří mezi jedno z nejdrsnějších míst v Česku. Zimy tu bývají dlouhé, sněhová pokrývka se drží i pět měsíců v roce. Oproti tomu léta jsou velmi krátká a s nízkými teplotami. Ty se v ročním průměru drží mírně nad nulou. V lednu, což je obecně nejchladnější měsíc v roce, jde o druhé nejstudenější místo u nás. I proto si mezi místními získal přezdívku „jesenický ledovec“.

Foto: Luděk Brhel
„Momentálně tu máme mínus 7 stupňů, protrhává se nám obloha, takže svítí občas i sluníčko. Máme asi 180 centimetrů sněhu, a co se týče lavinového nebezpečí, tak platí druhý lavinový stupeň a dá se říct, že svahy jsou relativně stabilní. Alespoň ty svahy jižní. Severní svahy vykazují mírnou nestabilitu díky přeměně sněhu, vznikl tam … (hranat)zrnitý sníh. Nicméně v Jeseníkách všechny lavinové svahy jsou mimo turistické značky, takže všem ukázněným turistům, kteří budou dodržovat pravidla pohybu v Národní přírodní rezervaci, tak žádné laviny nehrozí“, popisuje aktuální podmínky Jiří Hejtmánek, který tu pracuje jako záchranář.

Winter Survival

Winter Survival v roce 2019,  foto: archiv Armády ČR
Extrémní podmínky jsou i jedním z důvodů, proč se právě zde koná Winter Survival - známé armádní sportovní klání.

„Je to vlastně každoroční boj o přežití, soutěž v boji o přežití., kterého se účastní několik týmů z České republiky plus zahraniční hosté. Letos to bylo Slovensko, Rakousko, Belgie, Německo.“

A v čem se soutěží, ptáme se Martina Hona z místního informačního centra.

„Soutěž obsahuje řadu disciplín: sjezd, slalom, to jsou všechno lyžařské disciplíny. Potom šplhání na skály, rozdělávání ohně, záchrana života.“

Závod je tak náročnou prověrkou fyzických a psychických sil. Letos se během čtyř dnů s nástrahami zimní přírody a vojenskými úkoly nejlépe vypořádala 7. mechanizovaná brigáda Hranice.

Foto: Luděk Brhel

Návštěvníci Jeseníků však obavy z náročných podmínek mít nemusí. K dispozici mají široké bezpečné svahy, rodinné sjezdovky i příjemné mírné sáňkařské svahy. Což je také důvod, proč sem většina turistů jezdí pravidelně.

„My to tu navštěvujeme velmi často, protože je tady za prvé přírodní sníh a máme to tady moc rádi. A jezdíme sem co čtrnáct dní, pokud dovolí počasí a finance, práce a tak dále. Jo, milujeme to tady.“

Praděd, na jehož vrcholu se tyčí televizní vysílač, je se svými 1491 metry nejvyšší horou Hrubého Jeseníku. Špička vysílače se nachází ve výšce 1653 m n. m. a ční výš než Sněžka (1603 m n.m.). Původní kamenná rozhledna tu stála od roku 1910, pak k ní přibyla tzv. Poštovní chata, vystavěná ve 40. letech totálně nasazenými českými dělníky a rusko-polskými zajatci. Po druhé světové válce chátrala, a nakonec se v roce 1959 zcela zřítila. Vysílač, který slouží jako rozhledna i hotel, byl postaven počátkem 80. let.

10
50.229899400000
17.204507900000
default
50.229899400000
17.204507900000