Harrachov
V dnešní pravidelné rubrice se vydáme na sever Čech do Krkonoš a společně se Zdeňkou Kuchyňovou navštívíme městečko Harrachov a jeho okolí.
I když má Harrachov jen 1700 obyvatel, v sezóně - a to především zimní - se díky svým ubytovacím kapacitám rozroste na město téměř desetitisícové. Leží v západním cípu nejvyšších hor - Krkonoš v širokém údolí řeky Mumlavy. Původně se ves jmenovala Dörfl, ale začátkem 18. století byla přejmenována po svých majitelích na Harrachov. Dříve než se stal Harrachov známým turistickým a sportovním střediskem, proslul daleko za hranicemi Čech svým sklářstvím. Dnes tyto skvosty staré několik století najdete v nově otevřeném muzeu. Sklářská výroba existovala v oblasti Harrachova už ve 14. století. Jak uvedl náš průvodce Herbert Burgr, na místě dnešní sklárny - na panství hrabě Harracha - byla postavena huť už v roce 1712.
"Hrabě Harrach později tuto sklárnu odkoupil, v roce 1942 byl donucen sklárnu odprodat a tato pak byla v roce 1948 znárodněna. Dnes je od roku 1993 privatizována a majitelem je František Novosad a pochází z Nového Boru. Mezi rokem 1800 až 1890 bylo v této sklárně zaměstnáno 400 zaměstnanců. Dnes jich zde pracuje tak 180 až 200. Tyto pece jsou dnes vytápěny zemním plynem a teplota v pecích v současné chvíli je 1100 stupňů Celsia."Harrachovská sklárna je druhou nejstarší fungující sklárnou v Čechách. Okolo mne putovaly na jakési lanovce skleničky krásných tvarů, ale i když vypadaly studeně, nebylo radno se jich dotýkat, neboť při své cestě do chladícího zařízení měly ještě teplotu 400 stupňů Celsia. Rychle jsem u sklářských pecí svlékala teplou bundu a prohlížela si nádherné barevné výtvory, které vznikají, když se do klářského kmenu přidávají různé přísady.
"Kobalt dává modrou barvu, selen růžovou, stříbro žlutou, zlato červenou a tak dále. Je zde taktéž zachována ruční výroba jak uvidíte a můžeme říci, že skláři zde pracují stejným způsobem tak jak před třista lety."A právě počet let od vzniku sklárny je napsán velikými číslicemi na čelní stěně. Číslice 289 připomíná všem, kteří v ní pracují historii i tradici zdejšího sklářského umění.
"Je to letošní stáří této sklárny a uprostřed toho nápisu pak stojí svatý Florián. Je to patron sklářů, aby nikdy tyto pece nevyhasly."
A to se také daří. Na dvou pecích tu vzniká unikátní výroba skla, křišťálových lustrů a dalších skleněných dárkových předmětů. Je to jakýsi sklářský skanzen včetně 100 let staré brusírny skla - nejstarší na světě, poháněné vodní turbínou s původními dřevěnými stavy. Pro všechny tyto vyjímečné přednosti je v současné době sklárna nejnavštěvovanější objekt v širokém okolí.
Jak už jsem se zmínila, návštěvníci přijíždějí do Harrachov také za sportem. A protože je zrovna léto, trochu se ochladíme a budeme se napřed věnovat lyžařské tradici. Ta se začala v Harrachově psát brzy poté, co první lyže do Čech přivezl právě hrabě Harrach. Po vzoru jiných zemí se začaly pořádat lyžařské závody, nejprve v běhu a záhy také ve skoku. Na zdejším mamutím můstku padl dvakrát světový rekord a v roce 1996 zde byla poprvé na světě v oficiálním závodě pokořena hranice 200 m. Úspěšní jsou i harrachovští závodníci. Osmnáct z nich se zapsalo mezi světové rekordmany. Pokud navštívíte Harrachov nyní - v létě - máte také spoustu možností trávení volného času. Můžete se vydat jen tak do přírody, či některou z cyklostezek, zahrát si tenis, golf, sjet na raftech řeku Jizeru či ti odvážnější vyzkoušet bungee jumping. Na Čertově hoře, kam jezdí lanovka, je startovací plocha pro vyznavače létání na padácích a závěsných kluzácích. Z ptačí perspektivy možná při létání uvidíte i Mumlavský vodopád. V jeho blízkosti vytvořila prudce tekoucí řeka Mumlava ve svém korytě zvláštní mísovité tvary nebo-li obří hrnce. Další zajímavostí zdejšího kraje je ozubnicová železniční dráha mezi Tanvaldem a Harrachovem, a jak dodal průvodčí, která byla vyhlášena národní technickou památkou."Ta trať byla součástí trati, která přecházela z dnešního Polska, dříve z Německa z Jelenii Gory a byla postavena kvůli přepravě uhlí ze Slezska sem do Čech."
Během druhé světové války se železnice stala i důležitou trasou do Berlína. V současné době je tato trať využívána převážně pro turistické účely. Vyhlídková jízda dřevěným historickým vláčkem nabízí pohled na romantickou krajinu Jizerských hor i Krkonoš. Cestou projíždíte několika viadukty i tunely.
"Tunelů tady je na celé trati pět. Nejdelší je Kořenovský. Má asi 940 metrů. A pojedeme jím něco přes dvě minuty. Můžeme potom zhasnout, zařídíme!!"
Svůj příslib však průvodčí nesplnil. A my jsme si i když místy vlak hrozivě stoupal, hezky užili jízdu zdejší krajinou.