Frýdlant

09-06-2006

Osud města Frýdlant byl vždy spojen se zdejším zámkem. Dnes tu návštěvníci najdou unikátní sbírku zbraní od oštěpů až po 19. století. A pro milovníky tabáku tu je na 220 dýmek. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Zvláštní jméno Frýdlant bývá vysvětlováno starou pověstí, podle které žil před mnoha staletími v hustých lesích provincie Záhvozd muž, který měl sedm synů. Když dospěli, požádal vrchnost, aby jim přidělil sedm lánů půdy. Tak se prý také stalo a zanedlouho vyrostla na břehu říčky malá osada. Otec ji pojmenoval po německu Vrideland, což v českém překladu znamená "chraňte zemi".

Pohled na FrýdlantPohled na Frýdlant Frýdlantská krajina je silně poznamenaná dlouholetým hospodařením německého obyvatelstva - podél potoků tu stojí domy a chalupy tvořící často i několik kilometrů dlouhé vesnice, obří hrázděnné stavby, rozsáhlé statky, stodoly a pískovcové náhrobky dávných lenních pánů. Značného rozmachu se Frýdlant dočkal ve 14. století, kdy panství vlastnil rod Bibrštejnů. Jak uvedla kastelánka Jana Pavlíková, byli tady asi 300 let a zasloužili se o vznik a rozvoj hradu.

"Nejdříve tu byla jen věž a k tomu malý palác, který se postupně rozšiřoval a přestavoval. Dokonce se říká, že věž bývala plochá a zapalovaly se na ní ohně. Sloužila jako takový maják na obchodní stezce, protože tudy procházela stezka z jihu na sever a věž s ohněm už z dálky říkala tudy vede. Čili to mělo význam majáku."

Z doby Bibrštejnů pochází pravoúhlé vytyčení ulic, které tady zůstalo v podstatě dodnes. Historie města je úzce spojena s historií zdejšího hradu a zámku a to i přes to, že vztahy mezi šlechtou a měšťany nebyly vždy nejlepší. Známý a dodnes vzpomínaný je spor Kateřiny z Redernu s konšely o právo várečné. Spor připomíná nápadně vystrčený dům na náměstí. Původně patřil purkmistru Zestermannovi, kterého nechala Kateřina zahynout v hradním vězení jen proto, že nedopustil, aby jí byly postoupeny privilegia měšťanů zaručující právo vařit pivo. Hrad a zámek FrýdlantHrad a zámek Frýdlant

"Říká se, že Kateřina z Reedernu někdy hradem i zámkem prochází. Ona byla manželka stavebníka renesančního zámku. Říká se, že se chodí koukat na své panství, v jakém stavu jsou její majetky a podobně."

Redernové jsou pohřbeni v hrobce, za kterou údajně zaplatili tolik jako předtím za celé frýdlantské panství. Mramor na ni byl dovezen až ze Slezska a Anglie. Vzácné jsou v ní sochy apoštolů z dílny Matyáše Brauna, renesanční náhrobky či obraz sv. Kateřiny od Karla Škréty.

Největší slávu však zažil Frýdlant v době, kdy byl v majetku Albrechta z Valdštejna. Přestože město navštívil pouze čtyřikrát a strávil tu jen 9 dní, jeho zakázky zdejším soukeníkům a výrobcům zbraní přinášely velké zisky.

Albrecht z ValdštejnaAlbrecht z Valdštejna "Pro Valdštejna Frýdlantsko znamenalo především přísun pro jeho vojsko. Byly tady cínové doly, vyráběly se tu potraviny pro vojsko, sukno, takže pro něj to byla zásobárna. Zároveň se Frýdlantu v době 30ti leté války říkalo Felix. V době, kdy šel Evropou válečný požár, tak třeba německé země byly v hrozném stavu. Valdštejn ale vedl ty války tak, že se nedotkly jeho panství, takže proto hospodářství tady vzkvétalo. Přesto, že ti jeho poddaní museli odvádět dávky dosti vysoké, tak jim ještě dost zůstávalo a hlavně ty boje tady nebyly, takže od toho tedy Felix."

Po vévodově zavraždění v Chebu se panství i město dostalo do vlastnictví Gallasů, později větve Clam - Gallasů, kteří sídlili na zdejším zámku a více či méně ovlivňovali město až do roku 1945.

"Poslední Clam - Gallas, kterému patřil Frýdlant, zemřel v roce 1930. Byl to František a ten měl 7 dcer. Poslední, která zdědila panství, odkoupila část od sester, takže byla poslední majitelkou. Zemřela na konci 70. let 20. století. Nebyla provdaná, děti neměla, ale adoptovala svoji neteř. Takže se dá říci, že Františkem Clam - Gallasem vymřela větev frýdlantská po meči."

Novorenesanční radnice - dominanta FrýdlantuNovorenesanční radnice - dominanta Frýdlantu A právě na tyto rody se na frýdlantském zámku dochovalo mnoho památek. Je zde například unikátní sbírka zbraní. Najdete tu soubojové pistole, kordíky a mečíky, které nosili vysocí úředníci, lovecké zbraně, kuše, oštěpy, těšínské zbraně vykládané perletí. Expozice čítá kolem 1700 kusů sbírkových předmětů. Je to fantastická sbírka nejznámnějších puškařů z celé Evropy a znalci se mají opravdu na co dívat. Nejstarší exponát je meč, který pochází asi z 1. poloviny 12. století. Je to patrně archeologická vykopávka z doby Clam - Gallasů. Jsou tu i osobní zbraně Eduarda Clam - Gallase, jednoho z rakouských generálů, který prohrál bitvu u Hradce Králové. Uměleckým dílem jsou i ostruhy. Z jakého období pocházejí?

"Od gotického období. To jsou patrně vykopávky po Clam - Gallasech. A pak renesační, barokní, až po 19. století. Až po restaurování, když se všechna špína a oleje vyčistily, tak najednou vidíte, jak je to krásně zdobené. Ostruhy mají květinový dekor, dochovalo se i zlacení."

Další zajímavostí zámku jsou dýmky. Zdejší sbírka čítá asi 220 kusů a je to sbírka, kterou získával Eduard Clam - Gallas. Nejstarší je z roku 1772 a nejmladší z počátku 20. století. Když se zastavíte před vitrínami, můžete mistrovství dýmkařů jen obdivovat. Například dýmky pěnovky.

"Zakouřenou a nezakouřenou poznáme podle barvy. Zakouřená je vždycky tmavší. A tady je velice zajímavá dýmka z mořské pěny, která má tvar vozu. Mořská pěna je materiál, který je poměrně měkký, takže se z něho dobře vyřezává. To je malé sochařské dílo, to je nádhera."

09-06-2006