Dalešický pivovar proslavily Postřižiny

18-01-2013

Pivovar, kde se točil známý film Postřižiny, ale také vodní přečerpávací elektrárnu, kde je nejvyšší sypaná hráz ve střední Evropě, to vše najdete v Dalešicích. Leží na Vysočině, asi 20 kilometrů od Třebíče.

Nádvoří pivovarského areálu, foto: Podzemnik / Creative Commons 3.0 Unported, 2.5 Generic, 2.0 Generic a 1.0 GenericNádvoří pivovarského areálu, foto: Podzemnik / Creative Commons 3.0 Unported, 2.5 Generic, 2.0 Generic a 1.0 Generic Hned v recepci zdejšího pivovaru nás přivítali sladovkami cukrářky Renaty Vonešové, které recept vymyslela a získala certifikát Regionální potravina.

"Jsou to máslové sušenky, které skutečně obsahují slad, stejně jako pivo. Peče je ve sladké a slané variantě. Prodáváme je na recepci nebo v restauraci, kde točíme i pivo, které tu sládci vyrábí,"

přivítala nás paní Jitka a připomněla, že dalešický pivovar se spojen s kultovním filmem Postřižiny.

"Hodně nás proslavil film, který tady v roce 1980 natočil pan režisér Menzel a dopomohl ke slávě zdejšího pivovaru. Vybral si ho proto, že byl v té době už tři roky opuštěný a neprovozovalo se tady vaření piva."

Na natáčení filmu Jiřího Menzela vzpomínají i zdejší pamětníci. Snad každý si vybaví scénu, ve které hlavní hrdinové lezou na komín.

Foto: Podzemnik / Creative Commons 3.0 Unported, 2.5 Generic, 2.0 Generic a 1.0 GenericFoto: Podzemnik / Creative Commons 3.0 Unported, 2.5 Generic, 2.0 Generic a 1.0 Generic "Oni na něj doopravdy nelezli. Na místním JZD měli maketu dva metry nad zemí. Sami víte, že kamera zvládne udělat cokoliv. Natáčeli to zespodu, tak nebylo složité ten komín protáhnout. To jsou takové filmařské fígle,"

dodala Iveta Hrůzová a přidala pár informací z historie Dalešic.

"Samotné Dalešice jsou z 11. století a tento pivovar je písemně doložený z roku 1609, kdy byl majitelem Jiří z Náchoda. Pak se tady vystřídalo mnoho majitelů, než jej v roce 1882 zakoupil společně s panstvím Dalešic, Hrotovic, Krhova a Myslibořic baron Anton Dreher. Ten z něj po přestavbě vybudoval jeden z nejmodernějších pivovarů. Při první pozemkové reformě v roce 1921 byl pivovar společně s panstvím rodině Dreherů zabaven a v červnu ho převzal Státní pozemkový úřad."

Poslední várka piva byla v dalešickém pivovaru uvařena 19. srpna. 1977. Devatenáct let potom chátral, až ho získali současní majitelé. A první várka byla uvařena v symbolický den - také 19. srpna, ale roku 2002. Dnes je tu restaurace, hotel, pro turisty se tu dělají prohlídky. Každý si může vybrat okruh podle svého zájmu. První část je historická a informuje o parostrojní výrobě piva.

"Na parní stroj byly navázány další stroje, které k výrobě potřebovali. Dřív tady pracovalo až 300 dělníků, a zvládli uvařit 30 tisíc hektolitrů piva. Dnes v pivovaru pracuje 5 lidí, z toho 2 pivo rozváží a zároveň ho stáčí. Pivo po stočení má záruku 14 dnů, ale musí být uchováno do 10 stupňů. Právě proto, že tady neprovádíme pasterizaci a nepoužíváme žádné náhražky surovin, stabilizátory, ani urychlovače, tak z toho důvodu neděláme pivo lahvové."

Foto: Oficiální web Dalešické přehradyFoto: Oficiální web Dalešické přehrady Posilněni pivem se turisté mohou vydat na nedalekou Dalešickou přehradu. V sobotu a v neděli se tu konají na lodích i zimní plavby. Pro milovníky techniky se pak nabízí exkurze do přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, která byla postavena společně s jadernou elektrárnou Dukovany. Spolu s další nádrží - elektrárnou Mohelno - je rezervoárem vody pro odběr chladicí vody pro Dukovany. Vodní dílo se začalo stavět v roce 1971 a dostavěné bylo v roce 1978. Jak uvedla Marie Hlomková, je tu jedna technická rarita - mezi dvěma nádržemi je nejvyšší sypaná hráz ve střední Evropě.

"Je vysoká zhruba sto metrů a pod hrází je situovaná přečerpávací vodní elektrárna Dalešice. Je druhá největší přečerpávací vodní elektrárna v ČR. Do určité doby jsme měli prvenství, ale pak nás o ně připravily Dlouhé Stráně v Jeseníkách."

Spodní nádrž Mohelno je dlouhá 7 kilometrů a vejde se do ní 17 miliónů krychlových metrů vody. Elektrárna je schopna najet do provozu tzv. ze tmy - za pomoci akumulátoru v baterii, když ztratí zdroj napájení. Dalešická elektrárna to neumí, proto jsou propojeny, aby si potřebný výkon mohly předat.

Elektrárna Mohelno, foto: ČEZElektrárna Mohelno, foto: ČEZ "Do horní Dalešické nádrže se vejde až 127 miliónů krychlových metrů vody a je to nejhlubší uměle vytvořená nádrž v ČR. V určitých místech je hluboká až 90 metrů. Při maximálním naplnění sahá až k Vladislavi, to je asi 8 kilometrů od Třebíče, je 22 kilometrů dlouhá."

K výrobě elektřiny se tu využívá spád vody od 60 do 90 metrů.

"Dalešice jsou špičková elektrárna. Vyrábíme v době, kdy je největší odběr elektřiny a když je přebytek energie v síti, tak se zařízení přepne do čerpadlového režimu. Voda se přečerpává ze spodní nádrže do horní, aby v následujícím dni v době, kdy je největší odběr, voda posloužila k výrobě elektřiny. A z tohoto důvodu u nás nemohou být vodní elektrárny zařazeny mezi nejlevnější výrobní zdroje elektřiny, protože tahle elektrárna více elektřiny spotřebuje než kolik vyrobí. Vyrábět můžeme maximálně 6 hodin denně. Elektrárna je plně automatická, dálkově ovládaná z technického dispečinku z centrály ČEZu z Prahy a z dispečinku přenosové soustavy z Prahy a je velmi rychlá. Do provozu najede zhruba za 50 sekund. Dalešice jsou držené jako horká rezerva. V případě, že vypadne kterákoliv elektrárna, tak okamžitě najíždí do provozu Dalešice. Máme tady čtyři Francisovy turbíny. Pamatuji si, že byly všechny čtyři v provozu třeba když v roce 2002 na Vltavě byly povodně."

Elektrárna Dalešice, foto: ČEZElektrárna Dalešice, foto: ČEZ Dalešice zaskočily i v případě, když bezpečnostní systémy vyřadily třetí výrobní blok Dukovan. Zajímavostí je, že dalešické elektrárně nemusela ustoupit žádná vesnice, ale 13 vodních mlýnů a 400 chat. To připomíná i malá výstavka. Ale pojďme do srdce elektrárny, do strojovny.

"Strojovna dalešické elektrárny je postavena do oblouku. To souvisí s původním projektem hráze. Původně byla totiž v projektu hráz skořepinová betonová, ale zjistili, že by to neodolalo náporu vody, že by se to vyrvalo z břehu a došlo by ke katastrofě. Byly by zaplaveny vesnice, které jsou pod vodním dílem Dalešice. Proto zvolili typ hráze sypané, ale tvar strojovny do oblouku nechali."

Do oblouku tu jsou i dva jeřáby. Každý z nich uveze 160 tun. V elektrárně zároveň panovalo podezřelé ticho. Jak uvedla Marie Chlomková, v provozu nebyla žádná turbína. Když elektrárna vyrábí, tak v potrubí přes ventil protéká až 160 tisíc litrů vody za sekundu. O dalešickou elektrárnu se stará třicítka zaměstnanců. V hrázi elektrárny je teplota 3 až 6 stupňů Celsia. Je tam rovněž trvalé úložiště nízko a středně aktivních odpadů. Jsou tu i těžká pancéřová vrata.

Elektrárna Dalešice, foto: ČEZElektrárna Dalešice, foto: ČEZ "Jsou těžká jednu tunu a měla by zabránit, pokud by některé potrubí prasklo, aby se voda do téhle části elektrárny nedostala. My, co stojíme v blízkosti vrat, pociťujeme průvan. V hrázi jsou únikové, odvětrávací a montážní šachty. V tělese hráze jsme v 97 metrech pod úrovní silnice. Ocelové potrubí má v téhle části šest a čtvrt metru. Krásně se do něj vejde nákladní auto s přívěsem nebo i autobus. Když se vodní dílo Dalešice stavělo, tak v potrubí jezdily automíchačky s betonem. Potrubí má stěnu tlustou 28 milimetrů a po celou dobu, co jsou Dalešice v provozu, je původní."

O tom, že je voda ve zdejší oblasti čistá, dokazuje přítomnost raků a pstruhů pod vyrovnávací nádrží Mohelno. Jezero o ploše 480 ha je tak využíváno i k rekreačním účelům.

18-01-2013