Bez sladu by nebylo pivíčko

13-11-2015

Víte, jak se vyráběl ve velkém slad? Odpověď nabízí nová expozice Sladovnictví v písecké Sladovně. Otevřená byla v květnu letošního roku a turisté se tu prostřednictvím příběhů dozví, jak se tu ještě před 50 lety vyráběl slad, jedna ze tří základních surovin piva.

Z expozice Sladovnictví v písecké Sladovně, foto: Zdeňka KuchyňováZ expozice Sladovnictví v písecké Sladovně, foto: Zdeňka Kuchyňová Jak uvedla ředitelka Sladovny Tereza Dobiášová, nová expozice pro ni byla výzvou:

"Já jsem nikdy moc nepila pivo. Příprava expozice pro mě byla cesta k poznání pivní kultury, ale také do historie tohoto domu. Když jsem se na ni vydala, trochu nechtíc, tak najednou se ta cesta ukázala fascinující, a myslím si, že pro mě velmi obohacující. V těchto místech se už od 16. do 19. století vařilo pivo a pak se tady vyráběl slad. Myslím si, že tato tradice je pro tento dům klíčová. Je třeba, aby se tu vařilo pivo, aby se tu pilo pivo, a v ideálním případě, aby se tady alespoň částečně vyráběl slad."

Rekonstrukce Sladovny stála 22 miliónů. Písek zaplatil přes 7 miliónů, zbytek byl financován z dotace Regionálního operačního programu. Expozice Sladovny tvoří zhruba 20 procent obrovského objektu. První, už opravená část má přes 4 tisíce metrů čtverečních, Sladovna téměř 1400 metrů.

Sladovna vyráběla přes 120 vagónů sladu ročně

Takto obří dům postavilo Právovárečné měšťanstvo města Písku.

Prostor před Sladovnou, foto: Zdeňka KuchyňováProstor před Sladovnou, foto: Zdeňka Kuchyňová "V roce 1885 se vedení pivovaru rozhodlo, vystavět na tu dobu gigantickou sladovnu. Výrazně větší, než bylo potřeba a my nevíme, proč došli k tomuto rozhodnutí. Písek není tak veliké město, proto je to podivující. S následky postavit tak gigantický objekt, se potýkáme dodnes. V roce 1885 se začalo stavět a už za dva roky byla ta budova otevřena. A velmi brzy začala vyrábět nejen pro pivovary v Čechách, ale začala pivo exportovat do vzdálenějšího okolí. V roce 1899 vyráběla přes 120 vagónů sladu ročně a odebíraly ho i věhlasné mnichovské pivovary. V té době to pro ekonomiku kraje byl mimořádně důležitý počin."

Jak dodala Tereza Dobiášová, pak přišla první a druhá světová válka. Během nich přestala sladovna sloužit svému účelu. Nicméně v roce 1946 začala znovu fungovat a to až do roku 1952. Pak se občas využívala jako skladiště a objekt do roku 1995 pomalu chátral. Dnes opět ožívá.

Je tu galerie či expozice píseckého rodáka Radka Pilaře, který svůj život zasvětil tvorbě pro děti. Tzv. Pilařiště rozvíjí dětskou fantazii a vnímavost. Další využití obří budovy teď přináší expozice Sladovnictví.

Průvodce se při prohlídce mění před očima

Návštěvníci mohou nahlédnout do období vzniku sladovny i do let jejího rozkvětu. První zmínky o sladovnách v Písku jsou totiž už z počátku 15. století. Lidé si mohou technologii osahat a zčásti i vyzkoušet, uvedl Tomáš Novotný, který nás přišel přivítat v převleku a dal se do vysvětlování:

"Když se zrno na půdě uleží po dobu pěti dnů, nasype se z půdy do výsypky, kde se mechanicky zbaví prachu a různých nečistot. Pak se musí zrno přebrat a roztřídit. Když se zrna roztřídí podle kvality, tak se musí napočítat 1000 zrn, které se zváží a tak se stanoví křehkost a moučnatost jednotlivého zrna. Díky tomu pak víme, jak dál postupovat. Jak dlouho se bude ječmen máčet, jak dlouho se bude sušit. Mimochodem, věděli jste, že se ječmen na českém území rozšířil už za doby Keltů. Ječmen byl od pradávna druhou nejvýznamnější obilovinou hned po pšenici, a tak to je dodnes. Ječmen se stále používá na výrobu chleba, ale taky na výrobu piva. Pánové, co si budeme povídat, hlavně na to pivíčko," převtělil se Tomáš Novotný do jedné z postav.

Do expozice Sladovny totiž mohou návštěvníci jen s průvodcem, protože by se tu mohli ztratit a přišli by o zajímavé vyprávění.

13-11-2015