Umělé jazyky

29-01-2006

Účelem vytváření umělých jazyků nemusí být vždy pohnutky ušlechtilé, usnadňující dorozumívání (jako esperanto), ale i pohnutky naprosto opačné, jejichž smyslem je naopak dorozumívání z ideologických důvodů zkomplikovat.

Foto: www.m4rtin.comFoto: www.m4rtin.com K nejznámějším příkladům patří newspeak v knize George Orvella "1984" (poprvé vydané v roce 1949). Orwellův newspeak je dvojsmyslný eufemistický jazyk, používaný především v politické propagandě světového názoru ANGSOC, který byl vytvořen jako prostředek potlačování tzv. kacířského myšlení. Byl o především nutno zmenšit slovní zásobu: beze změny se směla používat jen slova týkající se každodenního života, jako je jídlo (cukr), práce (stroj) a příroda (strom). Antonyma (slova opačného významu) se nahradila předponou ne-, tedy ze slova studený se stalo ne-teplý. Výrazy směly mít jen jediný význam, takže free, čili svobodný, bylo povoleno používat pouze ve smyslu bez: "free from weeds" čili "(pole je) bez plevele". Tvarosloví se redukovalo na jediné slovo bez odvozených výrazů, např. mysliti, ale ne "myšlenka". Byla vytvářena slova nová: goodthink, čili "správné myšlení" a oldthink "staré myšlení", a ovšem byla vážně míněna i slova jako joycamp - "tábor radosti", což byl tábor nucených prací. Vyskytovaly se často složeniny, např. výše zmíněné angsoc "anglický socialismus", podle vzoru "gestapo" či "kominterna". A přísně zakázány byly texty jako Jeffersonovo Prohlášení nezávislosti, to už byl přímo crimethink, čili "zločinné myšlení". Účelem newspeaku bylo co nejvíce rozsah myšlení redukovat. Nejlépe záměr newspeaku vyjadřují hesla jako "válka je mír""svoboda je otroctví". (Cituji z vydání nakladatelství INDEX v roce 1984, jehož český překladatel si v té době nepřál být jmenován, ale myslím, že to byla Eva Šimečková.)

Marie Málková, Václav Havel a Petr Lébl v Café baru DNZ, foto:www.nazabradli.czMarie Málková, Václav Havel a Petr Lébl v Café baru DNZ, foto:www.nazabradli.cz Podobným jazykem byl i syntetický jazyk ptydepe vytvořený Václavem Havlem ve hře Vyrozumění. Vyznačuje se racionální gramatikou a "redundancí" (z anglického redundant, což znamená "nadbytečný"), zde ve smyslu neobyčejně rozsáhlé slovní zásoby za účelem exaktního vyjádření, například smyslu úředních textů a korespondence. Toho se dosahuje omezením podobnosti slov. Porovnáme-li přirozený jazyk s ptydepe, všimneme si následujících rozdílů: význam slov v přirozeném jazyce je nejednoznačný, zatímco v ptydepe je naprosto jednoznačný, proto také neuznává homonyma např. ženu- ženu ani slova podobná: posel-osel. Redundance se dosahuje tak, že 60% písmen každého slova musí být odlišných. Abeceda má 26 písmen. Pětipísmenných kombinací je 11 881 376, z nich kombinací se třemi odlišnými písmeny (to je těch 60%) je 432. Nejdelší ptydepové slovo je rorýs říční, které se skládá z 319 písmen... Naopak, čím obecnější slovo, tím kratší. Například "cokoliv" se v ptydepe řekne "gh". Vůbec nejkratším slovem je "f", které zatím žádný význam nemá a považuje se za rezervu pro ještě obecnější slovo než "cokoliv" (pokud se takové někdy objeví).

A teď do takových nebo z takových jazyků překládejte! Oba dnešní příklady, newspeak i ptydepe, vznikly ve fantazii autorů a nehrozí tedy velké nebezpečí, že by bylo nařízeno je používat. Ale existují i veselejší pokusy, například jazyk zvaný dadština, vytvořený pány Horníčkem, Činčerou a Svitáčkem. Pro ilustraci aspoň jeden příklad: " Svíťo, strákonk, hojä-hojä ," zdraví pan Činčera pana Svitáčka. Pan Horníček se podivuje: "Co mě na tom pozdravu mate, je slovo strákong, které pokud znám dadštinu, znamená krávo." Pan Činčera: " To máš pravdu. Když se vysloví dobře to g na konci, strákong, to je kráva, kdyžto strákonk, to je vzácný příteli..."

 

Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.

Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

29-01-2006