Podobnosti a odlišnosti češtiny a slovenštiny

27-10-2012

V pravidelném seriálu věnovaném českému jazyku budeme hovořit o podobnostech a odlišnostech češtiny a slovenštiny

Zítra je Den vzniku samostatného československého státu. Při této příležitosti je dobré si připomenout některé souvislosti dvou západoslovanských jazyků sobě nejbližších - češtiny a slovenštiny. Pro mnohé z vás to budou samozřejmosti, ale většina posluchačů, hlavně těch mladších, toho ví o slovenštině dost málo.

Začnu shodnými slovy, kterých je velké množství a která patří k základní slovní zásobě. Jsou to slova jako 'otec, syn, hlava, pole, potok, pes, včela' a mnoho dalších, jež mají úplně stejnou formu i význam. Pak je ale spousta slov, která se díky různému hláskotvornému vývoji svou podobou liší, ač jim snadno rozumíme, jako 'koň, stol, lúka, múka, bežať, ležať, rieka, mlieko'. Někdy se jejich základní forma jen slovotvorně liší: i v češtině např. také říkáme 'slunko', ale taková forma je spíš oblastní zdrobnělinou, zatímco slovenské 'slnko' je spisovná forma neutrální, základní, tak jako české slunce.

Slovenština má také množství vlastních výrazů jiného původu, kterým už Čech běžně nerozumí. Příklady, které jsou často hádankou pro školáky, jsou slova jako 'ceruska' /tužka/ nebo 'ťava' /velbloud/. Některé výrazy nesou stopu odlišného kulturního prostředí jako v případě sloves 'usalašiť sa' a českého protějšku 'utábořit se'. Slováci mají salaše, Češi měli husitský tábor.

Velbloud / Ťava, foto: Kristýna Maková/ Archiv ČRo7 - Radia PrahaVelbloud / Ťava, foto: Kristýna Maková/ Archiv ČRo7 - Radia Praha Některé takové rozdíly mohou vést k nedorozumění, a to tehdy, když má týž výraz v jazycích odlišný význam. Například náš výraz 'stávka' znamená ve slovenštině 'sázka' a pro přerušení práce je tu přejatý význam 'štrajk'. Některé rozdíly začínají už na Moravě, jako například české 'chudý' je na Slovensku 'hubený' a 'kapusta' tam znamená 'zelí'. Rozdíly jsou i v názvech příbuzenských, slovenský 'svokor a svokra' není švagr, ale 'tchán a tchyně'.

V současné době samostatné existence vlivy neustaly. Pokud je výpůjčka výhodná, snadno se dostává přes jazykovou hranici. Přijali jsme slova rozlúčkarozlúčkovýdovolenkový /takové přídavné jméno čeština neměla - od zpodstatnělého jména dovolená utvořit nejde/. Zcela běžné už je slovo 'středobod', v obchodech 'hrozno' /dříve hroznové víno/. V zimě jezdíme na 'lyžovačku', v létě zveme na 'grilovačku'. Někdy je přejímka zbytečná, máme vlastní výraz, v novinách jsme například četli, že se něco 'sejde' /tj. hodí se/ podle slovenského 'zíde sa'. O nadbytečném '' /není to až tak nové, až takový odborník apod./ jsme už mluvili, stejně jako o nevhodně užívané slovenské spojce 'bez toho' spolu s jejím českých ekvivalentem 'aniž'. Četli jsme v tisku větu: návrh zamítli bez toho, aniž by znali jeho podmínky. Stačilo přece: návrh zamítli, aniž znali jeho podmínky.

27-10-2012