Jsem rád za výhru

23-04-2006

Spojení "být rád za" ještě není běžné a proto k sobě přitahuje pozornost.

Slovesné vazby jsou poměrně stabilní součást jazyka. Tomuto jevu se odborně říká valence. Nejčastěji ji můžeme sledovat u sloves, ale mají ji i přídavná a podstatná jména. Podíváme se na spojení, která jsou běžná u spojení být rád.

Večer jsem byl rád dvěma věcem (tuto vazbu dnes pociťujeme jako knižní)

V dalších ukázkách za tímto spojením následují vedlejší věty:

No to jsem rád, že jsi tak ohleduplný

jsem rád, když se lidé drží předem stanoveného plánu

Byl bych rád, kdybys u nás dnes mohl zůstat přes noc

Všichni byli rádi, když jsem šel do civilu

V poslední době můžeme slyšet a číst spojení: být rád za. Je to případ nového spojení. Není běžné a proto k sobě přitahuje pozornost. Někdo ho pociťuje jako chybu. Protože je spojení nové, pro mnoho uživatelů se stává návykové, nadužívají ho.

V korpusu můžeme nalézt následující spojení:

být rád za bod, za výhru, za gól, za remízu, za šanci

Můžu být rád za stříbro po tomhle výkonu může být rád za místo na lavičce

Francouzský kůň může překvapit, ale majitel by byl rád za umístění v první polovině

Byl bych rád za každý uhraný set. Byl jsem rád za pomalejší tempo, protože jsem věřil ve své schopnosti v závěru.

Naše kontexty nám ukazují, že tato vazba je velmi oblíbená ve světě sportu. Proč uživatelé jazyka začínají užívat novou vazbu? Mluvčí se jejím použitím vyhýbají vedlejší větě nebo knižní vazbě.

Ve všech uvedených kontextech nového užití bychom mohli místo "být rád za" použít spojení "být vděčný za". Používáme jeho vazbu. Spojení "jsem rád" za výhru se nám doplňuje významem spojení "být vděčný za". Mohli bychom říct, že spojení "být rád" se položí do valenční postýlky spojení "být vděčný za" a vypůjčí si z ní i nový významový rys.

Mluvčí, který řekne: Byli jsme rádi za každého, kdo měl chuť děti něco naučit. není jen rád, ale je i vděčný.

Zpočátku tuto změnu pociťujeme jako nepatřičnost nebo jako ozvláštnění. Zda bude jazykem přijatá nebo zapomenutá, na to si musíme počkat.

Abychom řekli celou pravdu, nejenom ve sportovním jazyce se tato vazba vyskytuje. Začíná se šířit. To vidíme z předcházející i následující ukázky.

...byla jsem ráda za všechny šťastné chvíle... Tedy byla ráda a vděčná.

 

Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.

Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek.....


Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz

23-04-2006