Boty, boty do roboty

Obuv, boty, střevíce. Nejraději nosím solidní a pevné polobotky s koženou podešví.Tuhle větu by mohl říct Karel Čapek, ale ne my. My máme na botách podrážku.
Co nosíme my? Módní a drahé adidasky, už méně prestižní, přesto stejně kvalitní jsou původně české prestižky, alias prestiže. Českým sportovním botám se říká botasky. Kde je konec keckám, které se nosili v padesátých a šedesátých letech? Vyšší frekvenci mají i díky slovnímu spojení mít něčeho plný/é kecky (řekneme o něčem, co přesahuje naše síly).. České prostředí vytvořilo i polokecky. Do skupiny sportovní obuvi patří i plátěnky. Co víme o cvičkách? Kdysi byly černé, s gumou přes nárt. Tak asi vypadaly ty, o kterých vzniklo úsloví: "Seká to jako Baťa cvičky." My po válce narození známe jarmilky, bílé plátěné cvičky s gumou přes nárt. Byly součástí spartakiádního kroje s výrobním názvem Jarmila - odtud jejich název.

Co se ještě hodí na denní nošení?

Vycházková obuv : mokasíny, lodičky. Dále semišky, lakovky, kdysi byly moderní balerínky, maďarky. Mladí si obují martensky, gladiátorky, korkány.

A když začíná přituhovat, co potom? Nazujeme si zimní obuv: kozačky, kotníčkové boty nebo sněhule, které spíš obujeme dětem. Maminka se pyšnila v padesátých letech teplými plstěnými tatrankami. Dřív jsme si i u nás mohli obout galoše, někdy se jim říkalo i přezůvky, ty byly i do deště. Dnes si do rozmáčeného terénu můžeme obout jen gumáky, někdy se jim říká holínky, ale to jsou obecně vysoké boty kryjící holeň. Vystupují též v úsloví plete si holínky a hodinky. (Nerozlišuje význam.) Do hor na těžký terén si obujeme pohorky neboli pohory. Kdo byl dříve chudší, chodil do hor v pionýrkách, které dělaly pěkné puchejře! Na trhu byly i kotníčkové "pořádné" boty farmářky, chodilo se v nich i ve městech, protože byly módní. V létě nosíme letní obuv: sandály, dřeváky, pantofle. Dříve jsme nosily kristusky, gumovým letním botám uchyceným jen mezi palcem a vedlejším prstem říkáme vietnamky, někdo žabky. Jsou tu i boty určené speciální skupině obyvatel. Důchodky - černé plstěné boty do půl lýtek, vpředu na zip, které byly často k vidění u starších lidí a na jistou dobu se staly módní levnou zimní obuví mladé generace. Capáčky jsou první botičky. Válenky jsou věcí historickou, zapadly do folklóru. Vojáci nosí kanady nebo půllitry. Baletky nazouvají piškoty. Už jste z toho obouvání celí uondaní? Kdepak máte domácí obuv, abychom se mohli zout a přezout. Proto máme k dispozici bačkory. Můžou sloužit jako synonymum pro přezůvky. Modelovou představou bačkor je kotníčková plstěná obuv zapínaná na nártu na speciální kovovou přezku. Vysokou spojitelnost mají bačkory s přídavným jménem - kostkovaný, teplý a sešmajdaný. Že skutečně zapadly do našeho vědomí, dokazuje metaforické užití. Být bačkora (ovladatelný); něco stojí za starou bačkoru; zaklepat bačkorama, natáhnout bačkory(zemřít). Sedni si u nás a můžeme pěstovat bačkorovou kulturu, (dívat se na televizi). Nazout si doma můžeš i pantofle, ale vezmi si třeba tyhle ťapky. Pánové tím pádem mohou být pod pantoflem, tedy pod nadvládou své ženy. Když už boty dosluhují, změní se v křusky, šlupky, škrpály, dřív se měnili ve křápy. Ale pozor, křáp (jednotné číslo) znamená bezcennou věc. Těžkým botám říkáme bufy. To je jazyková bohatost, což? A to jsem jistě na některé názvy zapomněla.

 

Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.

Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.

Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.

Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek.....


Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz